Také mnohonožky žijí v půdě a prospívají koloběhu živin

28. 9. 2020

Obrovské množství organismů, ať už jde o nejrůznější mikroorganismy nebo nejrozmanitější bezobratlé živočichy, žije v půdě. V její svrchní vrstvě najdeme vedle hmyzu řadu dalších živočichů.

Tito obyvatelé půdy často žijí skrytým způsobem života, bývají méně nápadní a tedy i snadno přehlédnutelní.  Doma jsou také v zahradním kompostu či v jiných zákoutích se zbytky rostlin, větví, tlejícího dřeva a podobně. Souborně všechny v půdě žijící nebo na půdní prostředí určitým způsobem vázané organismy označujeme jako edafon, živočichové vázaní na půdní prostředí se pak nazývají zooedafon.

Kolik nohou mají mnohonožky

Mnohonožky (třída Diplopoda) jsou součástí skupiny živočichů označované česky většinou jako stonožkovci nebo mnohonozí (Myriapoda). Celá tato skupina zahrnuje vedle mnohonožek rovněž většinou dobře známé stonožky (třída Chilopoda) a dále pak podstatně drobnější a méně nápadné stonoženky (třída Symphyla) a drobnušky (třída Pauropoda).

Tělo všech těchto stonožkovců sestává z hlavy s jedním párem tykadel a trupu, který je tvořen vyšším počtem tělních článků nesoucích kráčivé nohy ve větším počtu než je tomu u zástupců hmyzu (se 3 páry noh) nebo pavoukovců (např. pavouci, sekáči se 4 páry noh).

Pro mnohonožky je typické, že jejich většinou protáhlé, často válcovité tělo je v dospělosti tvořené vysokým počtem článků (u našich zástupců to je 11 až 56!), přičemž většina z nich je opatřena dvěma páry kráčivých nohou (odtud jejich vědecký název Diplopoda).

Mnohnožka Unciger foetidus

Mnohnožka Unciger foetidus je časným druhem na mnoha zahrádkách

Výjimkou jsou první čtyři a několik posledních článků těla, kde nohy zcela chybí nebo je přítomen pouze jeden pár, u samců navíc chybí kráčivé nohy rovněž v oblasti 7. článku těla, kde jsou pozměněny v takzvané pohlavní nožky (gonopody). Pro toto „množství“ noh si tedy české jméno mnohonožky právem zasluhují.

Ne všechny mnohonožky mají na hlavě vyvinutá jednoduchá očka, některé druhy jsou slepé. Jednoduchá očka bývají po stranách hlavy seskupená do řad nebo trojúhelníkovitého očního pole.

U mnohonožek probíhá vývoj od vajíčka do dospělosti přes řadu vzhledově si podobných vývojových stádií; nejmladší stádia připomínají tělesnou stavbou ještě hmyz. Jednotlivá další stádia jsou od sebe oddělená tzv. svlékáním.

Po každém svlékání, kdy jedinec opouští původní vnější schránku, se objevuje nové vyšší stádium s větším tělem, vyšším počtem tělních článků a párů nohou i některých dalších tělních orgánů. Po dosažení pohlavní dospělosti se jedinci již zpravidla nesvlékají, mohou však žít aktivně dále a to dokonce po několik následujících měsíců až let.

Čím se živí mnohonožky

Všechny mnohonožky jsou tzv. saprofágové (v převážné většině fytosaprofágové), to znamená, že jim jako potrava slouží rozkládající se organická hmota především rostlinného původu (listový a travní opad, tlející dřevo, zbytky ovocných plodů apod.).

Stonožka čili mnohonožka

Živí se tlejícím listím a dalšími zbytky rostlin, někdy i živými rostlinnými pletivy

Každoročně tito živočichové zkonzumují množství tlejícího rostlinného materiálu. Ten je po průchodu jejich trávicím traktem sice významně mechanicky pozměněný, nicméně jen částečně strávený. Z pozřené potravy do značné míry tráví zejména přítomné mikroorganismy a využívají především snadno dostupné látky (nižší cukry). Drobné exkrementy tvořené rozmělněnou mrtvou organickou hmotou se tak stávají po uvolnění zpět součástí tvořících se humusových půdních vrstev. Také mnohonožky takto významně přispívají k rozkladu rostlinných zbytků a tvorbě půdy.

Nicméně stává se také, že některé druhy mnohonožek využívají jako potravu i živá pletiva plodů, kořínků, listů či hlíz na zahradě pěstovaných rostlin. To je provázeno přenosem bakterií a zárodků mikroskopických hub do takto okusovaných rostlin či plodů, čímž dochází nejen k jejich znehodnocení (v případě plodů), ale také k následnému rozvoji hnilob a úhynu rostlin.

Foto Filip Trnka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Jenže, co když se mnohonožky přemnoží – v naší dědině v Hostýnských vrších v obci Bílavsku je horní konec dědiny zamořen mnohonožkami, jsou všude, lezou po zdech domků, derou se dovnitř, a není proti nim obrany, ptáci ani slepice je nežerou, nezbývá než je neustále smetat a likvidovat – jak kdo umí. Zajímalo by mně proč se rozmnožili právě u nás a zda je proti nim brana, třeba chemická, nějký nástřik domů např. Děkuji za odpvěď.

Proti mnohonožkám se v zemědělství používá jen moření osiva. najdete zde. V domácnosti by se daly zařadit do hmyzu lezoucího, použít přípravky proti němu.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
2
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x