Způsob tohoto pěstování je vhodný pro pěstování rostlin ve skleníku, kde jsou záhony s vyžilou nebo půdou zamořenou chorobami. Používán je hlavně při pěstování rajčat a chryzantém. Květináče bez dna obsahují substrát a jsou umístěny na záhon s jemným štěrkem nebo hrubším pískem. Rostliny si vytvoří dva kořenové systémy – jeden pro příjem živin, kterým prokoření květináč (kde je pravidelně přihnojováno) a druhý převážně pro příjem vody, který proniká do podložní vrstvy štěrku (písku). Pěstební pytle ale poslouží stejně dobře a metoda je méně pracná.
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.