Nastal čas pro rozmnožování rostlin měkkými – bylinnými – řízky. Můžeme tak množit například i okrasné listnaté keře pro živé ploty.
Od května poskytují listnaté dřeviny dostatek materiálu pro řízkování. Aktuální je také u popínavých rostlin, bylinek a trvalek. Každý rok můžeme získat i řízky velkokvětých listopadek (Chrysanthemum).
K rozmnožování používáme olistěné výhonky, které ještě neukončily růst, tj. nevytvořily koncové pupeny. Výhony mají být středně dřevnaté – polovyzrálé. Příliš tvrdé špatně zakořeňují, příliš měkké zahnívají.
Rozmnožování bylinnými řízky; foto Shutterstock
Řízky řežeme v dopoledních hodinách, slabé postranní výhony můžeme odtrhnout i s jazýčkem (řízky s patkou). Obvykle postačí délka řízků 5–8 cm.
Ze spodní třetiny odstraníme listy (celkem necháváme na řízku 1–2 páry listů nebo 3–4 jednotlivé listy), příliš dlouhou patku zkrátíme. U osních řízků přeřezáváme spodní kolénko po odstraněném listu – tam jsou dělivá pletiva pro tvorbu kalusu.
Tvorbu kořenů podpoříme použitím stimulátoru na bylinné řízkování. Řízky pícháme na chráněné stanoviště kolíčkem (abychom nesetřeli stimulátor) v zahradě na místo překryté fólií, do skleníčku, fólníčku nebo jen do květináčku umístěného v podmínkách s vyšší vzdušnou vlhkostí.
Po ledových mužích vysazujeme ven všechny choulostivé předpěstované letničky.
Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.
Jedná se o jednoduchý a laciný způsob vypěstování nových rostlin, jímž rostou výhony blízko u země a často také při dotyku s půdou samy zakořeňují.
Již v listopadu můžeme odebírat řízky dřevin: Z jednoletých silnějších rovných prutů nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
Díky za důležité detaily!
Krásný den!
Ještě jednou musím poděkovat autorovi za neocenitelné rady. Už mnoho let řízkuji na přelomu jara a léta růže. Podle rad odborníka ze specializované knihy jsem používal jednoočkové řízky s jedním párem palistů, ale úspěšnost byla velmi malá. Poté jsem začal používat víceočkové řízky (dvě očka nad zemí, dvě pod ní) a úspěšnost se podstatně zlepšila.
Teprve na základě rad z tohoto článku jsem dosáhl stoprocentní úspěšnosti. Velmi důležité je ponechat růstový vrchol a především na spodním konci řízku přeříznout očko.
U časně kvetoucích růží (například Kordesovy poválečné Frühling hybridy) odříznu odkvetlý květ a řízek beru za několik týdnů (koncem června) ze špičky výhonu, který obrazil po řezu (nesmí být na bázi ohebný – musí být částečně vyzrálý). Naopak u později kvetoucích růží (například pnoucí Wichuriana hybridy) beru řízky už počátkem června ještě před květem (opět musí být báze řízku částečně vyzrálá). Řízky s patkou dvouletého dřeva koření u růží velmi pomalu – kořeny raší v okolí zásobních oček na bázi jednoletého dřeva.
Ještě jednou děkuji profesionálům, že svými radami pomáhají amatérům a umožňují jim dělat pokroky, které vždy udělají velkou radost.
Milan C.