Starou odrůdou roku 2026 se stala meruňka ´Velkopavlovická´. Proč určuje standard chuti a jak ji správně pěstovat?
Češi milují žebříčky a vyhodnocování toho nejlepšího. Udělujeme ceny nejlepším filmům, hercům i zasloužilým umělcům. Stejně tak zahrádkáři na nejrůznějších soutěžích pravidelně volí nejlepší sterilované okurky, kysané zelí nebo ovocné pálenky. Pozadu nezůstává ani Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Ten již potřetí vyhlásil titul Stará odrůda roku. Odborníci takto vyzdvihují výjimečné ovocné dřeviny, které lidstvo provázejí mnohdy celá staletí a svými kvalitami hravě konkurují moderním odrůdám.
´Velkopavlovická´ je tradiční moravská krajová odrůda meruňky
Zatímco v prvním ročníku (2024) slavila úspěch jabloň ´Česká pochoutka´ a v loňském roce (2025) získala ocenění hrušeň ´Solanka´, pro rok 2026 zvolili ochránci přírody absolutní klasiku našich zahrad – meruňku ´Velkopavlovickou´.
Standard meruňkové chuti: Chuť a doba zrání ´Velkopavlovické´ dodnes slouží jako celosvětový etalon. Veškerý současný sortiment meruněk ovocnáři srovnávají právě s ní – ostatní odrůdy dělí na ranější, pozdnější, nebo ty, které zrají současně s touto moravskou legendou.
Jak napovídá samotný název, tato odrůda pochází z jihomoravské oblasti Velkých Pavlovic. Odborná literatura ji poprvé popsala v roce 1931, ale pamětníci potvrzují, že v tomto regionu úspěšně roste minimálně dvě stě let. Historie pěstování meruněk na Velkopavlovicku přitom sahá až do hlubokého 14. století. omolog Josef Kavina popsal ´Velkopavlovickou´ jako strom, který plodí živě zbarvené, středně velké plody o váze až 70 gramů se sytě oranžově žlutou dužninou. Vyzdvihoval její pikantně sladkou, silně aromatickou chuť a označil ji za výborné ovoce pro přímý konzum i pro zavařování.
Tato stará odrůda tvoří i dnes standard, ke kterému se odvoláváme při poměřování hodnoty novinek
Plody využijete v kuchyni naprosto všestranně. Hodí se na přímý konzum a letní koláče, výrobu džemů, marmelád a kompotů, sušení a mražení, pálení lahodné meruňkovice (odrůda navíc potěší sladkým jádrem).
´Velkopavlovická´ patří mezi středně rané, samosprašné odrůdy se spolehlivou plodností. Do plodnosti nastupuje velmi brzy, obvykle do pěti let od výsadby. Pokud jarní mrazíky neponičí květy a drobné plůdky, přináší stabilní úrodu bez větších meziročních výkyvů. Zraje postupně od poloviny července. Stromy rostou bujně a vytvářejí rozložité, hustší koruny. V dospělosti mohou dosáhnout výšky okolo 8 metrů a šířky až 10 metrů. Vyznačují se mimořádnou dlouhověkostí – stromy štěpované na semenáči se běžně dožívají až 80 let. Odrůda vykazuje skvělou mrazuvzdornost v dřevě (mnoho stromů přežilo i extrémní zimu v letech 1928–1929). Odolností vůči monilinióze se nevymyká ostatním odrůdám a netrpí žádnými specifickými škůdci.
Pro výsadbu vybíráme teplá, světlá a slunná stanoviště. Vyhýbáme se větrným polohám, které by mohly stromy poškodit.
Meruňka ´Velkopavlovická´ se pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat
Pokud hledáte do své zahrady spolehlivý strom s nejlepší chutí plodů na trhu, letošní Stará odrůda roku představuje sázku na jistotu.
Fotoarchiv ČSOP
Ideální místo pro meruňky by mělo být mimo větrné stanoviště a mrazivé kotliny, s lehkou a spíše sušší půdou. Místu přizpůsobíme výběr odrůd.
Aby meruňky prospívaly, potřebují plné slunce až polostín, lehčí půdy, spíše sucho a pravidelný řez. Teplotní výkyvy jim nesvědčí.
Řada starších odrůd ovoce patří mezi pozapomenuté. Meruňka Velkopavlovická se však pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat.
Meruňky máme rádi kvůli jejich chuti i možnostem kuchyňského zpracování na kompoty, džemy, klevely či rosoly. Dají se sušit i zamrazit.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
