Štědrý den: Ovocnému stromoví od večeře kosti…

24. 12. 2020

Erbenův Štědrý den stále láká k úvahám: Hospodář dostává štědrovku. I další členové rodiny či statku něco dostanou. I na zvířata zbude. Ba i na stromy.

Z kostí pohozených pod stromy se vítané živiny začnou uvolňovat již v zimě, další tak, jak budou bakterie kosti zpracovávat. No a protože kosti jsou především zdrojem vápníku, fosforu a nějakých těch stopových prvků, určitě to stromům pomůže k plodnosti.

Zahrada podřimuje

Nejlépe hluboko pod sněhem mohou se proměnit kosti nebo případně i kostřičky v živinu, která spolu s vláhou doputuje postupně třeba až do plodů… Foto Shutterstock

A jestliže se historicky jedly i jiné ryby než kapr, mohl třeba takový losos v kostech přinést dřevinám opravdu důležité stopové prvky.

Krom toho: Třeba doboví hospodáři dávali kosti pod stromy i v jiný čas, nejen o Vánocích. Bylo by to smysluplné, protože dříve se jedlo ryb mnohem více.

  • Někde dokonce mělo služebnictvo v dohodě o práci i bod týkající se ryb. Nesměli mít rybu více než třikrát týdně.

Ve střední Americe to naši předkové dotáhli k dokonalosti. Z kukuřice si udělali božstvo,
každému zrnu přinášeli při výsevu oběť. Rybu. Jak kukuřice rostla a ryba se rozkládala,
dostávala nejprve vyšší dávku dusíku. Později, když se začaly uvolňovat více další prvky (P,
K, Ca,…) byla už kukuřice narostlá, přecházela z vegetačního růstu do stádia dospělosti, do
kvetení, zrání. Ideální stav.

Zajíc hledá potravu

Větve z prořezu mohou zajíce odlákat od kmínků mladých stromků; foto Shutterstock

  • Pro naší dobu bych řekl: Když kočka donese myš nebo hryzce, nevyhazujte je! Zakopejte je ke kořenům stromů.

Přírodní hnojení je docela zajímavé téma. Před zhruba deseti lety byla zima se sněhem, ozimy a řepka byly zakryty po krustou ledu. A tak zajíci i vysoká chodily za mou zahradu na hromadu větví z ovocných stromů, které tam měly připraveny. Možná dva měsíce jsem přiřezával další větve a ty napůl ohlodané jsem otáčel. Když slezl sníh, měl jsem loučku samý bobek.

  • Hráběmi jsem bobky rozptýlil do celé plochy. Takovou trávu, jaká narostla v následujícím létě, jsem už pak nikdy neměl.

Starším stromům v krajině tak můžeme pomoct s výživou: Pod koruny nařežeme větve. Můžeme tam klást i třeba slupky a jádřince z jablek, domácí odpad z mrkve a jiné kořenové zeleniny. Zvěř, která je v zimě opakovaně vyhledá, nám nechá na místě odměnu. Vlastně nám až zprostředkovaně, protože tou hlavní výhodou bude úroda trávy a plodů, které zde narostou.

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

3. 7. 2022

Během léta napoví hmyz, ptáci i savci, jak živá je zahrada

V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech. Například lesní včely, vosy samotářky a další blanokřídlý hmyz nacházejí útočiště v zetlelém dřevě a ve starých stoncích trvalek.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x