Rzivost hrušně (rez hrušňová)

Původcem rzivosti hrušně je dvoubytná houba – rez (Gymnosporangium sabinae). Výskyt tohoto onemocnění je vázán na výskyt dvou hostititelů – náchylných odrůd hrušní a vhodných hostitelských druhů jalovců. Čím je jejich vzdálenost menší, tím se zvyšuje možnost infekce a rozvoje nemoci. K významnému napadení dochází při vzdálenostech menších než 150 m., přičemž převládající směr a intenzita větrů v době šíření hrají důležitou roli.

Rez hrušňová v dubnu na jalovci chvojce připravena infikovat hrušně v dosahu desítek až stovek metrů

Hlavními zimními hostiteli v období od konce srpna do dubna, jsou: jalovec prostřední (Juniperus media –Pfitzeriana, Pfitzeriana Aurea, Pfitzeriana Compacta), jalovec čínský (J. chinensis), jalovec chvojka (J. sabina – Blue Danube, Tamariscifolia) a jalovec skalní (J. scopulorum). Podhoubí u nich přetrvává ve větvích a větévkách, které jsou vřetenovitě zduřelé s nápadně drsnou borkou.

• V období infekce na jaře se pak na těchto místech tvoří hnědé, sloupcovité (jazykovité) útvary, které jsou za vlhka rosolovité, až 20 mm vysoké; za sucha jsou pak nízké, hnědé až rezavé barvy a prášivé.

U hrušní jsou pak jako letní hostitelé (konec dubna a květen podle vývoje počasí až srpen)  nejvíce náchylnými odrůdami Boscova lahvice, Clappova, Dielova, Hardyho, Charneuská, Konference, Madame Verté, Pařížanka, Williamsova a Williamsova červená. Na listech těchto odrůd se tvoří oválně 5–10 mm velké, žlutozelené, později oranžové a často červeně lemované skvrny. Ve středu těchto skvrn se na rubu listů v srpnu tvoří aeciospory, které infikují zimní hostitele, tedy výše uvedené jalovce.