Vřele doporučuji ověřovat si některé rady, které zaručují jasný úspěch při pěstování na zahradě. Jako třeba prospěšnost hnojiva z droždí.
Zkusil jsem mu to vysvětlit, jak to s výživou je: Droždí obsahuje tak 30 – 40 % sušiny. Zbytek z té kostky je voda. V té sušině jsou bílkoviny, trošku tuku, vitaminy, zejména skupiny B. A ještě nějaká ta vláknina a cukry, které v sobě jako energii do života mají kvasinky.
Tzv. kroužkování hnojivem – asi 15 g na rostlinu
Pro rostliny jsou významné především bílkoviny a vitaminy. Když se bílkoviny rozloží, uvolní se z nich živiny, které může rostlina přijmout. Ale je jich velmi málo na to, aby to jahodník nějak intenzivně podpořilo ve výkonu. Vitaminy zase mají schopnost rostlinu tak nějak nakopnout, aby vypadala lépe.
V botanické zahradě jsme v zimě párkrát přestříkli orchideje rozmíchaným B komplexem, aby dostaly lepší barvu. Ale živiny, které rostlina potřebuje k těm vitaminům, musí být už v půdě, ne v droždí. A navíc, droždí nijak nepodpoří vyšší násadu plodů.
O počtu květů, které jahodník bude mít, už je rozhodnuto od podzimu a časného jara. Co rostlina vytvořila v té době v srdíčku, to na ní vykvete. I kdyby se droždí okolo rostlin nastlalo ve vrstvě, víc květů mít nebude.
A přidal jsem ke svému vysvětlování i příklady: Když pohnojíš Cereritem nebo nějakým rozpustným minerálním hnojivem, vykvašeným slepičincem nebo vykvašenou jíchou z rostlin, rostlina je schopná tyto živiny v půdě přijmout zhruba do týdne. Když zaliješ na list, bude ten příjem rychlejší. Ale když dáš do země organická hnojiva, rostlina je přijme, ale až po jejich mineralizaci. Takže z toho droždí budou rychle k dispozici vitaminy, které slouží jako kondicionér, ale to minimum živin bude jahodníku přístupné až za několik týdnů.
Granulovaný slepičinec
Ale nebude. Když dáš do vody cukr a kvasnice, budou se sice množit, využijí energii z cukru, ale když nedostanou žádné jiné živiny, budou hladové. Nové živiny tak budou získávat jedině z mrtvých kvasinek z okolí.
Pokud například připravuješ kvasinky do vína, musíš k nim dát sůl. Tedy ne tu kuchyňskou, ale tu na množení kvasinek, která jim poskytne živiny na množení. No a pak si berou potřebné živiny z ovoce v kvasu.
Když rozmočíš deset deka kvasnic v kýblu vody a přidáš třeba deset deka cukru, obsah živin v té vodě nezvýšíš. Když dáš pět deka Cereritu nebo jiné hnojivo, dáš těm rostlinám víc potřebného než tou trochou droždí.
Ten známý je strojař, takže chápu, že mu nic neříká závislost tvorby květů na délce dne a to, jak dlouho trvá než se ze základů v srdíčku rostliny vytvoří květy. Snažil jsem se mu přiblížit, jak to s kvetením obecně funguje.
To, že by květina vykvetla za týden po pohnojení droždím nebo čímkoliv jiným, třeba vymáčenými slupkami z banánů, z cibule nebo hlavičkami sirek, už příroda rozhodla mnohem dříve. Krátkodenní rostliny rozkvetou za určitý čas po zimě, dlouhodenní zase po létě.
Droždí s cukrem raději nahradíme serióznějšími hnojivy
Rostliny, které mají geneticky dáno, že tvorbou květů reagují na den dlouhý okolo 12 hodin, pokvetou v zimě a v létě. Jednou poté, co se den prodloužil na 12 hodin okolo jarní rovnodennosti, podruhé proto, že okolo podzimní rovnodennosti tato rostlina založila květy znovu. Jsou sice i rostliny, které kvetou prakticky kdykoliv, ale za týden po přihnojení droždím? To určitě nikdy!
Jestli to uděláš doma, můžeš si založit na jiný problém. Rozkládající kvasinky v droždí nebo zbytky slupek začnou zahnívat a přilákají třeba smutnice. A ty ti v bytě rozhodně nepomohou!
Pokud se chceš sám přesvědčit, jak to účinkuje, pořiď si stejné kytky v páru. Jednu hnoj třeba droždím, slupkami z banánů, výluhem z cibulových slupek, druhou něčím seriózním a uvidíš.
Smutnice jsou malé mušky, které se často objevují v květináčích domácích květin
Stejně to můžeš udělat i s jahodníkem. Na půlku záhonů dej deset deka kvasnic ve vodě a na druhou třeba pět deka Cereritu nebo slepičinec na jeden metr řádku. Čisté slepičince jsou stejně bohaté na živiny jako ten Cererit, jen v jiných poměrech.
Foto autor a Shutterstok
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Koho baví pěstovat zeleninu, rád ve svém zaujetí hledá užitečné rady do zahrady. A může narazit na skvěle balené, jenže podřadné zboží. Proč bují špatné rady do zahrady? Také rady do zahrady jsou zbožím.…
Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový.
K výsevům vybíráme z různých skupin druhů, které klíčí v rozdílných podmínkách. Některé pod sněhem, jiné v bezmrazém prostoru a další ve tmě.
Děkuji, žel na alternativních servrech letos „drožďový blud“ skutečně frčí, takže jsem váš článek s chutí přeposlala. Nějak jsem nikdy neměla tolik trpělivosti jim vysvětlovat, že tohle fakt nefunguje. Navíc jejich idea, že z jedné kostky to mám na 10l, tj. na svůj záhon potřebuju aspoň 3 konve, u stále plodících x ca 10 týdnů……..to se mi to nesmyslné droždí fakt rentuje… a ještě si tam natahám mraky mravenců, co půjdou po cukru
Rozumím argumentům uvedeným v textu, zejména tomu, že droždí samotné není vysoce koncentrovaný zdroj základních živin (dusíku, fosforu, draslíku – NPK) jako minerální hnojiva nebo kvašené slepičince. Z pohledu čistě přímého dodání makroživin má autor textu pravdu – množství NPK v droždí je na intenzivní výživu jahodníka malé.
Nicméně, text se zaměřuje téměř výhradně na droždí jako přímý „sáček“ živin, zatímco opomíjí nebo bagatelizuje jeho klíčový přínos v rámci biologického zahradničení – stimulaci půdního mikrobiálního života a produkci bio-stimulátorů.
Zde jsou body, kterými bych argumentoval proti závěrům textu:
Závěr argumentace:
Text správně upozorňuje, že droždí není zázrak, který nahradí silná NPK hnojiva nebo přepíše geneticky daný počet květů. Nicméně se dívá na droždí příliš úzce, jen jako na zdroj minimálního množství živin.
Klíčový přínos droždí v zahradě spočívá v podpoře zdraví půdy, stimulaci prospěšných mikroorganismů a produkci bio-stimulátorů (včetně růstových hormonů), což vede k rozvoji silnějšího kořenového systému a celkově vitálnější rostliny.
Silnější a zdravější rostlina s robustním kořenovým systémem má pak lepší schopnost využít živiny z půdy (ať už dodané organicky nebo minerálně), lépe se vyrovnat se stresy a v konečném důsledku lépe podpořit ty květy a plody, které se na ní již mají vyvinout.
Takže droždí není „silnější hnojivo“ ve smyslu NPK než slepičince nebo Cererit, ale je to jiný typ podpory, zaměřený na biologickou stránku půdy a rostliny, což je pro pěstitele, kteří se zajímají o zdravou a živou půdu, cenný nástroj, který se na úrodě pozitivně projevit může.