Většinu cibulnatých rostlin necháváme celý rok na svém místě. Jen jiřinky, mečíky, dosny, většinu tulipánů a další druhy z půdy vyjmeme a chráníme před mrazy.
Cibule vyjmeme ze země po odkvětu nebo po prvním mrazíku. Očistíme je, necháme proschnout a poté uskladníme v chladnější místnosti.
Zdužnatělý rostlinný orgán zejména listového původu je tvořen zdužnatělými šupinami, které přisedají ke zkrácenému stonku. Uvnitř cibule jsou ukryty budoucí listy a květy. Některé cibule kryje slupka, která zabraňuje jejich vyschnutí (tulipány, narcisy), jiné ochrannou slupku nemají a je tedy nutné je zasadit co nejdříve po zakoupení (například lilie).
Hlíznaté oddenky se nechávají po vyjmutí proschnout – dosna (Canna)
Rozeznáváme hlízy:
Oddenky jsou zesílené části stonků, které rostou většinou vodorovně s povrchem země. Nacházejí se na nich šupinovité listy či jizvy po jejich opadu. Oddenky se rozmnožují například kosatce, dosny, konvalinky či sasanky.
Rostliny kvetoucí na jaře sázíme na podzim a naopak.
Cibulnaté rostliny pocházejí buď z horkých a suchých oblastí stepí a polopouští, nebo naopak z vlhčích listnatých hájů, kde vykvétají jako barevné koberce před tím, než se stromy stačí olistit.
Nic tedy nezkazíme, když cibulovinám zajistíme slunné stanoviště s lehčí až středně těžkou hlinitopísčitou půdou. Při nákupu je třeba dát pozor na to, abychom si nepořizovali cibule nahnilé, napadené chorobami či jakkoliv poškozené.
Cibuloviny a hlíznaté rostliny se dají velmi dobře pěstovat také v nádobách. Výsadba je jednoduchá: do nádoby nezapomeňte nasypat drenážní vrstvu pro dobrý odtok přebytečné vody při zálivce a následně ji naplňte zeminou, nejlépe promíchanou s pískem.
Cibulky a hlízy různých velikostí se dají do nádob dobře vrstvit, čímž se výrazně prodlouží doba kvetení celé nádoby. Přes zimu je vhodné květináče a truhlíky osázené jarními cibulovinami zapustit do země nebo jiným způsobem ochránit před mrazem – nejlépe postavit na polystyrenovou desku a obalit jutou a přikrýt chvojím nebo suchým listím.
Foto autorka
V srpnu kvete převážná většina mečíků. Jen některé rané odrůdy již v červenci a pozdní v září. Zato během srpna se můžeme denně těšit, co nového vykvete.
Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.
Vyzkoušejte na zahradě nebo jako nádobovou rostlinu zajímavou liánu hlízolu nachovou původem ze Severní Ameriky.
Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.
Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme. Postranní výhony zkracujeme od druhé poloviny června do začátku září za druhým nebo třetím listem.
