Pro mandloně a meruňky nastává čas jarního řezu v době od probuzení poupěte až do kvetení. Korunku přitom můžeme tvořit z rok starých roubů.
Pokud jde o řez stromu, mandloň se první roky řeže jako broskvoň. Hlubokým řezem se vytvoří pevný základ koruny, ať už má být kotlovitá nebo průběžná. Plodící strom se pak prakticky jen prosvětluje. Řez podobný tomu, jaký děláme u plodících broskvoní, by nás připravoval o úrodu.
Byl jsem se podívat na roubování mandloně a meruňky u Jaroslava Matejska. Ukázal mi realizaci, která začala první rok roubováním, pokračovala napřesrok ve stejnou dobu řezem s tím, že zcela hotová bude až po řezu ve třetím roce od roubování. Řekl mi k tomu: „Korunu mandloně jsem rok před dalším jejím tvarováním z poloviny přerouboval.
Druhá polovina korunky zůstala bez velkého či hlubokého řezu.
Rouboval jsem zlepšeným způsobem za kůru, v době, kdy již proudila míza.
Rouby jsem zamazal voskem, přetřel latexem s vodou v poměru 1:2 (2 díly vody). Zatřená je i část pod roubem.
Takto ošetřený roub a část podnože se na dubnovém slunci ve dne tolik neohřívá jako tmavé dřevo, neztrácí vodu výparem, dýcháním pupenů ani dřeva, lépe se ujímá, roste.
O rok později odstraňuji nepřeroubované části koruny. Řez vedu pod úrovní roubování, ale větev neodřežu celou, odstranění zbylé části odkládám na další rok.
Z nově narostlé koruny zůstávají po řezu jen základy nové koruny – zhruba 15 cm velké.
Roub na nejvyšším místě v koruně jsem řezal tak, aby tvořil základ kotlovité koruny.“
Po roce vzniká z roubů nová koruna mandloně
„Ostatní loňské dřevo narostlé na roubu odstraním. Řezné rány zatírám, po odmotání roubovací pásky zatřu i část, která byla pod ní skryta. Vše dělám pro lepší hojení ran a růst nového roubu.“
Roubovaná meruňka před řezem
„Prakticky ve stejné době, kdy jsem před rokem rouboval, nastává správná chvíle, abych z loňských roubů, tedy z větví založených roubováním, vytvořil korunku také u meruňky. Z toho, co loni narostlo, mnoho nezůstane.
Každé přeroubované větvi dávám v koruně jinou funkci. Ta nejvýše postavená je základem průběžného kmene, postranní větve budou tvořit pevný základ prvního patra průběžné koruny.
Řezné rány opět zatírám latexem, stejně jako místa, kde byla vloni páska.
Pokud jaro dopřeje květům, aby se přeměnily v plody, nechám tak dvě tři meruňky na ochutnání.
Toto málo ponechaných plodů nijak neovlivní kvalitní růst nově založené koruny.“
Meruňka tvarovaná s novou korunou
„Ale současně s výběrem květů, které ponechávám, mám jasno v tom, že již letos ošetřím meruňky proti monilinióze.
Stromky, které nekvetou, ošetřovat nemusím, na nich tato choroba nemá, kde by zahnízdila. Do stromu se dostává výhradně prostřednictvím blizen květů.“
Foto autor
Máte ovocný strom, který špatně plodí? Kulhá chuť, vzhled i výdrž ovoce? Pryč s ním? Ale proč, když přeroubování přinese úrodu dřív než nová výsadba.
Řada starších odrůd ovoce patří mezi pozapomenuté. Meruňka Velkopavlovická se však pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat.
Meruňky máme rádi kvůli jejich chuti i možnostem kuchyňského zpracování na kompoty, džemy, klevely či rosoly. Dají se sušit i zamrazit.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
