Loňský rok nebyl pro brambory zas tak moc dobrý. Dešťové srážky dokázaly probudit plíseň bramborovou i na listech odolných odrůd. Později, ale přece.
Ten kdo obyčejně velmi rané a rané odrůdy nechává bez ošetření, může dopadnout obdobně jako sedláci u Chlumce. Tedy prohrát tam, kde už dopředu je jasné, jak to dopadne.
Ze svého okolí mám příklad odrůdy Sunita. Kontrast výnosu u souseda antisprayera (odpůrce až odpírače ošetření postřikem) a dvou zemědělců. Jednoho umírněného, pokud to jde, nazval bych ho zerosprayerem, tedy tím, kdo je předem smířen s případnou neúrodou. Druhého naopak neúroda brambor ekonomicky položí. Označme si ho jako sprayera. Bez postřiku není brambor.
Plíseň brambor zapříčiní hnilobu hlíz; foto J. Rod
První řekl: „Ta odrůda mě zklamala, málo hlíz a ještě hnily.“ Druhý pravil: „Ošetřil jsem jednou, a bylo to málo. Nať brzo zmizela, výnos jako slabší rané odrůdy. Asi pětinu hlíz zničila plíseň bramborová.“ Třetí, který ošetřoval podle monitoringu určeného profesionálním zemědělcům tak, jak měl, si Sunitu nemohl vynachválit. Jeho brambory doslova rozválely hrůbky.
Co se vlastně stalo? Pro tvorbu hlíz je důležitá nať ve velikosti odpovídající dané odrůdě. Jakmile ji něco zmenšuje, znamená to, že listy nevyprodukují dostatečné množství asimilátů, nebudou narůstat brambory.
Jestliže listy napadne plíseň a my ještě porost zaléváme, aby brambory narostly, může plíseň napadnout hlízy skryté pod zemí. Je jich méně a ještě značně hnijí. Pokud nám brambory pod napadenou natí zalévá déšť, i pod zemí budou nějaké napadené, ale nebude jich tolik jako v případě prvním.
Ono s tou plísní na hlízách je problém, který kolikrát v době dobývání nemusíme ani tušit. Sklízíme sice slušně velké a v počtu solidní množství, ale do 14 dnů podlehne třeba třetina výnosu hnilobě (plísni bramborové, která na poli či záhonku stačila napadnout hlízy). Doma na zahrádce se nic moc neděje, dojdeme si koupit jiné, ale zemědělci, bramboráři to mají těžší. Ne, že by zůstali hlady, když jim úroda shnije, ale odnese to firma, rodina…
Bramborář nejenže ošetřuje, aby rostlina měla listy, jak má být, on ji ošetřuje přípravky, které dokážou vedle natě ochránit i brambory pod zemí. Ví, jak a kdy má vše potřebné udělat. Neudělá třeba ani to, že by nechal pod napadenou natí brambory dojít… Ví, že z té nati může plíseň hlízy pod zemí napadnout.
První příznaky plísně na listu bramboru; foto J. Rod
Máme štěstí, že žijeme ve společnosti, která má všeho dost, popřípadě i více než spotřebuje. Představte si, že žijete v Irsku v polovině 19. století. Brambory jsou vám vším. Když se neurodí, nebudete mít co jíst. První rok přežijete, ale když přijde další sezonu zase deštivé počasí, brambory shnijí na řádku. Už nebudou žádné zásoby z roku minulého, prodejci upraví ceny tak, že na jídlo nebude mít každý, možná ani polovina obyvatel.
Tehdy přišel hladomor. Vsi postupně ztichly, nikde ptáče nepíplo, pes nezaštěkal, kočka nezamňoukala, ani potkani nikde nebyli. Mnoho Irů zemřelo, hodně se jich vystěhovalo do Ameriky. A představte si to: Tam, kam přišli, nikdo prakticky brambory neznal. Tak se Irové zasloužili o rozvoj pěstování brambor v Severní Americe.
Irští rolníci hladoví během bramborového hladomoru (1845 až 1849), kresba z roku 1846. O život přišlo kolem milionu lidí z původní více než osmimilionové populace. Další dva miliony se za obživou vystěhovaly. Zdroj Shutterstock
S našimi současnými znalostmi se opakovaně a fatálně zničené úrody nemusíme nikdy dožít. Známe, jak choroba působí, co jí vadí, co jí dělá dobře. Tehdy nevěděli nic. Ale mnohdy stejně jako oni neděláme ani my nic pro to, abychom měli.
Máme i přípravky ze skupiny šetrných, nebo přímo bio. Jenže k tomu, abychom je úspěšně použili, musíme mít i nějaké znalosti. Tedy i zprostředkované znalosti.
Pokud bych měl doporučit, co si přečíst, pak to jsou rovněž stránky portálu, který provozuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, tentokrát s informacemi o plísni.
Také na zeleninovém záhonu v zahradě lze chránit listy bramboru ošetřením proti plísni, když okolnosti napovědí, že se může objevit; foto Shutterstock
No a jste tak trochu připraveni na boj proti ní prostředky, které si vyberete. Třeba ze světa toho, co nabízí příroda: Odvar z přesličky, kopřiv s kostivalem, popřípadě vodním sklem. První dvě jmenované dodají látky k ochraně, druhé dvě je podrží na listech. Ale podmínkou je, že musí na těch listech na plíseň čekat. Když už se tato rozjede, neúčinkují vůbec, nebo jen nevýznamně.
Mnohem významnější je dobrá péče o brambory, které máme ke spotřebě nejen v létě, ale chceme, aby nám vydržely až do nových.
Foto Jaroslav Rod a Shutterstock
Tak jsem koukal na televizi. A bylo tam i něco o skladování brambor. Dva odborníci, jeden za mikrofonem a druhý za bramborami.
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Jak známo, plísně potřebují ke svému rozvoji vlhko. I pro rostliny tedy platí, že mokré stonky, listy a plody přitahují houbové choroby. Lze rostliny chránit před mokrem?
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.
