Mnohé skalničky a suchomilné rostliny zvládnou i tuhé mrazy, přesto během zimy často odumírají.
Problémem nebývá chlad, ale přebytečná vlhkost způsobená oblevami, deštěm a tajícím sněhem. Právě teď, v prosinci, je ideální čas zastavit se na zahradě a zkontrolovat, zda citlivé rostliny mají nad sebou pomyslný „deštník“, který je ochrání před zimní mokřinou.
Často pěstujeme ve skalce rostliny, které jsou sice zimovzdorné a mrazuvzdorné, ale přesto nám i v teplých zimách hynou. Nemívají potíže s nízkými teplotami, nýbrž se střídáním teplot a zejména s vlhkostí, kterou přinášejí zimní deště, tání sněhu a časté oblevy. Přitom by často stačil jednoduchý „deštník“ a citlivé rostliny by zimu zvládly bez problémů. Důležité je ovšem vědět, kterých druhů se to týká.
Pichlavé placky – zimovzdorné opuncie
Běžně pěstované tučnolisté netřesky a rozchodníky mají více či méně nápadné květy, které se objevují jen krátce. Naproti tomu tučnolisté rostliny z čeledi Aizonaceae, například žlutě kvetoucí Delosperma nubigenum a Delosperma congestum či růžově fialová Delosperma cooperi, kvetou prakticky celé léto. Tyto druhy jsou u nás otužilé, ale pouze za podmínky suché zimy. Na zimu se musejí zakrýt – například chvojím, suchým listím, sklem či plastovou stříškou – aby na ně nepršelo a neležel sníh. Pokud tuto ochranu dostanou, přečkají zimu bez úhony a na jaře znovu bohatě kvetou. Množí se řízkováním nebo výsevem. Semenáče mají silný, tuhý kořen, a proto je třeba je v mládí několikrát přesadit nebo poměrně brzy vysadit na trvalé stanoviště. Při poškození kořene se totiž hůře ujímají.
Z volné přírody téměř vymizel náš domácí druh Cyclamen hederifolium, česky brambořík břečťanolistý (někdy označovaný také jako brambořík evropský). Ojedinělé lokality v přírodě sice ještě existují, ale z pochopitelných důvodů nejsou zveřejňovány. Kdo by si tento krásný druh chtěl pěstovat, měl by sáhnout po rostlinách z odborných prodejen nebo výstav skalniček. Brambořík kvete od srpna do podzimu, daří se mu v polostínu a v humózní, živné půdě obohacené rašelinou či lesní hrabankou. Nesnáší přemokření v období od skončení kvetení až do jara.
Brambořík – Cyclamen hederifolium
Proto je vhodné jej před zimou zakrýt suchým listím a chvojím nebo jej vysadit pod stromy a keře, které ho ochrání před deštěm. Množí se výsevem semen. Ta se vysévají ihned po dozrání, nádoby se ponechají venku přes zimu a poté se přenesou do chráněného prostoru s teplotou okolo 15–20 °C. Mladé rostlinky se později přesazují do sadbovačů a na stanoviště se vysazují po „ledových mužích“. První květy se mohou objevit již koncem léta.
U opuncií se vyskytují dva typy trnů – větší pichlavé a drobné, háčkovité, které se snadno uvolňují a zachytávají v oblečení i kůži. Mohou způsobit podráždění nebo zánět. Při manipulaci s opunciemi proto pracujte opatrně a s respektem.
Kaktusy ve skalce bývaly velkým hitem. Nejpěstovanější byly opuncie se žlutými květy, které odolávají sněhu, mrazu i zimním dešťům a obvykle bez potíží přezimují. Citlivější jsou však druhy s válcovitým tělem, například corphanty. Ty sice snesou mráz až kolem –18 až –20 °C, ale pouze za sucha.
Vhodné je vysadit je do „kaňonu“ mezi kameny a na zimu je zakrýt. Kaktusy potřebují hrubý, propustný substrát, ve kterém nestojí voda, a co nejteplejší místo na zahradě. Ideální je jižní nebo západní strana domu či zídky. Pokud jim nelze zajistit suché podmínky, je lepší je na zimu vyjmout z půdy a přezimovat jinde. Na jaře se mohou do skalky vrátit. Květy lákají hmyz, který rostlinám nijak neškodí. Problémem však mohou být hlodavci, kteří poškozují řepovité kořeny. Osobní zkušenost potvrzuje, že i malá myš dokáže v jediné zimě zničit celou sbírku kaktusů.
Foto autor
Kvetou od podzimu do předjaří a provázejí člověka po staletí. Byla by však škoda, kybychom brambořík považovali jen za sezonní dekoraci.
Správně zazimované kaktusy přečkají období vegetačního klidu bez újmy a do nové sezony vstoupí k radosti pěstitele s bohatou násadou květů.
Během vegetace potřebují všechny kaktusy teplo. Chladnomilnost a teplomilnost se týká nároků jednotlivých druhů a rodů na teploty během zimování.
Bramboříky jsou hezké, velmi oblíbené hlíznaté květiny. Pěstují se často ve vřesovištích, poblíž nižších jehličnanů nebo na skalkách.
Druhy keřů, které přirozeně zmlazují větším nebo menším počtem výhonků z kořenového krčku, spolehlivě rozmnožíme vegetativním způsobem.
