Někdy prospívají rostliny po přesazení bez jakékoli další péče. Jindy se jim musíme věnovat naopak více pečlivě, než před tím.
Rostliny, které vyžadují větší péči po přesazení jsou ty, které:
Příčinou takto silného poškození pokojového banánovníku je pouze suchý vzduch
Rostlinám, které prosperují, bychom měli dát do základu trochu zeminy z původní výsadby. Nejspíše žila ve shodě s mikrobiální složkou v půdě, proto by byla škoda, kdybychom si jí nenaočkovali i do nové nádoby. A těm, které přesazujeme pro jejich nezdravý vzhled, by trochu zeminy z takového květináče také mohlo pomoci.
Základem je přesazení bez zálivky. Tedy pokud zrovna nepřesazujeme například papyrus nebo masožravky. Rostliny necháme alespoň den bez zalití, v substrátu, který má přirozenou solidní vlhkost. Když zalijeme druhý den, rostliny mají díky vyššímu obsahu vzduchu v půdě čas si na lomech kořenů či odřených místech, vytvořit něco jako stroupek.
Kořeny rostlin můžeme vysadit do prostředí, kde už čekají různé mikroorganizmy na to, aby jim pomohly. Jsou to substráty s nasazenými kulturami bojovníků proti chorobám klíčních rostlin a dalším, které poškozují kořeny.
Na ochranu kořenů rostlin můžeme použít přípravky, které se aplikují rozmíchané ve vodě. Mohou to být přípravky konvenční, průmyslově vyráběné, ale i přípravky obsahující mikroorganizmy, které se budou pást na patogenech, které by kořeny poškozovaly.
Když si vezmeme do ruky sáček se substrátem, na obale zjistíme, že má zásobu živin na 3 – 6 týdnů. Po přesazení tedy nebude rostlina určitý čas strádat, pokud jde o živiny. Čím lépe, bujněji roste, tím kratší doba to je.
I pokojové rostliny potřebují občas přihnojit
Jsme zvyklí hnojit letničky za oknem, ale na pokojovky mnohdy zapomínáme. Ty si občas také zaslouží potřebnou dávku hnojiva v zálivce. Nebudou jim např. žloutnout a opadávat nejstarší listy dříve, než přijde jejich biologický čas.
Po vyčerpání zásob živin v substrátu berou nejmladší orgány živiny, které se po rostlině mohou pohybovat, z těch nejstarších. Při totálním nedostatku živin je to kus za kus. Tedy to, co nahoře přiroste, dole naopak opadává. A pokud spodní listy mění barvu, je to už proces nevratný. I když bychom použili hnojiva vhodná pro aplikaci na list, nezlepší se to.
Kacířsky si dovolím napsat, že mladá vitální rostlina si dokáže s chorobami poradit lépe, než rostlina starší. Ta může být růstem a nedostatkem živin oslabená.
Se škůdci je to ale jinak. Ti vyhledávají i mladé, zdravé rostliny. Vyhledávají prakticky všechny rostliny, podle své potřeby. Časté jsou invaze červců či vlnatek, zástupců (v dospělosti) osminohých škůdců příbuzných pavoukům, sviluškám, roztočům.
Vlnatka, červec na spodu listu palmy
Pokud při kontrole najdeme první příznaky poškození škůdci, musíme zasáhnout. Metoda je obyčejně jen jedna – ošetření postřikem.
Přípravky máme buď konvenční nebo alternativní, bio. Dá se říct, že mezi oběma skupinami jsou přípravky razantní, působící nejen kontaktně, ale i hloubkově nebo systémově.
Je na nás, kolik si toho o ochraně ze seriózních zdrojů nastudujeme, a jak zasáhneme. Otálení je ovšem to nejhorší, co můžeme udělat. Následky mohou být doslova fatální.
Mladá stádia jsou nenápadná a často je těžké vidět, jak se rozlézají a zabydlují. Když si těchto příznaků všimneme až z projevů jejich činnosti, např. kdy se na listech objevuje medovice a černě, je už pozdě. Dokonce pokud citrus ve stáří 20 a více let intenzivně napadne vlnatka, může to znamenat, že ho udržíme jen s vypětím všech sil a někdy z něj zbyde jen obrůstající torzo.
List zcela pokrytý černí
Foto autor
Připravíme si vhodný substrát, necháme ho ohřát na pokojovou teplotu, provlhčíme ho a jdeme na samotné přesazování.
Po návratu z dovolené vás může čekat nepříjemné překvapení. Pokojové rostliny nevypadají dobře: Květy opadaly, listy a vrcholky zvadly.
Svilušky, puklice, někdy i červci. Jmenovaní škůdci parazitují na našich pokojových miláčcích. Můžeme je domů nevědomky zavléct s květinou, na oděvu, ba i na rukou.
V bytech zpravidla nacházejí škůdci lepší prostředí, než jejich nedobrovolní hostitelé. Tím spíš je třeba pokojové rostliny bránit. Chemií, sprchou i lepem.
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.
