S příchodem nových regulací se zahrádkáři musí připravit na změny v nakládání s rostlinným odpadem. Novela zákona o ochraně ovzduší pálení kontaminované biomasy zakazuje.
Nově platí zákaz pálení kontaminované biomasy, tedy vlhkého listí a rostlinného materiálu obsahujícího příměsi způsobující kouř a znečištění ovzduší. Na druhou stranu pálení suchého dřeva a rostlinného materiálu je stále povoleno.
Novela zákona o ochraně ovzduší nedovoluje pálení kontaminované biomasy
Konec mýtu s listím ořešáku: listí z ořešáků není nutné pálit nebo odvážet. Stačí ho podrtit rotační sekačkou nebo zahradním vysavačem na listí (mívá uvnitř drtící zařízení) a smíchat s dalším organickým materiálem do kompostu. První rok sice není vhodný pro hnojení výsevů, ale za rok už se z něho veškeré látky které brzdí klíčení rostlin, či zpomalujících jejich růst rozloží a je z něho kompost, který se rozkládá pomaleji než ten z listí jabloní, hrušní.
Pokud na jaře vyhrabeme trávník, nemůžeme nyní hromádku listí, mechu a zbytků trávy spálit. Můžeme ji ale využít pro tvorbu vlastního kompostu. Vzhledem k rostoucím cenám substrátů a změnám v jejich složení je kompostér v zahradě výborná investice. Organickou hmotu zpracujeme na kvalitní kompost, který nám ušetří náklady na nákup průmyslových substrátů. Další možnosti, jak tento odpad „zlikvidovat“, je uložit ho do hnědých popelnic na bioodpad, odvézt do sběrného dvora nebo, pokud máme větší objem, předat ho do kompostárny.
Vzhledem k nedostatku vody musí zahrádkáři změnit závlahové návyky. Místo plošné zálivy bychom měli zalévat pouze řádky s výsevy nebo jednotlivé rostliny.
V rámci úspor vody zaléváme především lokálně
Rostlinné zbytky, které nelze pálit, mohou být i užitečné. Můžeme s nimi mulčovat keře rybízů (po homogenizaci, nadrcení), angreštů a dalšího drobného ovoce, mísy pod stromy, ranou zeleninu. Stejně tak může pokrýt kompost, který by zbytečně vysychal a po deštích je teprve zamícháme do objemu kompostu.
O klimatických změnách a jejich dopadu na naše zahrádky, ale také o novém zákazu pálení listí hovořil předseda ČZS Stanislav Kozlík v pořadu Snídaně na TV Nova. Kdo nestihl živý přenos, může se podívat na záznam od 8. minuty.
Ne všechny rostliny potřebují intenzivní závlahu. Například hrách nebo ječmen vítají menší vlhkost. I ředkvičky, cibule sazečka, česnek si vystačí na začátku vegetace s málem. Bramborám to zpočátku také tolik nevadí, leží-li v sušší zemi. Mrkev a petržel, mák, novozélandský i klasický špenát potřebují od výsevu do vzejití, výšky zhruba tři cm trvale vlhkou zem, pokud bychom nezalili, rostlinky nevzejdou nebo uschnou. Pokud chceme vysévat a vysazovat, musíme se o budoucí rostlinky umět postarat. Zajistit zásobu vody. Pokud ji nemáme pomohou hydrogelové přísady přidávané do zeminy, které udržují vlhkost v půdě delší dobu. Kromě toho je vhodné předcházet odpařování vody zmiňovaným mulčem a kypření povrchu půdy.
Foto Shutterstock
V přírodě jsou základem udržení vody v půdě tzv. neuklizené plochy. Může to být vrstva zetlelého listí, porosty mechů či drobných bylin.
Mohla by být zahrada navržena a zrealizována tak, aby starost o ni byla co možná nejmenší? Ptají se často klienti zahradních architektů.
K tomu, aby zahrádkář začal pěstovat révu, může stačit, když soused přinese na ochutnání hrozen révy ze své zahrady.
Během letních veder patří kypření a okopávka půdy k nejdůležitějším zahradním činnostem. Při správném mulčování kypření odpadá; snížíme i objem zálivky.
Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa, pajasan, magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku. Řez v této době by je mohl oslabit. Proto je vhodné s úpravami počkat na léto.
