Chystáme výsadbu stálezelených dřevin a jehličnanů i mulčování
25. 8. 2021Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Přišel podzim, s ním také čas na výsadby nových rostlin. Vedle náležitostí spojených s jejich výživou a zakořeněním je na místě předvídavost. Proč?
Nedávno jsem smutnil nad likvidací teplomilné trojky zelenin – okurek, rajčat a paprik. Závěr sezony mi ještě připomínají rajčata pozvolna dozrávající v teple domu a úroda pestře zbarvených paprik. Splín je pryč; už se zase můžu na zahradě těšit z věcí příštích: Z podzimní výsadby ovocných a okrasných rostlin.
Že mě přitom čeká zkouška předvídavosti, vyplývá z toho, že keře a stromky budou dlouho růst a dlouho se rozvíjet. Což se může stát kamenem úrazu. Právě tomu chci předejít.
Nakoupené sazenice okrasných druhů bývají malé, často jen několik krátkých výhonků. Sotva dvacet třicet centimetrů výšky. Na stanovišti pak je okolo stromu nebo keře spousta místa. Někomu se může zdát – příliš nevyužitého místa. Sazenice proto vysadí v hustém sponu nebo tam, kde je jen zdánlivě dost prostoru. Po čase zjistí, že strom nebo keř je příliš velký na místo, které mu dal.
Zde je rada jednoduchá: Udělejte si předem aspoň jednoduchý plánek výsadby. Jak okrasné, tak i ovocné části zahrady.
Vyplatí se vyhledat podrobné popisy druhů a kultivarů a jejich růstové charakteristiky. S těmito znalostmi si lépe představíme objem a výšku konkrétního druhu, jak bude v prostoru vypadat po deseti, dvaceti nebo i více letech. Bývá těžké porazit strom v plné síle kvůli tomu, že roste na nevhodném místě.
Dost typickým příkladem jsou jehličnany, které původně byly vysazeny jako budoucí vánoční stromky. Jenže čím lépe se stromku v zahradě daří, tím ubývá chuť ho uříznout. Nejdříve byl – ještě malý, pak – moc pěkný, poté už – moc velký. A posléze už je tak velký, že nějak vadí sousedům.
Taková je i moje osobní zkušenost. Sousedovy smrky a modříny vysazené hned u plotu mají výšku skokanské věže. Kmeny a kořeny tlačí na podezdívku oplocení, kořeny zvedají naši dlažbu.
Stále častější vichřice naklánějí sousedův strom, takže trnu, že jednou padne přesně na zahradní domek. Sousedovo sdělení, že je pojištěn na škody způsobné pádem stromů, mě nijak neuklidňuje.
V tom tkví ona předvídavost. Přesněji – zodpovědnost za výběr místa, kde bude strom či keř žít mnoho let. Větve přesahující nebo prorůstající plot, stínící, škrábající fasádu či střešní krytinu přinejmenším vytlačí ze sousedského vztahu přívětivost.
Asi se nespletu, když budu tvrdit, že výsadby ovocných stromů u plotu nejsou v tom smyslu tolik konfliktní.
Při nákupu sadby ovocných stromů nezapomeňte na prohlídku nejen nadzemní části rostliny, ale podrobně si prohlédněte kořeny – zda jsou zdravé, v růstu, případně poškozené.
U štěpovaných rostlin je také důležitý stav v místě srůstu podnože a nadzemní části. Prodávaná sadba by měla mít certifikát z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, že se jedná o uznanou sadbu. Na každé sazenici je cedulka s uvedením druhu a odrůdy, typu podnože.
Foto autor a Shutterstock
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.