Jak ptáky a hmyz přimět, aby si z úrody ovoce brali s mírou

19. 11. 2021

Začátkem zimy v zahrádkářském kalendáriu obvykle připomeneme, že se sluší podpořit ptáky krmením. Přidáme i obrázek sýkorky na šípku či jablku.

V zimě jablka sýkorkám opravdu nechávám. Ale během roku bráním ptactvu, aby plody likvidovalo. I kdybych právě kvůli sýkorkám zrající ovoce nechránil, mnoho by na ně nezbylo. Soudím tak podle odrůdy třešně Rivan, kterou všemožným žroutům prostě obětuji.

Potrava pro hnízdící ptáky

V průběhu června toho moc k sežrání není a jestli ptáci hnízdí a musí krmit, prosím, Rivan je váš. Ale koncem června končí moje ochota dělit se s ptáky o úrodu! Bojuji s kosáky v kanadských borůvkách, se stejnými ptáky na hroznech, s dalšími nezvanými návštěvníky na ovoci v zahradě.

A tak trochu je dělím. Na ty, kteří mají k ovoci solidní přístup, a na ty, kteří jsou profesními poškozovači. A na ty, kteří beze zbytku sežerou to, co načnou.

Poškozený plody hnije

Plod opuštěný po žíru podlehne zkáze

Sršeň, gentleman mezi žrouty

Nejvýš na žebříčku solidnosti vidím sršně. Abych řekl pravdu, moc se mi líbí.

  1. Má nádherně barevné tělo.
  2. Když se blíží, víte to.
  3. Není tak agresivní a vlezlý jako vosa.

Sršeň se ještě nikdy neobjevil na melounech nakrájených na svačinu, ani na kostech kuřat po večeři u grilu. Vosy jsou tak drzé, že na podzim, kdy jich je opravdu hodně, dokážou nalétávat i na králíka, kterého zrovna převádím do stavu v kuchyni zpracovatelném.

Sršeň rád ovoce

Sršeň na svém ovoci

Sršeň je tak trochu jako horník. Když se do nějakého plodu pustí, kutá pod povrchem a neopustí ho do doby, než třeba z jablka zůstane jen slupka a jádřinec.

Skromná včela

Druhá na bedně je včela. Beru jí jako následného uživatele plodů, který se sám dostane snad jen přes slupku malin. Jinak se krmí tam, kde plod načali sršni nebo vosy. Také patří k těm lepším, plod obyčejně neopustí do doby, než ho úplně zpracují.

Mouchy infikátorky

Někde mezi hmyzem se pohybují mouchy. Podle toho, co jsem o nich četl, mají trochu odlišný způsob krmení se. Nejdříve si musí ovoce natrávit a pak ho teprve příjmou. Takže když se objeví někde mouchy, následuje jediné: Plod hodně rychle podlehne monilinii a dalším hnilobným procesům. Tam, kde byly mouchy, zavádím jednoznačné opatření: Ovoce trhám, sbírám, deponuji mimo zahradu. (Hážu ho do pole vedle zahrady).

Ochrana hroznů proti hmyzu a ptactvu

Tradiční ochrana hroznů proti hmyzu a ptactvu

Vosy rekordmanky

Předposlední v téhle skupině je vosa. Přijde mi, že vosy mají soutěž a že se v hnízdě chlubí tím, kolik plodů dokázaly nakousnout. Občas je vidím plody načínat, konzumovat na povrchu. Ale vosy horníky prakticky neznám. Také je beru jako agresivní a všežravé. Ta všežravost jim trochu přidává body. Dokážou se pustit i do různých housenek, mrtvolek ptáčků (jejich likvidace je sportem pro kočky). Někdy jsou vosy platné jako hrobaříci.

Berušky na trestné lavici

Poslední, s postupujícím časem stále častější jsou různobarevná a různopočetnětečná slunéčka. Proč jsou nejhorší? Protože dokážou to, co ostatní hmyz nedokáže. Jim nevadí sáčky na ovoci. Pokud najdou skulinu, prolezou na plody uvnitř a začnou je likvidovat. Neodlétají, neodlézají, žijí v dutině, kterou si postupně vyžírají.

Nápoje v lahvích jim nenabízím, to, si myslím, není dobré, lákat hmyz k ovoci. Spíše sáčkuji ty plody, o které stojím.

Hrušky v síťovaném sáčku

Také hrušky lze před ptactvem a hmyzem ochránit síťovým sáčkem

A těžím z informací, které ke mně doputují z okolí:

Ošetření sírou pomáhá zdravotnímu stavu ovoce, stromům, ale nechutná výše uvedeným šestinohým.
Podobně jako jemně mletý dolomit nebo obyčejný vápenec nastříkaný na plody. Takže nejspíše budu mít v následujících letech jablka před sklizní šedivá, ale nenazobaná od hmyzáků.

Dvounozí zobáci

Opeřenci v barvě dříve tradiční pro oblečení rozhodčích. Nezlobím se na ně, že otlučou spoustu třešní na zem, tam si je totiž v noci kdosi další vysbírá. Ale když se kosi dostanou do borůvek nebo jahod, nastane pohroma. Vlastně nevím, kolik toho sežerou, jen vím, kolik toho oklovou.

Síť proti kosům odradí i jiné ptáky

Ochrana ovocného keře proti kosům

Proti kosákům jsme se doma zařídili tak, že borůvky máme v klecovém odchovu. Pět keřů je v jedné kleci, prostor mají zhruba takový, jaký říká obecné pěstitelské doporučení. Výšku jsme zvolili tak, aby se jim ani nám nedřely vršky hlav o horní síť. Tedy přes 180 cm.

  • Další stopy po ptactvu, jako jsou špačci, sojky, havrani, vrány, vidím jen na té třešni, tak mě nijak neděsí.

Člověk je tvor nevyzpytatelný

Ovoce za zahradou, nebo hrozny přesahující za plot nikdo nesklízí (možná mají lidé pocit, že budou od polní chemie jedovaté), ale třeba modřence nebo narcisy vysazené na mezičku pod zahradou si vyrýpnou. Takže lidi mi v ovoci neškodí.

Čtyřnohý mor

Doslova šílený je nástup hlodavců. Hryzců i polní havěti. Co spadne na zem, to jen ochutnají a hledají další. Žádný nesežerou docela. Zřejmě každý musí najít plod jen pro sebe. Jako vosy.

Člověka mrzí ztráta ovoce, které po pádu na zem ztrácí na hodnotě, protože rány na něm jsou fatální. Ale u těch druhů a odrůd, které mohou pod strom padnout a utržit modřiny, aniž by se jim stalo něco závažného, tam ztráta vinou třetí strany bolí mnohem víc.

Jak se s hlodavci v zahradě vyrovnat? O tom někdy příště. Zkušenosti mám své a okolí nabízí další.

Foto autor

Jeden komentář: “Jak ptáky a hmyz přimět, aby si z úrody ovoce brali s mírou”

  1. Hanka napsal:

    Souhlas, sršen je nádherný elegantní a kultivaný predátor. U mě na jablkách hodují především sýkorky, (samo ty největší a nejvybarvenější plody) v době sklizně už vos moc není. Na borůvky mám obdobnou konstrukci a díky ní narvaný mrazák. Ale jak chráníte ty vyšší odrůdy, jako třeba hrušky ( strom ca 7m výška), třešeň atd? děkuji za inspiraci. Vaše články a rady jsou moje TOP a moc bych si přála od ledna užít aspon 4 přednášky na Skalce

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

28. 11. 2021

Stálezelené listnáče chráníme v zimě i před sluncem a větrem

U stálezelených pěnišníků, tisů, bobkovišní a cesmín vysázených na exponovaných stanovištích – osluněných a proti větru nechráněných místech – je dobré postavit stínicí konstrukci.

zobrazit další rady a tipy