Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou, žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin.
Nejvíce se klejotok objevuje u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní. U starších stromů je jen velice těžko léčitelný.
Výron na větvi meruňky; foto Shutterstock
Klejotok může mít různé příčiny. Pokud se nám podaří zjistit důvod klejotoku, můžeme předejít poškození dalších stromů. Příčinou může být:
Zahradní borůvky sice plodí i na starém dřevě, ale plody jsou pak drobné. Abychom při sklizni rychle naplnili košík, musíme keř pravidelně upravovat. (Pokračování textu…)
Meruňkám tvarujeme korunku řezem zpravidla jen 2–3 roky po výsadbě. Řežeme před rašením, v pozdějších letech ve stadiu červeného poupěte, nebo raději za květu jako prevenci před mrtvicí. (Pokračování textu…)
V březnu ukončíme vápnění a hnojení ovocných stromů a keřů kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech (Pokračování textu…)
Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší. (Pokračování textu…)
Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.
