Rozmanitých lokalit v České republice najdeme velkou spoustu. Mnohé jsou vzhledem k nízkým teplotám během roku specifické pro pěstování ovocných dřevin. I mezi jabloněmi a hrušněmi jsou odrůdy, které velmi dobře odolávají mrazům. S nimi si můžeme užívat pěstování jabloní a hrušní s velmi pěknými výsledky.

Auksis je nejlepší litevskou odrůdu jablka z křížení Mc’Intosh x Gravštýnské

Mrazuvzdorné jabloně

• Auksis

Název odrůdy je volně interpretován jako zlato. Jedná se o nejlepší litevskou odrůdu jablka z křížení Mc’Intosh x Gravštýnské. Tato odrůda je velmi dobře známá a oblíbená zejména v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

Stromy rostou silně, proto se doporučuje umírnit růst jejich pěstováním na slabších a středně rostoucích podnožích. Na nich také rychleji vstupují do plodnosti. Lze je též pěstovat na podnoži MM106 nebo Antonovka, více však vyhovují podnože M26 nebo 62-396.

Je to zimní odrůda, která se v českých podmínkách chová spíše jako typicky podzimní.

Plody dozrávají na počátku září a mohou se jíst prakticky okamžitě. Je ji nutno sklízet ve správný čas, v případě pozdější sklizně plody opadávají. Skladování je možné v dobrých podmínkách do února až března.

Plody jsou atraktivní, střední až velké (120–150 g), kulaté, částečně zploštělé. Barva slupky je žlutá, na osluněné straně vybarvená do růžovočervena. Dužnina je poměrně měkká, vyžaduje opatrnou sklizeň, přepravu i třídění. Plody mají velmi dobrou chuť, jsou šťavnaté, polosladké.

Odrůda je vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči chorobám.

Barva plodu je na osluněné straně do růžovočervena

• Antej

Běloruská, středně silně rostoucí zimní odrůda. Jako většina běloruských odrůd má dobrou chuť.

Plody jsou velké, atraktivní. Slupka má výraznou, tmavě červenou barvu. Dužnina je pevná, šťavnatá. Plody zůstávají na rozdíl od odrůdy Auksis dlouho na větvích, což umožňuje postupný sběr. Dozrávají v polovině září a lze je skladovat do března. Dobře snášejí přepravu. Do plodnosti stromy vstupují již ve druhém až třetím roce. Odrůda je známá vysokými výnosy.

Tato odrůda patří mezi mrazuvzdorné a je současně odolná vůči chorobám.

• Běloruské Malinové

Zimní odrůda pochází z Běloruska. Stromy rostou středně silně, větve dobře obrůstají plodonosnými výhony. Plodnost je velmi dobrá a každoroční.

Atraktivní červené bobule dosahují hmotnosti 150 g. Konzumně dozrává v listopadu a skladuje  se do března. Dužnina je šťavnatá, kyselosladká, jemně aromatická.

Odrůda velmi dobře odolává mrazu.

Výhodou Běloruské malinové je její každoroční plodnost a velmi dobrá odolnost vůči mrazu

Mrazuvzdorné sloupcovité jabloně

• Gatis  

Litevská zimní odrůda vznikla křížením KV-26 x Iedzen. Stromy rostou silně, proto vyžadují podnož M26 nebo slabší. Středně se rozvětvují. Aby se zabránilo vyholování, je vhodné pravidelně obměňovat plodné výhony.

Kvete středně časně. Do plodnosti vstupuje brzy a kvůli vysokým úrodám je náchylná ke střídavé plodnosti.

Plody jsou atraktivní, středně velké, široce kuželovité, jednotné, tmavě červené barvy. Dužnina je pevná, středně šťavnatá, nakyslá a má dobrou chuť. Plody dozrávají na konci září a skladují se až do února.

Odrůda je středně odolná vůči strupovitosti, za to je odolná vůči padlí a hnilobě plodů. Zatím nebylo zjištěno napadení rakovinou.

Odrůda je vysoce mrazuvzdorná, a to i proti jarnímu mrazu.

Gatis je odolná také proti jarnímu mrazu

• Inese

Velmi cenná lotyšská pozdní podzimní odrůda.  Stromy rostou slabě a velmi brzy vstupují do plodnosti.

Plody jsou středně velké, mají pěkný tvar s červeným povrchem slupky. Dužnina je zelenobílá, jemná, velmi dobrá a středně šťavnatá.

Plody začínají dozrávat na počátku září. Jíst se dají prakticky okamžitě a skladovat je lze do února.

Odrůda je spolehlivě odolná proti mrazu a odolná proti strupovitosti.

• Moskovskoje Ožerelje

Pozdní podzimní až zimní ruská odrůda známá také pod synonymem Kachalkina X2. Jedná se úrodnou odrůdu.

Plody jsou velké až 150–170 g. Mají  tmavě červenou barvu a jsou šťavnaté a chutné.

Stromy rostou slabě, díky čemuž velmi brzy vstupují do plodnosti, která je vysoká. Odrůda nasazuje množství plodů.  Pro dosažení a zachování kvalitních jablek je potřebná každoroční probírka. Zralé ovoce zůstává dlouho na stromě.

Je vysoce odolná vůči strupovitosti a chladu.

Odrůda patří mezi velmi plodné

• Valiuta

Pozdně podzimní až časně zimní ruská odrůda, kterou vyšlechtil V. Kichin, známý ruský propagátor sloupcových jabloní.

Stromy jsou středně rostoucí. Netvoří mnoho větví a vstupují brzy do plodnosti. Plodí bohatě a pravidelně.

Plody jsou středně velké, kulaté, tmavě růžové, s pevnou, středně šťavnatou dužninou. Chuť je aromatická, velmi dobrá a intenzivní.

Plody dlouho vydrží na větvích a ke konzumaci jsou vhodné od září do ledna.

Odrůda je odolná vůči strupovitosti, mrazuvzdorná a také odolná vůči chorobám.

Valiuta vyniká aromatickou chutí

Odrůdy hrušní dobře odolných mrazu

• Beloruskaja Pozniaja (Běloruská pozdní)
  

  Beloruskaja Pozniaja má typický hruškovitý tvar

Zimní odrůda hrušky pocházející z Běloruska.

Stromy rostou středně silně a brzy vstupují do plodnosti, která je bohatá. Tuto odrůdu opyluje běžně více odrůd.  Vhodné jsou například odrůdy Vasarine  Sviestine nebo Mramornaja.

Plody dozrávají na začátku října a skladují se až do února. Jsou středně velké až velké, baňatého hruškovitého tvaru o hmotnosti okolo 110–120 g. Slupka je žlutozelené barvy, na osluněné straně s jemným pomerančovým líčkem. Dužnina je pevná, středně šťavnatá a má velmi dobrou chuť.

Odrůda je mrazuvzdorná a odolná vůči chorobám.

• Mramornaja

Středně silně rostoucí ruská odrůda nenáročná na stanoviště. Je cizosprašná. Vhodnými opylovači jsou odrůdy Běloruská pozdní, Konference, Clappoa a jiné.

Odrůda je velmi úrodná a plodí každoročně. Plody této odrůdy jsou velké a dosahují až 220 gramů. Dozrává ve druhé polovině září a lze je okamžitě spotřebovávat. Chuť ovoce je velmi dobrá a příjemně  aromatická.

Vykazuje dobrou odolnost proti mrazům, což umožňuje její pěstování i v okrajových oblastech.

• Vasarine Sviestine

Je letní litevskou odrůdou hrušky. Název bychom mohli volně přeložit jako Letní máslová.

Stromy rostou silně, úroda je každoročně velmi dobrá. Stromy do plné plodnosti vstupují nejpozději 5 let po výsadbě. Odrůda je cizosprašná, opylení zajistí například odrůdy Beloruskaja Pozniaja, Mramornaja či Suvenirs.

Vasarine sviestine má velmi dobrou stabilní plodnost

Plody se sklízejí koncem srpna, mohou být konzumovány 15–20 dní po sklizni. Jsou velké až velmi velké, dosahují hmotnosti 150 až 230 g. Chuť je velmi dobrá, sladká a jemně aromatická. Dužnina je šťavnatá. Plody se dobře přepravují a jsou odolné proti poškození díky pevné slupce. Barva slupky je žlutá s jasně červeným líčkem.

Odrůda patří mezi spolehlivě mrazuvzdorné. Odolnosti vůči pozdním jarním mrazům napomáhá pozdní doba kvetení.

Foto autor

Proč je podnož důležitá?

V moderním ovocnářství se všechny ovocné stromy štěpují na podnože. Podnož je zpravidla část rostliny (nejčastěji kořenový systém), na kterou se v místě kořenového krčku nebo korunky štěpují kulturní odrůdy.

Výběr vhodné podnože pozitivně ovlivňuje růstové vlastnosti odrůdy na stanovišti, ale také se podílí na množství a kvalitě sklizených plodů. Současné podnože musí splňovat mnoho požadavků. V prvé řadě je to snadná množitelnost a vyrovnanost, výborný zdravotní stav, a hlavně nesmí obsahovat žádné známé hospodářsky významné viry.

Podnože jabloní pěstované na hrůbkové matečnici

Správně zvolená podnož zaručí dobrý růst stromu, jeho plodnost a životnost. Pro každý ovocný druh jsou v Česku registrované podnože s přesně danými charakterovými vlastnostmi.

Podnož významně ovlivňuje ukotvení stromu v půdě, rychlost růstu i nástup stromu do plodnosti.

Podle charakteru růstu nejčastěji podnože rozdělujeme na

• slabě rostoucí,
• středně bujné,
• bujné (silně rostoucí).

Pro zahrádky budeme volit spíše podnože slabě rostoucí až středně bujné. Na venkovské zahrady, kde mohou být stromy větších rozměrů, podnože středně bujné až velmi bujné. Vše bude záležet na stanovišti, pěstitelském tvaru (čtvrtkmen, polokmen…) a na našich představách, co má budoucí strom splňovat.

Se kterou podnoží se setkáme nejčastěji?

Ve školkařské praxi se používá celá řada podnoží, ale v sortimentu školkařských výpěstků pro drobný prodej se nejčastěji setkáme jen s několika vybranými.

Jabloně

M 9 – patří mezi nejčastěji používanou podnož, je slabě rostoucí; mělce koření a špatně kotví v půdě a proto potřebuje po celý život oporu; odrůdy naštěpované na této podnoži brzy vstupují do plodnosti.

J-TE-E – má podobné vlastnosti jako M 9, ze které byla vyselektována; je slabě vzrůstná, má mělký kořenový systém a na trvalém stanovišti více podrůstá.

Pajam 1, Pajam 2 – jsou v růstu o něco málo silnější než M 9 a dobře se hodí na místa, kde již jabloně byly pěstovány.

M 26 – patří mezi středně vzrůstné; má mohutnější a pevnější kořenový systém než M 9, ale přesto potřebují na trvalém stanovišti oporu. Nemá ráda těžké podmáčené půdy a sucho. Často na podnoži tvoří bernoty (bradavičnaté zduřeniny se zkrácenými adventivními kořínky).

MM 106 – je středně vzrůstná; má pevný kořenový systém, i když v prvních letech po výsadbě potřebuje oporu; nesnáší sucho, zamokřené půdy a hodí se i do horších půdních podmínek.

A 2 – je velmi silně vzrůstná podnož, která svým vzrůstem připomíná semenáč. Hodí se pro vyšší kmenné tvary a do horších půdních podmínek.

Jabloňový semenáč – jedná se o semenáče planých, polokulturních či kulturních odrůd; tyto podnože se vyznačují dobrou vitalitou, silným vzrůstem, pevným kořenovým systémem. Používají se pro vysoké kmenné tvary a pro extenzivní pěstování.

Pěstitelský tvar štíhlého vřetene se dobře hodí do malé zahrádky. Odrůda jabloně Sirius roste na podnoži M9.

Hrušně

Kdouloňové podnože – jsou slabšího vzrůstu a hodí pro menší kmenné tvary a do malých zahrádek, vyžadují teplé úrodné půdy. Nejčastěji se můžeme setkat s podnožemi s označením K-TE-E, MA, MC, B 29, případně S 1.

Hrušňový semenáč – je silně rostoucí, hodí se pro vyšší kmenné tvary. Většinou se jedná o potomstvo kulturních odrůd, jako je Boscova lahvice, Solnohradka, Pastornice aj. Stromy na hrušňovém semenáči rostou bujně, dobře kotví v půdě a patří mezi dlouhověké.

Třešně a višně

Colt –patří mezi slabě rostoucí; kulturní odrůdy na ní naštěpované rostou asi o 30 % slaběji než na ptáčnici. V prvních letech na stanovišti je jejich růst bujný, ale s nastupující plodností se snižuje.

GI-SEL-A 5, GI-SEL-A 6 – jsou slabě rostoucí, snižují růst oproti ptáčnici až o 50 %. Odrůdy brzy nastupují do plodnosti. V prvních letech po výsadbě vyžadují opěrnou konstrukci.

P-HL-A – je slabě rostoucí, má mělký kořenový systém, a proto vyžaduje oporu a doplňkovou závlahu. Nesnáší trvalé zatravnění a bývá citlivá k některým herbicidům. Hodí se pro pěstování v živných půdách a v intenzivních výsadbách.

P-HL-B – růst je trochu silnější než P-HL-A; koření dobře a nevyžaduje oporu; bývá citlivá k zimním mrazům a vyžaduje dobré půdní podmínky.

Mahalebka – se skvěle uplatní na suších a lehčích půdách. Odrůdy na ní naštěpované mají silnější růst.

Ptáčnice – je to podnož poměrně vzrůstná, která se hodí na vyšší kmenné tvary. Jedná se o selektivně vyšlechtěné typy ptáčnic (Prunus avium), které mají vyrovnaný růst, dobře kotví v půdě a růst naštěpovaných odrůd je bujný (někdy bývají označeny jako P-TU-1 až 3). Tato podnož vyžaduje vlhčí a těžší půdy.

Se kterou podnoží rostou slivoně?

Zelená renklóda – jedná se o semenáče této odrůdy, které jsou vhodné do těžších a vlhčích půd. Odrůdy na ní naštěpované rostou středně silně až silně. Kořenový systém této podnože nebývá tak hluboký jako u myrobalánu.

Myrobalán – patří mezi středně až bujně rostoucí podnože. Tato podnož se hodí do sušších oblastí a také snáší půdy s vyšším obsahem vápníku. Je velice variabilní a adaptabilní. Dobře kotví v půdě a často se kombinuje s plodnými odrůdami švestek. Někdy na jmenovkách u stromků setkat s označením MY-BO-1; jedná se o myrobalánovou podnož, která je růstově vyrovnanější a méně podrůstá.

Semenáč Wangenheimovy švestky – tento semenáč má mělčí kořenový systém a podrůstá kořenovými výmladky. Odrůdy na ní naštěpované brzy vstupují do plodnosti. Nesnáší suché půdy, kde trpívá suchem.

Švestka Gabrovská naroubovaná na Wangenheimově švestce

St. Julien A – je jednou z nejrozšířenějších podnoží. Stromy rostou středně bujně. V půdě kotví dobře i přes mělčí kořenový systém; tvoří málo kořenových výmladků, hodí se proto do úrodných půd dobře zásobených vodou.

Wavit – meristematicky množená Wangenheimova švestka, bezvirózní a s dobrou afinitou k ostatním odrůdám. Je slabě rostoucí a hodí se pro intenzivní výsadby a do malých zahrad. Je licenčně chráněná, takže stromky s touto podnoží bývají dražší.

WaxWa – je kříženec Wangenheimovy švestky s Wangenheimovou švestkou; je slabě rostoucí, a proto je vhodná pro intenzivní výsadby a nízkokmenné tvary. Její předností je, že velmi málo podrůstá.

Pixi – je slabého vzrůstu, mělce koření a při pěstování vyžaduje oporu; je náročná na půdu dobře zásobenou vodou nebo se závlahou, odrůdy na ní naštěpované brzy nastupují do plodnosti.

VVA-1 – někdy se uvádí VVA-1 Krymsk®1. Jedná se o licenčně množenou podnož, která je slabě rostoucí, mrazuodolná a má dobrou afinitu s odrůdami slivoní. Další její výhodou je, že slabě podrůstá a odrůdy na ní naštěpované brzy vstupují do plodnosti.

Meruňky s podnoží meruňkovou i slivoňovou

Meruňkový semenáč – vyselektované meruňkové hybridy se středně silným až silným růstem se hodí do teplých a záhřevných, středně těžkých půd. Jsou odolné proti háďátkům. Nesnášejí vysoký obsah vápníku v půdě. Tato nejčastěji používaná podnož nese označení M-VA-2.

Některé slivoňové podnože – nejběžněji se používá myrobalán, St. Julien A nebo semenáč Zelené renklódy. Charakteristika těchto odrůd je popsána výše. Slivoňové podnože jsou vhodnější do těžších půd, kde by meruňkové podnože měly problémy s růstem.

Broskvoně

Broskvoňový semenáč – patří mezi středně bujné až bujné. Dobře rostou ve středně těžkých půdách a méně vápnitých půdách. Někdy nesou označení B-VA-1 až 4, nejčastěji B-VA-2.

Roubovaný ořešák připravený v kontejneru k výsadbě

Broskvomandloň – vyselektované mezidruhové hybridy snášejí vyšší obsah vápníku v půdě. Rostou v lehčích i těžších půdách. Někdy jsou označeny na jmenovkách jako BM-VA-1.

Ořešák s podnoží

Semenáč – jedná se o vybrané typy semenáčů ořešáku královského a jeho odrůd, dále o semenáče ořešáku černého a popelavého. Na tyto semenáče se během zimy štěpují v ruce kulturní odrůdy. Tyto podnože vyžadují hluboké humózní půdy s dostatkem vláhy a vápníku.

Stromkový rybíz, angrešt

Meruzalka zlatá – používá se pro stromkové formy rybízu a angreštu; kde se odrůdy těchto druhů roubují ve výšce korunky. Tyto podnože jsou v celku nenáročné, ale nesnášejí půdy vysýchavé ani podmáčené. Půdy by měly být dostatečně zásobené živinami. Stromky pěstované na meruzalce potřebují po celý svůj život oporu a tyto podnože často podrůstají.

Foto autor