K výhodám sadby velmi raných nebo raných odrůd brambor dobře připravených k výsadbě patří fakt, že brambory nestihne poškodit plíseň.
Přípravě sadby pro záhon nebo políčko se navíc můžeme věnovat s příjemnou představou, že zanedlouho bude ta dobrota ke sklizni a rodina si pochutná.
V teplém, slunném červnovém dni se manželka zeptá jako každý rok: „Fando, jsou už rané brambory?“ Fanda přikývne, že už hrůbek zkusmo podhrábl a že brambory už jsou. Vždycky je to paráda, když se z půdy lehce vykulí žlutavé hlízy; rané brambory, lahůdková zelenina.
Rané brambory jsou lahůdkovou zeleninou
Odrůdy brambor rozdělujeme kromě užitkových směrů (na konzumní, pro smažené výrobky, pro sušené výrobky a pro produkci škrobu), také podle délky vegetační doby. Podle tohoto ukazatele se jedná o odrůdy
K tomu je nutné přiřadit výběr varného typu odrůdy – A salátové, B přílohové, C na kaše.
Kategorie raných odrůd se vyznačuje krátkou vegetační dobou, kterou můžeme využít ještě v mimovegetační době. A právě teď v březnu. Samozřejmě, že hned nepůjdeme sázet sadbu na záhon.
Ale co můžeme hned, to je nakoupit certifikovanou sadbu brambor. Jedná se o sadbu, u které je deklarována odrůda, zdravotní stav kontrolovaný jak v porostu (především kontrola virových chorob), tak i po sklizni ve vzorku hlíz.
K předkličování ukládáme hlízy korunkovou částí nahoru; foto K. Hamouz
Případná preventivní opatření jsou zaměřena i na plíseň bramborovou. V tomto případě produkční porosty raných brambor většinou plíseň nepostihuje, protože brambory bývají již sklizené. Uznaná sadba je velikostně tříděná, zpravidla na velikost 30–50 mm.
4–6 týdnů před předpokládanou výsadbou brambor umístíme hlízy do vhodné nádoby, přepravky s pevným dnem, kterou přeneseme do prostoru se stálou teplotou zpočátku asi 10–12 °C, postupně podle možností až do 18 °C.
Z probuzených hlíz začnou vyrůstat malé klíčky. Poté umístíme hlízy na rozptýlené světlo. Umělé přisvícení je asi v dnešní energetické a cenové situaci velkým luxusem. Světlo zpomaluje prodlužovací růst klíčů a posiluje stavbu a pevnost klíčků. To je důležité pro větší odolnost k ulamování klíčků při další manipulaci s hlízami.
Přerostlá zakořeněná sadba brambor
Několik dní před plánovanou výsadbou začneme s otužováním sadby snižováním okolní teploty až na 6–8 °C. Při přípravě sadby se na hlízách vytvoří klíčky (základy stonků) délky 3–5 mm při kratším narašení (okolo 3 týdnů), asi 15–25 mm při naklíčení až 6 týdnů v závislosti na teplotě.
Zatímco venku jsou teploty pro růst brambor nevhodně nízké – popsanou přípravou sadby raných odrůd jsme zahájili jejich vegetační období. Tím dosáhneme ranější sklizně.
Za příznivých podmínek přípravy sadby a pěstování můžeme první menší hlízy ochutnat již na přelomu května a června. To za předpokladu pěstování v nížinné oblasti na lehké půdě, případně s využitím zakořeňování (naklíčení v truhlících se zeminou). K využitelným pěstitelským postupům patří i zakrytí plochy průsvitnou netkanou textilií hned po výsadbě a podle potřeby i závlaha.
Foto K. Hamouz a autor
K jídlu se nejvíc hodí brambory velmi rané, rané, polorané. Naopak polopozdní a pozdní se využívají hlavně jako zdroj škrobu například pro pudinky.
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Už koncem jara lze ochutnávat čerstvé hlízy ze zahrádky. Ač jde o plodinu vcelku nenáročnou, kvalitu brambor pro domácnost můžeme ovlivnit.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
