Rychlé střídání plodin na záhonech; jak jej podpořit, na co si dát pozor

19. 3. 2024

Pro střídání plodin je zásadní zdravotní stav rostlin. Pomůže výměna zeminy, dusíkaté vápno nebo zelené hnojení.

Pěstování zeleniny se poslední dobou poněkud mění. Zejména ve vyšších polohách. Tam, kde dříve vyrostl za sezonu třeba jen raný květák a po něm salát, ředkvička, tam dneska naroste klidně i další košťálovina, např. rané zelí ze sadby nebo předpěstované kedlubny na uskladnění.

Co dělat, abychom dodrželi alespoň zdání solidního osevního postupu, střídání plodin?

Pro rychlé střídání je zdravotní stav rostlin základ

  • Rostliny na záhoně musí být zdravé. Nesmějí trpět listovými chorobami, které se přenášejí nejen půdou. V případě napadení listy okamžitě likvidujeme a to vždy mimo kompost, do odpadu nebo sanační jámy.
  • U různých skupin zeleniny jako je listová, kořenová, lusková, košťáloviny se mohou vyskytnout antraknózy, septoriózy, šedá hniloba, různé rzi a další choroby. Pokud se tyto choroby vyskytnou, musíme následné kultury důkladně sledovat, aby se napadení dál nešířilo a neponičilo druhou sklizeň.

    střídání košťálovin a salátu

    Základní výsadba pro výměnu rostlin na záhoně, košťálovina za salát a opačně

Z nepřímých zásahů proti napadení chorobami pomáhá:

  • správný způsob zálivky a její množství,
  • dostatečný spon rostlin,
  • odpovědné hnojení a další.

Pokud se choroby a škůdci v prvním sledu zeleniny vyskytnou, raději danou zeleninu dále nepěstujeme. Je předpoklad, že hrášek z druhého výsevu bude také např. červavý. Podobně na tom bude mrkev postižená pochmurnatkou nebo drátovcem, i po ošetření pozemku dusíkatým vápnem. Je totiž předpoklad, že se po odeznění účinku nastěhuje do porostu z okolí.

Podobně i květilka zelná, molice vlaštovičníková a další. Pokud jich bylo na první kultuře větší množství, raději už jim neposkytujeme další zdroj potravy, na kterém by se dále množily.

Dusíkaté vápno jako universální přerušovač

Pokud po první kultuře, kterou je košťálovina, budeme chtít pěstovat košťálovinu další, použijeme na přerušení nepříznivého účinku u druhé ze dvou po sobě jdoucích košťálovin dusíkaté vápno. Zarýpneme ho do hloubky 15-20 cm, záhon pořádně zalijeme a po dvou, třech týdnech můžeme sázet. Dusík je potřebný pro růst následující plodiny.

Vedle toho, že dusíkaté vápno částečně desinfikuje, je také zdrojem vápníku a dusíku ve čpavkové formě.

Vápník může hrát roli v boji proti eventuálnímu šíření nádorovitosti košťálovin. Té vadí uvolněný produkt z kyanamidu vápenatého, i samotný vápník a nemá ráda neutrální a zásadité pH.

Dusíkaté vápno můžeme použít jak na plochu, tak lokálně do jamek s odstraněným kořenovým balem předchozí plodiny. Aplikujeme opět do hloubky 15-20 cm, dobře zalijeme a jamku doplníme čerstvým substrátem. Podobně můžeme dezinfikovat třeba jen část záhonu, na kterém jsme sklidili ranou karotku a kam chystáme dát další mrkev.

Výsadba s výměnou půdy v místě

Při zakládání záhonu vysazujeme střídavě rostliny, které můžeme dávat po sobě. Například saláty a košťáloviny. Po jejich sklizni i s kořenovým balem nahradíme zeminu v jamce ideálně živným kompostem či univerzálním substrátem. Do místa, kde byla košťálovina, následně sázíme salát nebo čekanku, cokoliv co nepatří do košťálovin.

Přerušení vlivu kultur zeleným hnojením

Zařazením zeleného hnojení také potlačujeme účinky půdní únavy, vlivu chorob a škůdců.

  • Mezi dvě košťáloviny musí přijít například luskoviny nebo obiloviny, svazenka, pohanka nebo jejich směsi.
  • Mezi kultury listové zeleniny poslouží všechny jmenované, doplněné o ředkev, řepici, či řepku. Naopak mezi dvě luskoviny nezařazujeme pelušku, hrách, vikve.

    směs květin má na záhonech smysl

    Universální směs květin

Téměř univerzální je směs květin, letniček. Nejsou příbuzné prakticky s žádnou zeleninou a mnohé z nich dokážou vytáhnout z půdy živiny a stopové prvky, které jsou pevněji vázané. Bývají divočejší než běžně pěstované druhy zeleného hnojení a lépe využívají nedostupné živiny.

Některá háďátka jsou škůdci, ze kterých máme oprávněně strach. Zelené hnojení se i s nimi dokáže vyrovnat. V sortimentu aksamitníků a ředkví existují takové, které je svými výměšky probudí, a pak je nechají zahynout hladem. Jsou pro ně totiž nejedlé.

aksamitníky pomáhají

Některé aksamitníky pomohou proti určitým druhům škůdců

Skleníkové pěstování

Časté střídání plodin ve skleníku podpoříme opět dusíkatým vápnem, solarizací, tzn. ohřátí půdy pod černou nebo i průhlednou folií, výměnou substrátu za kvalitní zeminu z kompostu.

Další z metod je i propaření půdy nebo prolití horkou vodou a následné zakrytí, aby se ošetřená půda pomalu ochlazovala.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 4. 2024

Duben je příznivým měsícem pro výsadbu trvalek

Po 5–10 letech podle druhu ustávají trvalky ve vývoji a růstu. Proto je dobré jejich zmlazení a případné rozmnožení. Dělení provádíme v době, kterou určí termín kvetení toho či onoho druhu: před rašením, po odkvětu nebo časně na podzim. Rozmnožit je můžeme i odkopky.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x