Další chyby v řezu ovocných stromů: na ježka, co s vlky
21. 1. 2023Snad nejčastější chyba řezu dospělých ovocných stromů spočívá v tom, že pěstitel každý rok sestřihne jednoleté výhony na tři očka – na ježka.
Jezdíme se známým po různých oblastech, po okolí Šumavy i Středočeské vrchoviny. Ať jedeme kamkoli, vždy jsou vlci s námi.
Následující rok po první návštěvě je jich tam, kde jsme byli, mnohem více. Někdy dokonce dokážou vlci promluvit i o svém zdraví a o zdraví stromu, na kterém se tvoří. Zdraví vlci mohou být někdy základem pro další život stromu, odrůdy na nových kořenech.
Pokud se vlci objeví v koruně stromu, aniž bychom do ní před rokem radikálně zasahovali, obyčejně strom přechází do posledního stádia svého žití. Koruna prosychá, objevují se vyhnívající větve a vlci se tvoří na silných větvích u středu stromu. Do nich proudí energie z kořenů, probouzí se pupeny ve starém dřevě.
U stromů, které byly řezány po dlouhých letech, se objevují vlci z přetlaku energie ve stromě. Obyčejně na silných větvích ve středu koruny.
Protože výhony vznikly kvůli naší činnosti, měli bychom se s nimi nějak vyrovnat. Ideálně bychom měli vyrazit v červnu do sadu a vlky, které zahušťují korunu, i s bází prutu vytrhat z kůry. Drobný důlek, ranka, kterou tím stromu třeba 50 x způsobíme, se snadno zahojí, zabalí.
Pokud bychom vlky totiž jen stříhali, obrazí z oček, které se probudí na jeho základu. V tomto případě je pak jedno, jestli jsme stříhali v létě nebo až v zimě, vlci se množí dál. Někdy z báze vyroste jen jeden silný vlk, jindy jich naroste v menší síle více. Jediná obrana proti nim je, že je vytrháme. Pokud je nevytrháme, objeví se znova a znova.
Někdy rostou vlci v místech, kde v koruně nejsou žádné větve s plodným obrostem, které se vystěhovalo na obvod velké koruny. Zde můžeme část vlků nechat růst bez řezu, část jich zkrátíme nebo ohneme. Tím vytvoříme fungující střed koruny a plodný obrost tam, kde byla dříve jen holá kůra.
Vlci mohou promluvit i o kondici a zdraví stromů.
Na vlcích se objeví virová mozaika spíše, než ve starší části koruny. Jindy zas ukáží, že strom je napadený proliferací. To je zajímavá choroba. Některým odrůdám nic nedělá, nechává je kvést a plodit bez omezení, jiné odrůdy naopak postupně likviduje.
Proliferace potrápila i mé stromy. Měl jsem v zahradě Golden Delicious, Rubíny, Topaz. Pěkně kvetly, pár let slušně plodily, ale postupně s přibývajícími roky téměř všechny plody opadaly. Ty, které zůstaly, měly delší stopky, než bývá obvyklé, a hůře dozrávaly. Zuzana a Produkta naroubované do Goldenu plodily velmi dobře, zatímco Angold na tom byl podobně jako Golden.
Do nemocného Rubínu naroubovaný Gloster a červený Oldenburg plodily bez problémů, stejně jako Jonalord v koruně Topazu.
Nevěděl jsem, co za tím je do té doby, než jsem strom zmlazoval a vlci mi dali vědět, že strom je napadený proliferací. Vlci vypadali jako metličky obrůstající maličkými větvičkami.
Nezbývalo mi nic jiného, než se s těmito stromy v několika málo letech rozloučit. Vykopal jsem je a spálil. I když se říká, že se proliferace na zimu stěhuje do kořenů a rouby jsou čisté, nenechal jsem si z nich nic. Pořídil jsme si raději stromky nové, kde jsem věděl, že jsou ze zdravého materiálu.
Choroby se přenášejí i na jiné stromy popřípadě i zdravé podnože prostřednictvím roubů, oček.
Brát rouby od známých, kteří mají na jednom starším stromě naroubovaných více odrůd, pro mě proto nebyla cesta k úspěchu. Zakoupil jsem si zdravé podnože a narouboval si na ně jen prověřený materiál.
Stromy, které jsem likvidoval, pocházely ze 70. let, kdy byly proliferací postižené některé typy podnoží, na které se štěpovalo, ale školkařům to v té době nebylo známo.
Foto autor
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.