Co na pravé plísně, aby během léta nezničily úrodu?
19. 7. 2022Vlhko, vysoké teploty a současně i chladná rána. To je typické pro měsíc červenec. Pravé plísně tak mají k růstu ideální podmínky.
Vyrovnaná a pravidelná zálivka rozhoduje, jakou úrodu a kvalitu budou mít velmi rané a rané brambory. Zahrádkáři je často pěstují.
Praskání hlíz a jejich deformace – hlízkování – má příčinu v jednom prostém faktu. Rané brambory nějaký čas nedostaly potřebnou vodu, a když ji za čas dostaly, už vlastně usínaly. Jinými slovy: Chystaly se k ukončení vegetace.
Hlízy už měly pevnou slupku, ale nad zemí ještě nějakou nať, která se probudila k další činnosti. A zásobní látky začala opět ukládat do hlíz. Kvůli tomu ty pěkné brambory pod zemí začínají najednou praskat, narůstat do podivných tvarů, nebo dokonce začnou žít životem hlízy matečné; na stolonech začnou tvořit malinké hlízky. Má to hezký název hlízkování.
Takže dobýt, či nedobýt rané brambory, které pravidelně nezavlažujeme a najednou dostanou z nebe opravdu velkou dávku?
Nabízím také další bramborové poznámky, souvislosti a charakteristiky tří odrůd ze své letošní výsadby. Sem tam i čísla k počítání.
Brambory putovaly přes oceán poměrně brzo, ale byly brány jako okrasná rostlina. Nevím, jestli je to pocta bramboře, nebo pohanění lilie, ale v kruzích bližších bramborám se říká, že květ, který měli francouzští králové v erbu, není lilie, ale květ bramboru.
Brambory jako vše, co prosazovala vrchnost, byly přijímány s nevolí. O jejich zavedení do kultury rozhodl až hladomor v období Sedmileté války (1756-1763). Od těch časů patří také na území dnešního Česka na pole a na stůl.
Tehdy bylo v sortimentu určitě méně odrůd než v současnosti. A asi nebyly tak rané jako dnešní odrůdy a ani tak výkonné.
Výnos obyčejně stoupá s délkou vegetace. Když si ovšem představíte, že velmi raná brambora jde z pole i dříve než za osmdesát dní, musí mít podmínky naprosto skvělé. Dostatek živin, vody, občas i nějaké to ošetření proti mandelince, plísni. K takovým odrůdám patří například následující trojice.
Je odrůda velmi raná, nasazuje okolo deseti hlíz, většina je v konzumní velikost, sadby moc nedělá. Na snímku jsou prakticky jen velké hlízy, na nati bylo ještě několik malých.
Ale také Bellarosa dokáže mít malé brambory, sadba byla ve skvělé velikosti, 3–4 cm. Nedá se napsat v průměru, protože tato odrůda s červenou slupkou má krásnou hladkou oválnou hlízu se žlutou dužninou. Druhý rok po sobě ukazuje, že je solidní ve výnosu i kvalitě na uskladnění.
Zrovna pod tímto keřem nebylo moc hlíz, ale když si vezmete, že z jedné menší brambůrky naroste více než šest takových, že jsou dvakrát větší, než byla ta sadbová, bez ošetření proti plísni, co chtít víc?
Dobře se skladuje, zjara moc neklíčí, prostě krásná brambora. Patří k signálním. Přijde tam, kde není sadba na dotažení řádku a až zbytek nakonec. Dával jsem ji vedle Axy.
Podobně solidní výnos jako Bellarosa, i když spíše větší, bude mít Ronja. Poloraná, v nati odolná k plísni.
Ronja byla dcerou loupežníka, tahle vznikla v Pacově. Dostala ode mě jedno ošetření proti mandelince a zároveň proti plísni. Brambory se zdají být v pohodě, i když po dlouhém suchu zapršelo a nať je stále funkční, nevytvářejí se na hlízách žádné novotvary. Ochutnal jsem ji včera s holandskou omáčkou i bez. Není výrazně žlutá, ale je dobrá, mohla by nahradit kvalitou a výnosem Goldmarii. Uvidíme.
Třetí do party, zase od Pacova je Tylda. Podle předpokladu měla tahle raná odrůda pod keřem okolo dvanácti hlíz. Na tu ranost skvělý výnos. Dosti velké hlízy, uvnitř žluté, pěkné, docela hladké, spíše dokulata. Napadá mě tady: Které brambory v Česku nejsou žluté? Snad jen ty nejranější, ceněné po ranost bez ohledu na barvu a chuť dužniny.)
Tylda je varným typem A. Zatím nevím, jak tyhle brambory letos chutnají. Teď jsem měl Ronju a Bellarosu, brzy dojde na Tyldu. S více než desateronásobným výnosem oproti hmotnosti výsadby je docela odolná k plísni.
Je to radost, když mám možnost ochutnat i něco jiného než jablka a hrušky. Ne že by se jich člověk nenajedl, ale není to ono. Brambory potěší oko, zasytí. A nemusí být jen na loupačku nebo vařené bez slupky, na kaši.
Vegetarián si může zapéct vařené brambory se špenátem. Komu nevadí sýr, může ten nákyp hustě posypat sýrem, navrch ozdobit kostičkami šunky. Ty si vegetariáni můžou vydloubat, jako to někdo dělá s rozinkami ve vánočce nebo v mazanci.
Foto autor
Sasanka japonská (Anemone japonica = A. hupehensis) je krásná na podzim kvetoucí trvalka, asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.