Na podzim ukládáme v dobré víře krásná barevná jablka do sklepa, aby vydržela až do jara. Nepočítáme, že by je nějaké choroby mohly trápit.
Jenže když je začneme po Novém roce vyskladňovat, býváme nepříjemně překvapeni.
To nejmenší, s čím se u jablek setkáme. Na jablkách způsobuje drobné černé skvrnky, jako by si na nich opravdu udělaly sněm mouchy. A ony to nebyly mouchy, ale houba. Latinsky se jmenuje Schizothyrium pomi. Černé tečky plodu nijak nevadí. Naštěstí se dají větším tlakem houbičkou odstranit.
Na pohled horší houbová choroba než mušincovitost. Sazovitost pokrývá slupku plodů některých odrůd jabloní. Ale i tato choroba je spíše jen estetickou vadou na slupce plodu, z povrchu se dá odstranit. Objevuje se ovšem už v době před sklizní.
Někdy si ji v té době pleteme s černí, chorobou, která si pochutnává na medovici od savých škůdců žijících na listech a větvičkách stromu.
Pokud však sazovitost nebo černě napadnou jablko ještě v době, než se začne vybarvovat, je to zlé. Překrývají povrch, brání přístupu slunce ke slupce, jablka jsou po očištění povrchu podivně flekatá.
Čerň – tvar skvrn odpovídá smývané medovici
Závažnější jsou proto, že prostupují přes slupku dovnitř plodu.
Též zvaná také lenticelová nebo jonathanová, skládková skvrnitost jablek. V jejím případě není na vině žádná houba ani jiný organismus, ale nevyrovnaná výživa a přehnojení dusíkatými hnojivy.
Nemusíme ji způsobit pouze hnojením minerálními hnojivy, ale třeba i kombinací tvrdého řezu a hnojením organikou.
Také se mohou podmínky sejít tak, že i jen málo hnojené stromy budou vykazovat na plodech tyto příznaky. Tedy po tvrdém řezu a při malé násadě plodů, které nejsou sklizeny v optimální sklizňové zralosti. Nejčastěji jde o velké, zralé až přezrálé plody, sklizené pozdě.
Citlivé jsou odrůdy z okruhu Jonatánu, tou nejčastěji pěstovanou je Idared. Choroba poškozuje třeba i Wealthy, ale tu už o Vánocích mají všichni milovníci jablek snědenou.
Krom hnilob invazivně ničících plody je strupovitost (Venturia inaequalis) opravdu asi ta nejhorší. Méně často poškozují spory strupovitosti odolné, nebo dokonce rezistentní odrůdy. Může se částečně objevit i na plodech tzv. rezistentů, kteří mají odolnost podmíněnou jen jedním genem. V republice se už bohužel vyskytují klony strupovitosti jabloně, která tuto odolnost překonává a do jablka se pustí, jakoby nic.
Kolem stopky sazovitost, na slupce strupovitost
Jak jsem popsal výše, všem chorobám se dá předcházet. Základem jsou:
Foto autor
V minulosti spory strupovitosti koncem června ztrácely dech. Při vyšších teplotách a vlhkostních poměrech dnes však houbová choroba škodí dál.
Zimním omezením houbových onemocnění zpravidla oddálíme první nejškodlivější výskyty a tím i aplikaci fungicidů během vegetační sezony.
Onemocnění se projevuje nejprve nahnědlými skvrnami, které postupují z povrchu plodu dovnitř dužniny, postupně se rozšiřují a napadají celý plod.
Ovoce v přepravkách nebo na policích prohlížíme v pravidelných intervalech. Odstraňujeme nahnilé a méně kvalitní plody.
Druhy keřů, které přirozeně zmlazují větším nebo menším počtem výhonků z kořenového krčku, spolehlivě rozmnožíme vegetativním způsobem.
