Domů » Zahrádkáři » Blog » Okénko do zahrad Ivana Dvořáka » Dobýt, či nedobýt, když rané brambory žíznily a usínaly
Dobýt, či nedobýt, když rané brambory žíznily a usínaly
4. 9. 2022
Vyrovnaná a pravidelná zálivka rozhoduje, jakou úrodu a kvalitu budou mít velmi rané a rané brambory. Zahrádkáři je často pěstují.
Praskání hlíz a jejich deformace – hlízkování – má příčinu v jednom prostém faktu. Rané brambory nějaký čas nedostaly potřebnou vodu, a když ji za čas dostaly, už vlastně usínaly. Jinými slovy: Chystaly se k ukončení vegetace.
Brambory reagují na nevyrovnanou vláhu
Rané brambory a hlízkování
Hlízy už měly pevnou slupku, ale nad zemí ještě nějakou nať, která se probudila k další činnosti. A zásobní látky začala opět ukládat do hlíz. Kvůli tomu ty pěkné brambory pod zemí začínají najednou praskat, narůstat do podivných tvarů, nebo dokonce začnou žít životem hlízy matečné; na stolonech začnou tvořit malinké hlízky. Má to hezký název hlízkování.
- Zatímco novotvary jen pokazí vzhledový dojem, hlízkování může být nebezpečné. Ulomené stolony, po kterých zůstane na velké bramboře rána, se v teple špatně hojí. Brambory od nich mohou rychle hnít.
Takže dobýt, či nedobýt rané brambory, které pravidelně nezavlažujeme a najednou dostanou z nebe opravdu velkou dávku?
- Za mě dobýt. Co nejdříve, jakmile brázdy oschnou a brambory jdou ze řádku vytáhnout.
- Na druhou stranu, pokud někde bude výstavka nebo soutěž o nejpodivnější tvar brambory, můžete vyhrát, když se sklizní ještě nějaký ten týden počkáte.
Nabízím také další bramborové poznámky, souvislosti a charakteristiky tří odrůd ze své letošní výsadby. Sem tam i čísla k počítání.
Co nám zbylo ze Sedmileté války
Brambory putovaly přes oceán poměrně brzo, ale byly brány jako okrasná rostlina. Nevím, jestli je to pocta bramboře, nebo pohanění lilie, ale v kruzích bližších bramborám se říká, že květ, který měli francouzští králové v erbu, není lilie, ale květ bramboru.
Brambory jako vše, co prosazovala vrchnost, byly přijímány s nevolí. O jejich zavedení do kultury rozhodl až hladomor v období Sedmileté války (1756-1763). Od těch časů patří také na území dnešního Česka na pole a na stůl.
Tehdy bylo v sortimentu určitě méně odrůd než v současnosti. A asi nebyly tak rané jako dnešní odrůdy a ani tak výkonné.
Výnos obyčejně stoupá s délkou vegetace. Když si ovšem představíte, že velmi raná brambora jde z pole i dříve než za osmdesát dní, musí mít podmínky naprosto skvělé. Dostatek živin, vody, občas i nějaké to ošetření proti mandelince, plísni. K takovým odrůdám patří například následující trojice.
Bellarosa
Bellarosa
Je odrůda velmi raná, nasazuje okolo deseti hlíz, většina je v konzumní velikost, sadby moc nedělá. Na snímku jsou prakticky jen velké hlízy, na nati bylo ještě několik malých.
Ale také Bellarosa dokáže mít malé brambory, sadba byla ve skvělé velikosti, 3–4 cm. Nedá se napsat v průměru, protože tato odrůda s červenou slupkou má krásnou hladkou oválnou hlízu se žlutou dužninou. Druhý rok po sobě ukazuje, že je solidní ve výnosu i kvalitě na uskladnění.
- Patří mezi odrůdy univerzální, přílohové (typ B). Pokud byste z ní chtěli dělat salát a mít jistotu, že hlíza bude tuhá, dejte do hrnce s vodou několik lžic soli. Slaná bude jen slupka. Sůl vytáhne z hlíz nějakou tu vodu, budou pak pevnější.
Zrovna pod tímto keřem nebylo moc hlíz, ale když si vezmete, že z jedné menší brambůrky naroste více než šest takových, že jsou dvakrát větší, než byla ta sadbová, bez ošetření proti plísni, co chtít víc?
Dobře se skladuje, zjara moc neklíčí, prostě krásná brambora. Patří k signálním. Přijde tam, kde není sadba na dotažení řádku a až zbytek nakonec. Dával jsem ji vedle Axy.
Ronja
Ronja
Podobně solidní výnos jako Bellarosa, i když spíše větší, bude mít Ronja. Poloraná, v nati odolná k plísni.
Ronja byla dcerou loupežníka, tahle vznikla v Pacově. Dostala ode mě jedno ošetření proti mandelince a zároveň proti plísni. Brambory se zdají být v pohodě, i když po dlouhém suchu zapršelo a nať je stále funkční, nevytvářejí se na hlízách žádné novotvary. Ochutnal jsem ji včera s holandskou omáčkou i bez. Není výrazně žlutá, ale je dobrá, mohla by nahradit kvalitou a výnosem Goldmarii. Uvidíme.
Tylda
Tylda
Třetí do party, zase od Pacova je Tylda. Podle předpokladu měla tahle raná odrůda pod keřem okolo dvanácti hlíz. Na tu ranost skvělý výnos. Dosti velké hlízy, uvnitř žluté, pěkné, docela hladké, spíše dokulata. Napadá mě tady: Které brambory v Česku nejsou žluté? Snad jen ty nejranější, ceněné po ranost bez ohledu na barvu a chuť dužniny.)
Tylda je varným typem A. Zatím nevím, jak tyhle brambory letos chutnají. Teď jsem měl Ronju a Bellarosu, brzy dojde na Tyldu. S více než desateronásobným výnosem oproti hmotnosti výsadby je docela odolná k plísni.
Jablka, hrušky, mezitím rané brambory
Je to radost, když mám možnost ochutnat i něco jiného než jablka a hrušky. Ne že by se jich člověk nenajedl, ale není to ono. Brambory potěší oko, zasytí. A nemusí být jen na loupačku nebo vařené bez slupky, na kaši.
- Když vás omezí kaše, přidejte do ní trochu krupice, škvarky, majoránku, pepř, sůl, a nějaké to vajíčko, tak, abyste udělali hustou kaši. Tu pak nalijte do vymaštěného pekáčku a upečte. Kdo nemá rád škvarky (= prasečí müsli), může směs ovonět uzeným, uzenou šunkou.
Vegetarián si může zapéct vařené brambory se špenátem. Komu nevadí sýr, může ten nákyp hustě posypat sýrem, navrch ozdobit kostičkami šunky. Ty si vegetariáni můžou vydloubat, jako to někdo dělá s rozinkami ve vánočce nebo v mazanci.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
