V červenci 2021 lečo nebylo úplně proletářské jídlo. I teď v srpnu jsou rajčata poměrně drahá; na zahradě jich víc dozrává spíše ve skleníku než venku.
Jarní chladno oddalovalo výsadby ven, rajčátka trpěla vevnitř čekáním na vyvenčení, až pominou nízké teploty. Když už konečně mohly keříky ven, začalo pršet. Tam, kde měli rajčata na dešti a nepěstují odolné odrůdy, museli začít ošetřovat.
Vyhnul jsem se ošetřování dvěma způsoby. Na volnou plochu jsem vysadil odolné odrůdy a ty citlivé jsem dal do nádob, pod stříšku, ke zdi domku.
Docela by mě zajímalo, jak dopadli ti, kdož zalévají a stříkají rajčata mlékem, jedlou sodou nebo solným roztokem. Popřípadě dávali ke kořenům acylpyrin, používali peroxid vodíku.
Plíseň na listech rajčete se objevila po deštích a když se oteplilo
Setkal jsem se s dotazy okolo té plísně a též okolo toho, že rajčata bujně rostou a nijak se nehrnou do dozrávání. Pravděpodobně se dík deštivému počasí začalo z půdy uvolňovat více dusíku než v letech suchých. Bakterií účastnících se této akce bylo mnohem více. Ty svou smrtí uvolňují rostlinám přístupný dusík, který před tím aktivně získaly z rozkládané organické hmoty, nebo z půdní zásoby.
Hůře na tom byli ti pěstitelé, kteří dávali pod rajčata méně rozložený hnůj, nebo na jaře granulovaný. Hnojiva se rozkládala a dusík uvolňovala ještě v době, kdy už měl být pro rajčata ze země přístupný více draslík, fosfor, hořčík, vápník a stopové prvky.
Domlouvali jsme se na tom, jak přebytek dusíku vyřešit. Když už ten dusík v půdě je, musí ven, ale tak, aby neškodil v podzemních vodách a ani v rostlině. A tak jsme se dohodli, že tentokrát nebudeme vyštipovat zálistky co nejmenší, ale necháme je narůst, až po první květenství na nich. Aby měl dusík možnost vyvázat se v rostlině, ovšem ne v hlavním stonku, ale v těch postranních.
No a dalším krokem bylo přihnojení síranem draselným. Aby rostliny dokázaly dobře hospodařit s vyráběnými cukry a ukládaly je tak, jak mají. Ještě neznáme výsledek, ale z jednoho místa už mám informace, že to byl krok k červenání rajčat a zpomalení růstu. Ten draslík jsem doporučil ve formě zmíněného síranu.
Četl jsme na jednom webu, že draslík se může doplnit i lžičkou škrobu (škrob je čistý složitý cukr, složený z C, H, O), nebo posypáním půdy okolo rostlin slupkami z brambor. To bych tomu dal. Stáhli by se k nim slimáci z půl zahrady a draslík by se z nich uvolnil až po úplném rozkladu, tedy možná až příští sezonu. Začal jsem těm informacím říkat malé nesmysly nebo malé výmysly, tedy nesmyslíky a výmyslíky. Podobný byl, že se hnojením sodou dodá rostlině dusík. Soda krom sodíku, obsahuje jen H, C, O. Dusíku se v ní nedoberete!
Organické zbytky patří na kompost, ne přímo k rostlinám
Uživatelé dalších zahrad zase přišli s tím, že rajčata nejsou sladká. To by mohlo mít příčinu v nedostatku draslíku, nejspíše i hořčíku. Když jsem viděl ty rostliny, naživo i na fotografiích, bylo to tak. Spodní listy se zelenou žilnatinou a žluté listy mezi ní. Řešení? Postřik nebo zálivka sírany – draselným a hořečnatým (hořká sůl).
Mnoha lidem se kroutily vrcholy, nebo se svinovaly listy rostlin rajčat. Tam je příčin mnoho. Letošní svinování mělo obyčejně příčinu v náhlém oteplení, v suchém počasí po době vlhké, podmračné. Na vině by v tomto případě mohl být i nízký obsah draslíku v rostlině. Při jeho nedostatku rostlina nezvládá organizovat rozdělení vody, a tak, aby si vodu udržela, chrání ji před výparem tím, že stočí listy do ruličky.
Listy se kroutí z různých příčin
Svinování rajčat jiného typu, takové, které působí téměř zakrnění listů, změny jejich tvaru a velikosti mívá mnoho příčin. Někdy je to velký přísun živin u rostlin v době chladna nebo při teplotách nad 30 °C. Pod takovými vrcholy obyčejně narostou zálistky, které budou mít listy normální a nasazují i na květy v běžném počtu. Jindy by mohla být příčinou i nadměrná vlhkost půdy, delší podmáčení záhonu.
Podobné problémy se objeví třeba i v nových sklenících, poté, co ty staré překytujeme, nebo když natřeme konstrukci barvou, která rajčatům nedělá dobře. Také ve sklenících z plastů může být první sezona pro rajčata poněkud méně vhodná. Přijde mi, že jsou k parám různých rozpouštědel hodně citlivá, reagují nepřiměřeně.
Foto autor
Mnozí se rozplýváme nad jedinečnou chutí rajčat pěstovaných na zahrádce. Už kvůli ní je dobré sledovat, jak dozrávají, a sklízet plody včas.
Různé části rajčat napadá více než jedna houbová choroba. Nejprve nastupuje septorióza a alternariová skvrnitost rajčete. Pak během léta plíseň bramboru na rajčatech.
Pěstitelovu radost z úrody rajčat občas kazí nekróza, virózy, bakteriózy a jiné rostlinné poruchy a choroby. Lze vady rajčat omezit?
Plody rajčat mohou být skladovány až několik týdnů, je však třeba zohlednit teploty vhodné pro různá stadia zralosti. Dozrávání lze urychlit i zpomalit.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Zajímavé je, že ve skleníku mám dvě rajčata vedle sebe a jedno má listy normální a druhému se kroutí tak, že se vlastně kraje až spojí. Druhá zrada ve skleníku , některá rajčata už oranžová mají spodek plodů hnědý a vedle je normální zralé rajče.Hnojil jsem 1 x cereritem v roztoku a 1x zředěným vykvašeným kuřincem, při začátku květení. ???
Roli hraje citlivost odrůdy. Mám vedle sebe v nádobách Sungold F1, který se kroutí a Malinove je v pohodě. U nedostatku vápníku to samé. Krajní rostliny ve skleníku jsou na tom hůř, než ty v porostu. Větší zahřátí půdy omezuje růst kořenů, příjem živin. Taky jsem to viděl ve skleníku. Dvě rostliny vedle sebe, jedna s nedostatky ve výživě, druhá v pohodě. Horší byla ta, která byla na okraji, měla sklo ze dvou stran, byla „na výhni“.
Ten kuřinec dodá N, K, při přehnojení se listy kroutí do něčeho, co připomíná lístky zeleného svinovaného čaje a mají modrozelenou barvu. když je horko, rostlina přijímá živiny, ale nezapracovává je. Při ochlazení už nové listy na vrcholku, nebo na zálistcích, bývají normální.
Nedostatek Ca je fyziologický, tam živiny v půdě nepomohou. Rostlina je nedokáže dostat do plodů (omezený růst kořenových špiček při teplotě půdy nad 20 °C). Pomáhá větrání, přistínění půdy, ve sklenících vidíte, že povrch, ve kterém je výsadba bývá zářivě bílý.
U mě pravidelně bývají citlivější odrůdy třešňových rajčat (Cherola, Bibi apod – vytahují se, listy jsou až pavoučkovité… Už je ani nepěstuji. A obecně se mi víc vyplácí nehnojit příliš. Asi mám záhony spíše přehnojené.