Nastal čas pro rozmnožování rostlin měkkými – bylinnými – řízky. Můžeme tak množit například i okrasné listnaté keře pro živé ploty.
Od května poskytují listnaté dřeviny dostatek materiálu pro řízkování. Aktuální je také u popínavých rostlin, bylinek a trvalek. Každý rok můžeme získat i řízky velkokvětých listopadek (Chrysanthemum).
K rozmnožování používáme olistěné výhonky, které ještě neukončily růst, tj. nevytvořily koncové pupeny. Výhony mají být středně dřevnaté – polovyzrálé. Příliš tvrdé špatně zakořeňují, příliš měkké zahnívají.
Rozmnožování bylinnými řízky; foto Shutterstock
Řízky řežeme v dopoledních hodinách, slabé postranní výhony můžeme odtrhnout i s jazýčkem (řízky s patkou). Obvykle postačí délka řízků 5–8 cm.
Ze spodní třetiny odstraníme listy (celkem necháváme na řízku 1–2 páry listů nebo 3–4 jednotlivé listy), příliš dlouhou patku zkrátíme. U osních řízků přeřezáváme spodní kolénko po odstraněném listu – tam jsou dělivá pletiva pro tvorbu kalusu.
Tvorbu kořenů podpoříme použitím stimulátoru na bylinné řízkování. Řízky pícháme na chráněné stanoviště kolíčkem (abychom nesetřeli stimulátor) v zahradě na místo překryté fólií, do skleníčku, fólníčku nebo jen do květináčku umístěného v podmínkách s vyšší vzdušnou vlhkostí.
Po ledových mužích vysazujeme ven všechny choulostivé předpěstované letničky.
Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.
Jedná se o jednoduchý a laciný způsob vypěstování nových rostlin, jímž rostou výhony blízko u země a často také při dotyku s půdou samy zakořeňují.
Již v listopadu můžeme odebírat řízky dřevin: Z jednoletých silnějších rovných prutů nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
Díky za důležité detaily!
Krásný den!
Ještě jednou musím poděkovat autorovi za neocenitelné rady. Už mnoho let řízkuji na přelomu jara a léta růže. Podle rad odborníka ze specializované knihy jsem používal jednoočkové řízky s jedním párem palistů, ale úspěšnost byla velmi malá. Poté jsem začal používat víceočkové řízky (dvě očka nad zemí, dvě pod ní) a úspěšnost se podstatně zlepšila.
Teprve na základě rad z tohoto článku jsem dosáhl stoprocentní úspěšnosti. Velmi důležité je ponechat růstový vrchol a především na spodním konci řízku přeříznout očko.
U časně kvetoucích růží (například Kordesovy poválečné Frühling hybridy) odříznu odkvetlý květ a řízek beru za několik týdnů (koncem června) ze špičky výhonu, který obrazil po řezu (nesmí být na bázi ohebný – musí být částečně vyzrálý). Naopak u později kvetoucích růží (například pnoucí Wichuriana hybridy) beru řízky už počátkem června ještě před květem (opět musí být báze řízku částečně vyzrálá). Řízky s patkou dvouletého dřeva koření u růží velmi pomalu – kořeny raší v okolí zásobních oček na bázi jednoletého dřeva.
Ještě jednou děkuji profesionálům, že svými radami pomáhají amatérům a umožňují jim dělat pokroky, které vždy udělají velkou radost.
Milan C.