• Uklizená zahrada poskytuje zahrádkáři před zimou uspokojení, mnohdy bohužel nedostižné. Vždy by mohla být čistější a v lepším pořádku. Zahrada je ale živý organismus , smiřme se s tím.
• Je čas na úklid a zrytí záhonů před nastávající zimou.
  

  Do zahradních prací můžeme zapojit také děti

• Pro nejranější sklizeň vyséváme mrkev a petržel těsně před příchodem mrazů. Naopak s česnekem nespěcháme. Čím později jej vysadíme, tím vyšší je šance na dobré přezimování.
• Při pohybu na záhonech se snažíme půdu co nejméně udusat. Od podzimních dešťů bývá často podmáčená a přílišné utužení ji nepomůže. I když ji při rytí otočíme, dostaneme se maximálně do hloubky 20–25 cm. Utužené podloží snižuje propustnost hlavně u těžkých jílovitých půd.
• Ze zahrady uklidíme zbytek toho, co je na zahradě z léta zapomenuto. Nářadí, bedny, pařeništní okna očistíme a nakonzervujeme.
•  Skleník, který nevytápíme, zazimujeme. Odstraníme všechny rostlinné zbytky včetně kořenů, rozházíme rozleželý hnůj nebo vyzrálý kompost a půdu zryjeme. Půda ve skleníku je oproti nekrytým záhonům ochuzena o zimní srážky. Proto v době dostatku sněhu jej můžeme naházet do skleníku, kde pak bude při oblevě postupně tát.

Výsev mrkve a petržele v listopadu? Proč ne!

Petržel a mrkev se obvykle sejí na jaře, můžeme je ale vysít i teď, na podzim. Obě tyto plodiny, hlavně ale petržel, dlouho klíčí a v čase klíčení jsou citlivé na přísušky a kůru na povrchu půdy. Pro klíčení potřebují využít zimní vláhu.

Některé odrůdy mrkve a petržele můžeme vysévat už na podzim

Právě pozdní podzimní výsev je alternativou jarního setí. V podstatě kopíruje situaci z přírody, kdy na podzim dozrálá semena vypadají do půdy, tam přečkají zimu, aby na jaře vyklíčila.

Lepší vzejití, využití jarní vláhy a brzká sklizeň, to jsou profity z podzimního setí.

Záhon uvolněný po sklizni letní zeleniny si připravíme nejpozději v průběhu listopadu. Zryjeme ho, rozdrtíme hroudy, pohrabeme a necháme slehnout. S výsevem nespěcháme. Vyséváme až těsně před příchodem mrazů, v listopadu nebo i v prosinci, aby už semena letos nevyklíčila. Semena vzejdou až v příštím roce brzy na jaře, v době, kdy bychom mohli půdu jen těžko připravit.

• Marion F1

Je raná hybridní karotka, vhodná i na podzimní výsev. Kořen je dlouhý 15–17 cm, válcovitý, tupě zakončený, hladký. Je jednolitě zabarvený, bez viditelného stržně. Hlava kořene nezelená a nemá antokyanové zbarvení. Vegetační období je 90–95 dní.

Marion F1

Česnek vysazujeme co nejpozději

V minulosti se doporučovalo vysazovat ozimé česneky již v říjnu. Pokud chceme výsadbu ochránit před fusarií a snížit možnost vymrzání, lépe uděláme, pokud výsadbu posuneme na konec listopadu, případně na začátek prosince. Vysazujeme proto co nejpozději, tak jak to klimatické podmínky dovolí. Vyhneme se záhonům, na kterých jsme pěstovali cibulovou zeleninu, ale i okrasné cibuloviny.

Česnek je náročný na živiny a záhon pod něj můžeme pohnojit dobře rozleženým kompostem. Aplikace čerstvé chlévské mrvy se ale nedoporučuje. Česnek je nejlépe sázet do druhé tratě.

Český česnek je jeden z nejkvalitnějších a mezi zahrádkáři je velice oblíbený. V posledních letech je ale trvalý nedostatek originální české sadby ozimého česneku a často je řešením pouze sadba dovážená. Ze zahraničních odrůd se u nás nejlépe osvědčili odrůdy francouzské, pocházející z podobných klimatických podmínek, jaké máme u nás. Vyznačují se dobrou chutí, správnou štiplavostí a výraznou vůní.

Český česnek patří mezi nejkvalitnější

Patří mezi ně odrůdy např. Germidou, fialový nepaličák nebo Therador bílý nepaličák. Obě tyto odrůdy mají velké cibule a velmi dobrý výnos. Vždy je ale dobré se ptát po certifikované sadbě. Pokud bychom vysadili konzumní česnek bez certifikátu, riskovali bychom zavlečení chorob a škůdců na pozemek.

Foto autor a Shutterstock