Erbenův Štědrý den stále láká k úvahám: Hospodář dostává štědrovku. I další členové rodiny či statku něco dostanou. I na zvířata zbude. Ba i na stromy.
Z kostí pohozených pod stromy se vítané živiny začnou uvolňovat již v zimě, další tak, jak budou bakterie kosti zpracovávat. No a protože kosti jsou především zdrojem vápníku, fosforu a nějakých těch stopových prvků, určitě to stromům pomůže k plodnosti.
Nejlépe hluboko pod sněhem mohou se proměnit kosti nebo případně i kostřičky v živinu, která spolu s vláhou doputuje postupně třeba až do plodů… Foto Shutterstock
A jestliže se historicky jedly i jiné ryby než kapr, mohl třeba takový losos v kostech přinést dřevinám opravdu důležité stopové prvky.
Krom toho: Třeba doboví hospodáři dávali kosti pod stromy i v jiný čas, nejen o Vánocích. Bylo by to smysluplné, protože dříve se jedlo ryb mnohem více.
Ve střední Americe to naši předkové dotáhli k dokonalosti. Z kukuřice si udělali božstvo,
každému zrnu přinášeli při výsevu oběť. Rybu. Jak kukuřice rostla a ryba se rozkládala,
dostávala nejprve vyšší dávku dusíku. Později, když se začaly uvolňovat více další prvky (P,
K, Ca,…) byla už kukuřice narostlá, přecházela z vegetačního růstu do stádia dospělosti, do
kvetení, zrání. Ideální stav.
Větve z prořezu mohou zajíce odlákat od kmínků mladých stromků; foto Shutterstock
Přírodní hnojení je docela zajímavé téma. Před zhruba deseti lety byla zima se sněhem, ozimy a řepka byly zakryty po krustou ledu. A tak zajíci i vysoká chodily za mou zahradu na hromadu větví z ovocných stromů, které tam měly připraveny. Možná dva měsíce jsem přiřezával další větve a ty napůl ohlodané jsem otáčel. Když slezl sníh, měl jsem loučku samý bobek.
Starším stromům v krajině tak můžeme pomoct s výživou: Pod koruny nařežeme větve. Můžeme tam klást i třeba slupky a jádřince z jablek, domácí odpad z mrkve a jiné kořenové zeleniny. Zvěř, která je v zimě opakovaně vyhledá, nám nechá na místě odměnu. Vlastně nám až zprostředkovaně, protože tou hlavní výhodou bude úroda trávy a plodů, které zde narostou.
Přezimující ptáci většinou vyhledávají jako hlavní přirozený zdroj zimní potravy plody různých keřů a stromů, semínka trav a vytrvalých bylin.
Možná máte to štěstí, že u vás na zahradě zimuje ježek, dokonce víte, že se mu daří dobře, a těší vás to. Patří k savcům, které vidíme rádi.
Mezi zvířata, která potřebují v zimě dostatek krmiva, patří i veverky. Už od konce léta a během podzimu si dělají zásoby potravy v různých skrýších.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.
