Sýkorky v zimě loví v zahradách spící housenky

Naší zásluhou nacházejí v zahradách snadněji dostupnou potravu a za chladného počasí využijí i dostatek úkrytů pro nocování.

Přirozené dutiny však sýkory obsazují nejvíce v prosinci a lednu, ukázal výzkum mezi lety 1980 a 1990, jenž zjišťoval možnosti biologické regulace škůdců v ovocných sadech.

Svůj vliv na zimní zvyklosti sýkor má zřejmě i fakt, že do českých zahrad přilétají koňadry a modřinky z chladnějších oblastí severovýchodu. A ještě během zimy se vracejí do své domoviny. Tuzemské sýkory naopak v teplejších obdobích nevyhledávají dutiny k nocování tolik jako ty migrující v zimě.

Chladná zima nutí sýkorky hledat obaleče

Ovocnáři z výzkumného ústavu v Holovousích potvrdili i to, že sýkorky aktivně vyhledávají housenky obaleče jablečného také v jeho zimní klidové fázi a v různé míře je likvidují.

Hrály v tom roli i teploty období. Menší druhy ptáků mají relativně větší povrch těla, čímž dochází k větším ztrátám tepla. Ztrátu kalorií je pak třeba doplňovat zvýšeným příjmem potravy. Proto s nižšími teplotami přibývalo množství vyhledaných škůdců.

Zajímavé bylo i zjištění, že méně sýkorky lovily ve výsadbách umístěných v méně pestré krajině. Naopak úlovky hmyzu narůstaly tam, kde krajinu obohacují remízky nebo lesní porosty, a také poblíž obcí.

K tomu je však nutno dodat, že silvestrovská pyrotechnika sýkorčí aktivitu přerušovala nebo zastavila už v době výzkumu před desítkami let.

Sýkorčí chutě na obaleče jablečného omezovalo i stáří výsadby: Čím starší stromy, tím tlustší je vrstva odumřelé borky, pod kterou se housenky ukrývají. Dostupnost potravy hmyzožravých ptáků se tím snižuje.

Výzkum proběhl před řadou let, ale možná jste si všimli i na přelomu roku, že na krmítku začátkem ledna ubylo strávníků. Polekali se novoročního rachotu, vzdálili se a našli si zahradu jinde. Anebo jste měli štěstí a opeřenci ve žlutočerných kabátcích se v plném počtu stále hlásí o odměnu za dopadení škůdců.