Česnek se v kalendáři pranostik objevuje dvakrát. Jedna pranostika říká, kdy kupovat sadbu, druhá, kdy sázet. Je na nás jestli se jimi budeme řídit.
„ Jakub, Jakub, česnek nakup. Na tvůj svátek Evžene, těžko už se sežene.“ Pranostika nás nabádá koupit sadbu koncem července. Pro současnou dobu to platí.
Koncem července už bývají sklizené a na trhu se objevují i pozdní odrůdy. Česnek v tuto dobu koupený je čerstvý, v kondici. Na nás je, jak ho do doby sázení uskladníme. Když budeme sadbu shánět pozdě, na Evžena (10. listopadu), pokud na nás ještě něco zbude, nebude už sadba v takové kondici, zejména v obchodech se suchým a teplým klimatem. Geneticky a zdravotně by měl být sadbový česnek v pořádku bez ohledu na datum, ale dlouhé skladování v ne zrovna nejlepších podmínkách mu na vitalitě nepřidá. Ještě v nedávné době mohl chytrák spekulovat, že když koupí kilo česneku v červenci bude mít méně sadby než když koupí kilo v listopadu (hmotnost se snižuje výparem, životními pochody v cibulích). Dnes už to tak neplatí.
Sadbu v hobby sektoru kupujeme na počet „hlaviček“, jen větší množství na kila. Pokud chceme koupit více sadby na počet stroužků, měli bychom si vybrat nějaký nepaličák. Zatímco ve složené cibuli paličáků jich bývá od tří do zhruba deseti, cibule nepaličáku se může skládat i z výrazně většího množství stroužků. A každý z nich je pro výsadbu stejně kvalitní, ať je malý zprostředka nebo velký z obvodu cibule.
„Svatý Havel, česnek sázel.“ Zajímavá pranostika, týkala se historicky nejspíše teplých oblastí. Ve vyšších polohách už se sázelo dříve.
Tradicí v podhůří Vysočiny byla výsadba okolo 28. října. +- jak to vyšlo se sobotou a nedělí. Česnek do zimy vyrašil a solidně narostl, zpravidla i za tuhých zim dobře přezimoval. Nejspíše v té době nebyl tlak houbových chorob tak silný, teplota půdy klesala na podzim rychleji než dnes. A možná svou roli hrálo moření přípravky obsahující benomyl (Benlate, Fundazol).
V současnosti je výsadba okolo Havla dobrou volbou, ale nejspíše se to týká výsadeb velkých, zahrádkáři často čekají až na dobu těsně před zámrzem. Výsadba do chladné půdy snižuje riziko napadení některými houbovými chorobami. Přípravky na moření to ještě podpoří. Vlhké jaro přináší nejen naději na výnos, ale také riziko napadení houbovými chorobami. Letošní jaro i začínající léto česneku přeje. Oproti loňskému roku zapršelo vždycky, když se zdálo, že už to sucho porost nerozdýchá. Houbovky se porostu vyhnuly, průběh počasí spíše zvýraznil jiný problém, na některých odrůdách jsou vidět příznaky viróz. Vizuálně to ale nevypadá, že by rostliny napadené byly slabší než bezpříznakové.
V nížině už koncem června první cibuli a česnek sklízejí, v nadmořské výšce okolo 550 metrů rostliny stojí jako vojáci, nechystají se ke končit vegetaci.
Zatímco z česneku se stalo něco jako modla, jedno ze společných témat pro zahrádkáře, když není o čem mluvit, cibule sníme více, a přesto se jí nejspíše žádná pranostika nevěnuje. Jen jedno francouzské úsloví, které zhruba říká, že „Bez ohně se uvařit dá, ale bez cibule ne.“ I cibuli bylo letos ze strany počasí přáno.
Ozimá cibule 10. května 2025
Není na nedostatek vody tak citlivá jako česnek. Porosty vysazené koncem podzimu dobře zakořenily, na jaře vzcházely bez potíží, v porostech nebyly žádné mezery, místa, kde by sadba propadla. I jarní výsadby se dobře ujaly, rostou bez problémů. Plísni letošní počasí nepřeje, takže není vidět, která odrůda je odolnější a kterou plíseň postihuje více.
A jak jste na tom letos s úrodou česneku a cibule vy? Napište autorovi dolů do komentáře 🙂
Foto autor
Při pěstování je třeba vzít v úvahu dlouhou vegetační dobu, kterou má hlavně ozimý česnek, a s tím spojená rizika.
Česnek provází lidstvo již po tisíce let. Používaný pro své léčivé vlastnosti, nezaměnitelnou chuť a vůni, našel místo v kuchyních i medicíně napříč kulturami a epochami.
Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další zeleninu.
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
Na venkovních záhonech jsme začali se sklizní teplomilné zeleniny: rajčat, okurek a cuket. Sklízíme i fazolové lusky, letní salát, karotku a další druhy. Tyčkovým rajčatům průběžně vylamujeme zálistky a to co nejdříve, abychom předešli velkým poraněním.
