Domů » Zahrádkáři » Blog » Okénko do zahrad Ivana Dvořáka » Odrůdy brambor a úroda: Kolik koroptví motykou nastřílíte?
Odrůdy brambor a úroda: Kolik koroptví motykou nastřílíte?
5. 9. 2022
Jednotlivé odrůdy brambor mají v době výsadby úplně jasno v tom, kolik mohou nasadit hlíz. Přečtěte si příklady výpočtů a co je také ovlivní.
Když budete chtít předem vědět, jakou můžete očekávat sklizeň, pokuste se vyhledat v nějakém přehledu odrůd údaj, kolik hlíz bude mít. No a přes to nejede vlak. Více jich nebude, i kdybyste je skrápěli hnojivem ze slupek brambor nebo kvasnic. Ve správně vyhnojené půdě bude mít to, co říká popis odrůdy.
Pokud brambory nedostanou, co potřebují, můžeme být zklamáni. U velmi raných i raných odrůd bývá obyčejně psáno, že k zajištění výnosu potřebují mít v půdě dobře přijatelné živiny. Velmi rané odrůdy se v půdě moc neohřejí vzhledem k tomu, že mívají vegetační dobu okolo osmdesáti dnů.
Odrůdy brambor a příklady z počtů
Antonia
Tato salátová odrůda patří mezi polorané. Pod keřem bylo spousta brambor, konzumní velikosti a trochu méně těch, které půjdou na sadbu. Výroba či pěstování brambor sadbových se týká vyšších poloh, dříve jsme k takové oblasti patřili (Táborsko, nad 400 m nad mořem), nyní bude ta regenerační oblast o něco výše. Takové poloze odpovídá místo zvané Hlasivo se svými 520 a více metry nad mořem.
Antonia
Takže z jedné hlízy odrůdy Antonia bude zhruba deset hlíz do kuchyně a stejný počet do bedny na sázení. Když si to vezmete, je to skvělé, výnos 20x vyšší než hmotnost vysazená sadba.
Také u odrůdy Antonia píšou, že potřebuje mít v zásobě v půdě dostatek živin a má se sázet na vzdálenost větší než 30 cm. To aby se ty brambory vešly do řádku.
Letos odešla nať Antonie tak akorát. Oproti odrůdám Ronja, Tylda a Manuka odcházela sice dříve, ale když není třeba vícekrát ji ošetřovat, je to skvělé. Začne-li plíseň tlačit na pilu, stačí Antonii jedno ošetření. Ošetřujeme, protože plíseň napadá nejen nať, ale je schopná dostat se i ke hlízám. A tak vybíráme přípravek, který zvládne obojí. Což není až tak velký problém, protože ze šesti nejlepších přípravků na ošetření brambor proti plísni je jich v malém balení pro hobby účely k dostání pět!
Vlastně máte dvě možnosti: Ošetřit brambory jen tak, jak popisuji výše, a sklidit třeba průměrnou nebo nižší úrodu. Nebo ošetřovat vícekrát a mít královský výnos v maximu toho, co odrůda dokáže. Ale prakticky by pak mezi těmito bramborami a krámskými nebyl žádný rozdíl.
Belana a Axa
Druhá až třetí ve výkonu byla Belana a Axa.
Belana je raná výkonná odrůda. Brambory má dobré, zase áčka. U Belany je docela fajn to, že když ji dneska uvaříte, podrží si barvu i do zítřka. Nezbělá, nebude šedivět. Je žlutá jako kuřátko, nevím proč jí dali takové jméno.
Belana
Pod náhodně vytrženou natí Belany bylo přes deset brambor. Takže velmi solidní výnos, zase v solidním poměru sadby a konzumní velikosti. Belanu na poli máme už více let, drží se v sortimentu.
Možná o pětinu měla vyšší výnos raná odrůda Axa. Zdeněk ji dobýval poměrně brzy, ženil se mu bratr, tak aby bylo něco echt na salát. Neudělali si s ní ostudu. Před čtrnácti dny bylo těch velkých o něco méně, ale zase proč mít všechny velké, když jednou můžeme udělat přesadbu.
Navíc tahle brambora z havlíčkobrodského bramborářské ústavu byla ve vyšším stupni množení. Bude dobrá na jídlo i na sázení, protože si ji s žádnou jinou není možné splést. Má růžová očka.
Je uvnitř krásně žlutá a vydrží až do jara. Dokonce raší tak neochotně, že je lepší ji předklíčit, aby neležela v zemi déle než odrůdy ostatní. Nejspíše půjde do země po částech – když někde nevyjde jiná do konce řádku – nasadí se Axa. Tu si s jinou odrůdou nikdo nesplete.
Axa
Ještě trochu o půdě pro odrůdy brambor
Pozemek, na kterém sklízím brambory v Hlasivu, je od družstva přebíraný postupně, ve dvou etapách. Proto mohou být výsledky sklizně zkreslené. Tam, kde už skoro deset let půda dostává hnůj, kompost, zelené hnojení, je úroda lepší než v části, která je v „revitalizaci“ tři roky. Ani jedna část ještě není ve stavu odpovídajícím zahradní zemině.
Jedna k tomu postupně spěje, druhá ještě není ani ve stavu, v jakém bylo pole, když si ho družstvo bralo.
Nezdá se to, ale udělat prakticky z minerálu živou zem, ve které žijí žížaly a je v ní dostatek organické hmoty, to trvá velmi dlouho. Deset let není konečná doba. Ale už je na tom lepším pozemku po dešti vidět žížalí dírky i hromádky. Ve druhé části ještě život není.
Ale koroptvičky tam svých pět peněz švitoří už teď. Toulají se školkou a jetelem, strništěm po obilí. Aby se neměly až tak dobře, občas je vyplaší nějaký dravec ve vzduchu.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
