Při troše fantazie může jít o verzi pohádky O dvanácti měsíčkách. Kdo se o Vánocích vydal na zahradu zkouknout pupeny broskvoně, byl odměněn.
Mnozí pěstitelé laici používají pesticid chybně. Víc uškodí, než pomůže „něco“ postříkat „něčím z garáže“. Ať je to insekticid, či fungicid.
Jehnědy lísky se prodlužují, v koruně ovocného stromu visí suché šedivé plody, větvičky švestky kazí skvrny. Zahrada napovídá, co dělat.
Nenechme se mýlit, že se leden teprve probouzí. Podle dříve narozených má sněžit a mrznout. Ale ouha, teplo teď ohrožuje zdraví broskvoní.
Nejzávažnějším onemocněním broskví je kadeřavost broskvoně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Silná infekce této choroby zaviní značné škody.
Broskve patří k nejatraktivnějšímu ovoci, které se v Česku dá úspěšně pěstovat. Zahrádkáři v Horní Bělé na Plzeňsku je sklízejí desítky let navzdory drsnějším klimatickým podmínkám svého kraje.
Houby jsou ze všech původců chorob rostlin nevýznamnější. Způsobují přes 80 % všech závažných chorob rostlin.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
