Na zahradě používám prořezávací oboustranné hrábě téměř dnes a denně po celou zahrádkářskou sezonu. Mám k nim skoro až osobní vztah.
Oblíbil jsem si své hrábě, protože jejich hroty nebo spíše nože mají tvar srpku měsíce. Právě v něm spočívá podstata fíglu, který usnadňuje hrabání. Hrábě lze používat nejen oboustranně, ale také obousměrně. Tahem k sobě i tlakem od sebe. Díky tomu se nezacpou vyhrabaným materiálem. Hroty není třeba každou chvilku ručně čistit.
Pro intenzivnější vyhrabávání používám sestavu s řidším osazením nožů – s hroty v úhlu téměř kolmém k povrchu země. Protilehlá strana má více segmentů, tupé zakončení a hroty ve velmi ostrém úhlu vůči zemi. Tímto sklonem uhrabu povrch, aniž bych pronikl do hloubky. Také tato strana dvojhrábí snadno klouže po zemi oběma směry.
Hrábě s noži účinně rozruší půdní škraloup
Prořezávací hrábě jsou známé především jako ruční obdoba motorových vertikutátorů: Mělce prořezávají udržovaný trávník. Zahrádkáři je berou do ruky hlavně na jaře a na podzim, aby s nimi provzdušnili kořínky a z trávníku vyčesali organické zbytky rostlin nebo mech.
V předjaří používám prořezávací hrábě k úpravě povrchu půdy po podzimním rytí. Poměrně rychlými tahy, opět tím klouzavým pohybem tam a zpátky strhnu ostrou stranou hrábí hřebeny oranice. Nejlépe šikmo ke směru rytí. Podle potřeby pak ještě křížem. Obloukovitou stranou prořezávacích hrábí lze dobře rozbít případné hroudy.
Kromě toho, že srovnám povrch, provzdušním povrchovou vrstvu půdy. Půda pak rychleji prosychá a prohřívá se. A je připravena pro výsev ředkviček, mrkve, petržele.
Noži na jaře urovnám půdu tak, aby neztrácela vláhu
Principiálně stejně – mělce – připravují zemědělci polní půdu na setí. Dříve traktory tahaly klasické brány, dnes mají k dispozici pohyblivé mechanismy, všelijaké soustavy rotujících nebo kmitajících hrotů, které načechrají půdu v malé hloubce. Skoro tak pěkně jako já svými oblíbenými hráběmi.
Tady se sluší vztyčit ukazováček: Jarní mělkou přípravu půdy na setí nezastane se stejným efektem motorový rotavátor! Ten by na jaře půdu sice proměnil v pohlednou drť, ale současně by narušil příznivou a potřebnou drobtovitou strukturu půdy utvořenou během zimy.
Dominantním plevelem na naší zahradě je mochna plazivá. Nepoužívám herbicidy, a tak má mochna často navrch, zvláště v okrajových částech zahrady. Druhové jméno plazivá vystihuje její schopnost vytvářet dlouhé nadzemní výběžky, na kterých v uzlinách vyrůstají další rostliny. Při vyšší hustotě zaplevelení prořezávacími hráběmi pročesávám zaplevelená místa.
Hlavní hmotu se mi podaří strhnout, včetně části mladých rostlin mochny. Starší rostliny mochny plazivé jsou hluboko zakořeněné, takže účinek zásahu spočívá v omezení listové plochy. Ale i tak použití prořezávacích hrábí významně omezí množství biomasy a usnadní další kultivaci například plečkováním. Čím dřív proti plevelu zakročíme, tím účinnější prořez nožovými hráběmi je.
Vlhké počasí prozrazuje i množství slimáků, které se na zahradě objeví. Mnozí se pak vracíme do úsvitu lidských dějin mezi lovce a sběrače. Připusťme ovšem, že metody likvidace slimáků se mohou různit. Kdo odmítá chemickou či biologickou ochranu, nejspíš kombinuje různé postupy.
Původně hrábě určené na čištění trávníku od plsti a mechů lze na zahradě využít celou sezonu. Třeba i na ochranu záhonů před slimáky.
Kolem ohrožených plodin můžeme udržovat kypřené sušší pásy půdy, které omezí přesun slimáků k pěstovaným rostlinám. K jejich kypření a údržbě se dobře hodí prořezávací hrábě. Několikrát tam a zpátky a slimáci se jen tak neinfiltrují. Přesto je s hrabáním nutno spojit i omezování počtu slimáků. Když už se tady někde vylíhli, ze zahrádky neuletí.
Osvědčila se mi i prkenná strategie. Vně zakázaného pásma je třeba položit na zem stará prkna nebo nějaké desky jako denní úkryty pro slimáky. Podmínkou je vlhko, takže v případě sucha je potřeba udržovat pod prkny vlhko. Pravidelná kontrola a sběr ukrytých slimáků je podmínkou úspěchu.
Foto autor
Zahrádkář, jenž si splní sen a obohatí svou zálibu o skleník, sklidí první úrodu dřív. S létem však přijde test, zda teplomilné rostliny netrpí vedrem.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Černá netkaná textilie zdomácněla na polích i na zahradách. Brání růstu plevelů, udržuje déle vláhu. Prohlédněte si návod na pokládku pod sazenice rajčat.
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.
