Domů » Zahrádkáři » Blog » Okénko do zahrad Ivana Dvořáka » Rychlé střídání plodin na záhonech; jak jej podpořit, na co si dát pozor

Rychlé střídání plodin na záhonech; jak jej podpořit, na co si dát pozor

Pěstování zeleniny se poslední dobou poněkud mění. Zejména ve vyšších polohách. Tam, kde dříve vyrostl za sezonu třeba jen raný květák a po něm salát, ředkvička, tam dneska naroste klidně i další košťálovina, např. rané zelí ze sadby nebo předpěstované kedlubny na uskladnění.

Co dělat, abychom dodrželi alespoň zdání solidního osevního postupu, střídání plodin?

Pro rychlé střídání je zdravotní stav rostlin základ

• Rostliny na záhoně musí být zdravé. Nesmějí trpět listovými chorobami, které se přenášejí nejen půdou. V případě napadení listy okamžitě likvidujeme a to vždy mimo kompost, do odpadu nebo sanační jámy.
• U různých skupin zeleniny jako je listová, kořenová, lusková, košťáloviny se mohou vyskytnout antraknózy, septoriózy, šedá hniloba, různé rzi a další choroby. Pokud se tyto choroby vyskytnou, musíme následné kultury důkladně sledovat, aby se napadení dál nešířilo a neponičilo druhou sklizeň.
  

  Základní výsadba pro výměnu rostlin na záhoně, košťálovina za salát a opačně

Z nepřímých zásahů proti napadení chorobami pomáhá:

• správný způsob zálivky a její množství,
• dostatečný spon rostlin,
• odpovědné hnojení a další.

Pokud se choroby a škůdci v prvním sledu zeleniny vyskytnou, raději danou zeleninu dále nepěstujeme. Je předpoklad, že hrášek z druhého výsevu bude také např. červavý. Podobně na tom bude mrkev postižená pochmurnatkou nebo drátovcem, i po ošetření pozemku dusíkatým vápnem. Je totiž předpoklad, že se po odeznění účinku nastěhuje do porostu z okolí.

Podobně i květilka zelná, molice vlaštovičníková a další. Pokud jich bylo na první kultuře větší množství, raději už jim neposkytujeme další zdroj potravy, na kterém by se dále množily.

Dusíkaté vápno jako universální přerušovač

Pokud po první kultuře, kterou je košťálovina, budeme chtít pěstovat košťálovinu další, použijeme na přerušení nepříznivého účinku u druhé ze dvou po sobě jdoucích košťálovin dusíkaté vápno. Zarýpneme ho do hloubky 15-20 cm, záhon pořádně zalijeme a po dvou, třech týdnech můžeme sázet. Dusík je potřebný pro růst následující plodiny.

Vedle toho, že dusíkaté vápno částečně desinfikuje, je také zdrojem vápníku a dusíku ve čpavkové formě.

Vápník může hrát roli v boji proti eventuálnímu šíření nádorovitosti košťálovin. Té vadí uvolněný produkt z kyanamidu vápenatého, i samotný vápník a nemá ráda neutrální a zásadité pH.

Dusíkaté vápno můžeme použít jak na plochu, tak lokálně do jamek s odstraněným kořenovým balem předchozí plodiny. Aplikujeme opět do hloubky 15-20 cm, dobře zalijeme a jamku doplníme čerstvým substrátem. Podobně můžeme dezinfikovat třeba jen část záhonu, na kterém jsme sklidili ranou karotku a kam chystáme dát další mrkev.

Výsadba s výměnou půdy v místě

Při zakládání záhonu vysazujeme střídavě rostliny, které můžeme dávat po sobě. Například saláty a košťáloviny. Po jejich sklizni i s kořenovým balem nahradíme zeminu v jamce ideálně živným kompostem či univerzálním substrátem. Do místa, kde byla košťálovina, následně sázíme salát nebo čekanku, cokoliv co nepatří do košťálovin.

Přerušení vlivu kultur zeleným hnojením

Zařazením zeleného hnojení také potlačujeme účinky půdní únavy, vlivu chorob a škůdců.

• Mezi dvě košťáloviny musí přijít například luskoviny nebo obiloviny, svazenka, pohanka nebo jejich směsi.
• Mezi kultury listové zeleniny poslouží všechny jmenované, doplněné o ředkev, řepici, či řepku. Naopak mezi dvě luskoviny nezařazujeme pelušku, hrách, vikve.
  

  Universální směs květin

Téměř univerzální je směs květin, letniček. Nejsou příbuzné prakticky s žádnou zeleninou a mnohé z nich dokážou vytáhnout z půdy živiny a stopové prvky, které jsou pevněji vázané. Bývají divočejší než běžně pěstované druhy zeleného hnojení a lépe využívají nedostupné živiny.

Některá háďátka jsou škůdci, ze kterých máme oprávněně strach. Zelené hnojení se i s nimi dokáže vyrovnat. V sortimentu aksamitníků a ředkví existují takové, které je svými výměšky probudí, a pak je nechají zahynout hladem. Jsou pro ně totiž nejedlé.

Některé aksamitníky pomohou proti určitým druhům škůdců

Skleníkové pěstování

Časté střídání plodin ve skleníku podpoříme opět dusíkatým vápnem, solarizací, tzn. ohřátí půdy pod černou nebo i průhlednou folií, výměnou substrátu za kvalitní zeminu z kompostu.

Další z metod je i propaření půdy nebo prolití horkou vodou a následné zakrytí, aby se ošetřená půda pomalu ochlazovala.

Foto autor

Související články

černopáska bavlníková květilka všežravá léto molice skleníková mšice bavlníková mšice broskvoňová třásněnka zahradní

Jak chránit plodovou zeleninu před škůdci, jako je molice

10. 7. 2023

Úrodu ze zeleninových záhonů mohou pokazit škůdci, jako jsou larvy a dospělci molic, třásněnek, mšic, květilek a další.

číst více

bakterie draslík dusík fosfor hlízkové bakterie luskoviny luštěniny zelené hnojení

Luskoviny a zelené hnojení: Je vydatné díky hlízkovým bakteriím

23. 8. 2021

Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého.

číst více

dusík hnojení jahody kompost letničky okrasné keře ovocné stromy růže trávník trvalky únor

Kdy hnojit dusíkem a kompostem a v jakém množství

17. 2. 2021

Princip hnojení spočívá v obohacení půdy, ze které rostliny čerpají minerální látky. V duchu tohoto faktu bychom měli hnojit a výživu i správně dávkovat.

číst více

dusíkaté vápno ptačinec únor

Dusíkaté vápno proti plevelům

21. 2. 2020

V únoru až březnu je možné vyhubit klíčící semena a mělce kořenící drobné plevele přibližně do stadia vyvinutého čtvrtého listu. Pomůže dusíkaté vápno.

číst více