Novošlechtění

Tvorba nových odrůd, které některými svými znaky a vlastnostmi předčí odrůdy stávající. Je potřebné aby alespoň v jednom důležitém znaku (např. rezistenci, tvaru, obsahu cenných látek) byla nově vyšlechtěná odrůda lepší než odrůdy stávající, popř. doplňuje-li současný sortiment (např. o ranou odrůdu, skladovatelnou, jinak barevnou, keříčkovou apod.). U polních plodin je hlavním požadavkem výnos, u zahradních jsou brána v úvahu další kritéria. Pro ovoce a zeleninu je důležitá pestrost a doba nabídky, u květin a okrasných rostlin přistupují hlediska estetická, nebo často pouhá zvláštnost. V praxi se potom mohou uplatnit i odrůdy které nemusí být lepší, ale jsou nové ve své odlišnosti. Někdy jde vysloveně o módní záležitost a právě takové odrůdy bývají často zdrojem nejvyšších obchodních zisků z novošlechtění. Proto je mimo jiné sortiment u zahradních plodin, ve srovnání s ostatními plodinami, mimořádně bohatý a programy n. jsou ve srovnání s ostatními plodinami velmi rozsáhlé.

Za hlavní šlechtitelské metody jsou považovány individuální výběr, kombinační křížení, vzdálená hybridizace, vyhledávání a vyvolávání mutací, hybridní šlechtění, polyploidizace a nejnověji genové inženýrství. Často je využívána mikropropagace. Pravidelnou součástí n. jsou kvalitativní a rezistenční testy šlechtitelského materiálu.