Na začátku června lze ještě vysévat karotku, červenou řepu, černou ředkev, vodnici, keříčkové fazolky a od poloviny měsíce i čínské zelí.
Jestliže byly dřívější venkovní výsevy okurek poškozeny pozdními mrazíky, je možné je ještě na začátku měsíce zopakovat.
Přímo na záhon vyséváme listové saláty.
Během června sklidíme poslední chřest a řapíky reveně. U reveně a libečku včas odstraňujeme tvořící se květní výhony, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou semen.
Tyčková rajčata vedeme na jeden výhon, jen ve zvlášť dobrých podmínkách ponecháváme výhony dva.
Kapková závlaha umožňuje přivádět vodu ke kořenům, snižuje riziko výskytu plísní na vlhkých listech, foto Shutterstock
Rostliny okurek se doporučuje vyvazovat do svislé polohy ke kolíkům, k síti nebo pletivu jako prevenci před plísní okurkovou. Po každém dešti rychle a dobře osychají, a plíseň se tak rychle nešíří. Za suchého počasí je také z tohoto důvodu dobré zavlažovat okurky a rajčata zásadně ke kořenům, nikdy ne postřikem.
Plody okurek sklízíme včas. Pokud je necháme přerůst, dochází k omezování násady nových plodů.
Květáku včas zalomíme listy abychom měli bílé a pevnější růžice.
Léčivé, kořeninové a aromatické rostliny postupně sklízíme a sušíme.
Samozřejmě také zaléváme. Koncem června sbíráme první zralé plody z prvních výsadeb rajčat. Vysévat naopak můžeme pekingské zelí.
Začátkem léta truhlíkové a nádobové květiny spotřebovaly většinu živin v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. V červnu jim začneme přilepšovat.
Pro všechny teplomilné a nádobové zeleniny je dobré mít na zálivku odstátou vodu, ideálně v sudu nebo jiné větší nádobě.
Ke hmyzu, který požírá mj. mšice, patří také larvy dlouhososek a lumků. Dospělci obou druhů se však živí pylem a nektarem z květů.
Věnujeme pozornost doplňujícímu řezu keřů – odstraňujeme plané výhony (vlky) z podnože. Rozeznáme je podle jiné barvy a tvaru listů, a ostnů. Pokud ušlechtilý výhon končí listem bez očka a na jeho vrcholu se netvoří květ, zastřihneme ho.
