Tvorba nových odrůd, které některými svými znaky a vlastnostmi předčí odrůdy stávající. Je potřebné aby alespoň v jednom důležitém znaku (např. rezistenci, tvaru, obsahu cenných látek) byla nově vyšlechtěná odrůda lepší než odrůdy stávající, popř. doplňuje-li současný sortiment (např. o ranou odrůdu, skladovatelnou, jinak barevnou, keříčkovou apod.). U polních plodin je hlavním požadavkem výnos, u zahradních jsou brána v úvahu další kritéria. Pro ovoce a zeleninu je důležitá pestrost a doba nabídky, u květin a okrasných rostlin přistupují hlediska estetická, nebo často pouhá zvláštnost. V praxi se potom mohou uplatnit i odrůdy které nemusí být lepší, ale jsou nové ve své odlišnosti. Někdy jde vysloveně o módní záležitost a právě takové odrůdy bývají často zdrojem nejvyšších obchodních zisků z novošlechtění. Proto je mimo jiné sortiment u zahradních plodin, ve srovnání s ostatními plodinami, mimořádně bohatý a programy n. jsou ve srovnání s ostatními plodinami velmi rozsáhlé.
Za hlavní šlechtitelské metody jsou považovány individuální výběr, kombinační křížení, vzdálená hybridizace, vyhledávání a vyvolávání mutací, hybridní šlechtění, polyploidizace a nejnověji genové inženýrství. Často je využívána mikropropagace. Pravidelnou součástí n. jsou kvalitativní a rezistenční testy šlechtitelského materiálu.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.