Na počátku března jsem potřeboval koupit sadbové brambory. Ale jak se k nim dostat v době, kdy měl člověk nařízeno zůstat ve svém okrese? Sadbu brambor nikde poblíž nevedou.
Zjistil jsem záhy, že nákup sazenic, sadby nebo také sádě, jak říkají odborníci, bude pro zahrádkáře v pandemické situaci jara 2021 komplikovanější než obvykle.
Dobře, zkusím to jako manželka, napadlo mě. Každou chvíli jí různí dopravci doručují obálky nebo balíčky a krabičky všech velikostí. Dokonce je v nich objednané zboží.
Startuji internet. Moje oblíbené zahradnické centrum zájemce upozorňuje, že sice mají zavřeno, ale že provozují zásilkový rozvoz zboží. Sadbové brambory jsem v nabídce ovšem nenašel, což mi potvrdili i telefonicky.
Nevadí. Poblíž je další centrum. Ha, sadbové brambory inzerují, ale jsou jen k osobnímu odběru. Ale prodejna je v jiném okrese. U dalších obchodníků jsem dopadl obdobně. Někteří prodávali sadbové brambory bez certifikace.
Nakonec jsem i přes protiepidemiologická opatření svévolně překročil okresní hranici, abych získal státem uznané brambory.
Jsem prostě zvyklý sázet na zahradě sadbové brambory, které prošly uznávacím řízením státní instituce – Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kdyby se na záhoně něco nepovedlo, vím, že v sadbě chyba nebyla.
V biologických disciplínách si ani odborník není jistý, že se mu za všech okolností jeho záměr zdaří. Potvrzuje to ostatně i známé lidové moudro: Čím hloupější sedlák, tím větší brambory.
Říká se také: Na sv. Marka má být brambor plná jamka. Je ovšem dobré vědět, že tohle doporučení se týká spíše brambor vhodných pro uskladnění.
Příprava brambor pro výsadbu se letos kvůli počasí protáhla, a tak vznikl trs, který bylo třeba opatrně rozdělit
Povedlo se: Brambora vydobytá z trsu sadby vcelku připravené k výsadbě
Sadbu mám, a tak jako obvykle nechávám v přepravce rané brambory na chodbě narašit, častěji až naklíčit (4–6 týdnů) a sleduji teplotu půdy. Vím, že pro výsadbu raných odrůd je limitní teplota půdy 6–8 °C v hloubce 5–8 cm. Letos dlouhé chladné období výsadbu oddalovalo.
Později jsem klíčící hlízy zasypal slabou vrstvou půdy a lehce zavlažoval. Jenže pořád mrzlo. Brambory rostly a rostly. Když konečně mělo dojít k sázení, tak se 5 kg sadby chovalo jako jeden celek. Na spodní straně tohoto koláče byla vrstva prorostlých kořenů.
A kdyby jen kořenů. Ze stonků již vyrážely stolony, což je předpoklad tvorby nových hlíz. Po značném úsilí a při použití mnohých páčivých a trhacích technik se mi podařilo oddělit jednotlivé hlízy s relativně nepoškozenými klíči. Protože hlízy měly bohaté kořeny a stolony, brázdy jsem dostatečně zalil vodou. Zakořeněním se do určité míry eliminovala opožděná výsadba.
Jen mám určité dilema: Vyplývá z matematického vztahu nepřímé úměry mezi velikostí sklizených brambor a rozumu pěstitele. Mám vůbec chtít sklidit hodně velkých brambor? Vůči rodinné a sousedské veřejnosti jde přece o mou prestige! Nemohu se rozhodnout.
Je tu ještě jedno řešení: Vysít trávu a pro brambory dojít do super marketu. Jo, to by bylo super!
Foto autor
Skoro kvízová otázka: Co je fenologie? Že by nauka o fenách, tedy snad o psích slečnách a paních? Vzdělaný tolerantní zahrádkář se vtípku zasměje: Fenologie, to jsou přece fenofáze – pilíře mých radostí.
Občas se člověk dostane k ochutnávání odrůd, které mají hodnotnou historii, nebo zajímavá jména, ale to je u nich asi všechno.
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Otázka: Mám na zahradě v polostínu vysazeny bylinné pivoňky. Více než deset let pravidelně kvetou velkými květy, ale jen čtyřmi. Čím to může být?
Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme. Postranní výhony zkracujeme od druhé poloviny června do začátku září za druhým nebo třetím listem.
