Třetí únorový týden roku 2025, alespoň na svém začátku, ukázal, že zima ještě něco umí. Přišly mrazíky, místy by se dalo mluvit o pořádných mrazech.
Místy přišly trochu větší mrazíky, teploty spadly na hranici –10 °C, někde až k– 15 °C. Jen v místech, kde padají rekordy, bylo mnohem chladněji. Známá je Jizerka, ta letos zapsala – 30 °C. Na Šumavě, Jezerní slati bylo o dost tepleji.
Nejspíše nic moc. Příroda ještě prakticky odpočívá, nehrne se do jarní nálady, tak jak tomu bylo v loňském roce. Pokud by se stromy už probouzely, začala v nich putovat míza, bylo by to mnohem horší. Tehdy by takový opakovaný pokles teplot mohl vést ke zmrznutí dřeva loňských přírůstků, možná i dvouletých. To v roce 2012 bylo i –20 °C. Tehdy mi na zahradě zmrzly i mladé kdouloně. Letos, nebude-li hůř to nevidím nijak zle.
Škody budou zanedbatelné, větší nesnáze spíše způsobí jasné slunečné dny, kdy se bude sluníčko opírat do jižních stran stromů. Spíše těch mladých, které ještě nemají vytvořenou izolační vrstvu borky, která je před rychlým ohříváním a po západu slunce rychlým a nerovnoměrným zchlazováním chrání. Proto stromky bílíme, proto k nim dáváme ze strany, kterou slunce ohřívá kůl cca 8 cm v průměru. Když šetříme, dáváme tenčí, stromek tak dobře neochrání. Také skleníky a fóliovníky už sluníčko výrazně ohřívá. Pokud v nich máme rostliny, které se mají ochránit, musíme přes den větrat. Aby rostliny nezačaly rašit.
Použití tkaniny i netkané textilie tmavě hnědé nebo černé, může přikryté rostliny poškodit. Rychlé a výraznější oteplování ve dne může dokonce rostliny podnítit k probouzení, rašení. No a noční mráz probuzené pupeny, pletiva stromků poškodí nebo zničí.
Zamrznutí povrchu a vrstvy pod ním v porostech rododendronů také může vést k určitému poškození. V zemi zamrzne voda, stálezelené rostliny přes den dýchají a vypařují průduchy vodu, při delším období takového střídání teplot mohou rododendrony trpět nedostatkem vody, usychat. Nesprávně pak na jaře říkáme, že rostliny zmrzly. A stačilo by, aby pod nimi bylo nastláno 15–20 cm listí, přikrytými chvojím… Módní je balení citlivých rostlin do netkané textilie. Pokud balíme korunky, neslouží k ochraně před mrazy, pod textilií je stejná teplota, jaká je v okolí. Rozdíl je v tom, že bílá barva obalu zpomaluje rozmrzání pletiv stromku, snižuje možnost poškození z náhlého rozmrznutí.
Rododendrony při nedostatku vody v půdě, nebo když tato zamrzne začnou vadnout
Prosté zapuštění kontejnerů do země také pomáhá nižšímu poškození rostlin.
Tradiční je přihrnování listí (suchého) a borky k rostlinám. Slouží jako izolační materiál. Pokud je přihrnujeme ke kontejnerům, stojícím na zemi, snižujeme vyzařování tepla země do okolí, pod vyšší vrstvou může být teplota mnohem příznivější než když necháme kontejnery stát na holé zemi.
Pokud bychom na přikrývání používali netkanou textilii, je lepší silnější nebo ta tenká, ve více vrstvách. Podobně jako listí udržuje utíkající teplo ze země, snižuje rychlost jejího vychládání a promrzání, stejně tak zpomaluje ohřívání prostoru pod ní přes den.
Teplo nastřádané v zemi izolační vrstva propouští mnohem pomaleji. Podobně je tomu, když chráníme suchým listím rostliny i nad zemí. Hortenzie, fíkovníky a další rostliny, které mají nižší odolnost k mrazům můžeme chránit izolační vrstvou listí. Uděláme z pletiva kruh vysoký tak aby dosáhl 30 – 80 cm nad zem a alespoň o 10 cm širší než je obvod keře, naplníme suchým listím a přikryjeme víkem bránícím promočení listů (mokré listí dobře neizoluje). V takovém prostoru je sice mráz podobný jako v okolí, ale zase platí, že prostor poněkud ohřívá zem pod chráněným prostorem a při střídání denních a nočních teplot je křivka ochlazování a ohřívání mnohem plošší než v místě v noci promrzajícím a přes den se rychle ohřívajícím.
Firmy dovážející velké fíkovníky říkají, že stromy vydrží teploty do –16 °C. Takže by se jim nemělo nic stát. Když chceme, aby rostliny takové mrazy vydržely, sázíme takové, které mají kmínek v průměru 5 cm a více. Platí to i u Paw Paw (muďoul), u kaki, u cicimku. I nejodolnější granátová jablka by měla letošní mrazy vydržet. A když zmrzne nadzemní část, obrazí od země. Ty teplomilnější druhy jsme se určitě snažili ochránit, takže současné poklesy teplot jim tolik neublížily.
Pokles teplot na většině území nebyl takový, aby výrazně – třeba vinařům, ovocnářům – pomohl. Teprve pokles na – 15 °C výrazně snižuje napadení padlím v následujícím roce. Současná minima ani výrazně nepoškozují kolonie vajíček a přezimujících stádií savých škůdců na stromech, keřích.
Foto autor
Krásu zimní zahrady nemusí zajišťovat jen rostliny doma, ale i venkovní druhy, které vynikají během chladných měsíců.
Únorový vpád ledového vzduchu ze severských končin do středoevropských zahrádek jako by chtěl skrýt svou hrozbu do kulis slunečných dní.
Réva patří mezi teplomilné dřeviny. I když se stále více rozšiřuje mimo tradiční vinařské oblasti, počítáme s rizikem, že ji poškodí mrazy.
Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky. Chlad způsobuje tzv. chladové poškození, obávaná je újma zaviněná mrazem.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o substrát bez patogenů, dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Omlouvám se za OT, ale opět-po nějakém čase se mi při pokusu odeslat odpověď v diskusi nezobrazuje odpovědní rámeček-potvrdil jsem, že nejsem robot-motorky, semafory, auta… a? Není tam, takže dobře míněná a cílená rada trčí ve frontě na ODESLÁNÍ!?
u mě dobrý