
Nejsou myšky jako myšky, v zahradě jich bývá plno. U domu myši domácí, v záhonku zlobí hryzec. Může se však objevit i zajímavý a vzácný druh.
Pokud jsou v okolí zahrady pole, jsou běžní hraboši. Ušatých myšic je hned několik druhů, vyskytují se hlavně v zahradách s množstvím stromů a keřů.
Na svém pozemku, v okolí domu, chalupy a zahrady však můžeme narazit také na velmi vzácnou myšku z doby ledové – myšivku horskou (Sicista betulina).
Živočich vypadá jako velmi drobounká myška, ale mezi myši nepatří. Řadí se sice mezi hlodavce právě jako myš, ale je příbuzný tarbíkům. Tarbíky nejspíš znáte ze zoo, případně z něčího domácího chovu.
Tarbíci, rovněž hlodavci, dokážou skočit hodně daleko díky silným a dlouhým zadním končetinám. Ke stabilitě jim pomáhá dlouhý ocas ozdobený štětičkou na konci.
Myšivka je tarbíkům příbuzná, ale vlastně vypadá jako obyčejná myš, nemá tak nápadně dlouhé nohy jako tarbík ani tu štětičku na ocase.
Na první pohled je na myšivce zvláštní velmi dlouhý ocas. Je delší než tělo a myšivkám slouží při šplhání jako opěra.
Druhým nápadným znakem myšivky je černý proužek na zádech. Táhne se od očí až k ocasu.
Myšivka byla plošně rozšířená v Evropě v době ledové, s postupným oteplováním ustupovala na sever. Ostrůvkovitě zůstaly populace myšivky pouze v některých horách ve vyšších nadmořských výškách. Konkrétně v České republice zůstala ve třech oblastech: v Beskydech a Jeseníkách a dále v pohraniční oblasti jižních Čech a Rakouska.
Myšivky mají rády vlhké louky, podmáčené louky, zamokřená rašeliniště, porosty tužebníku, ale také staré horské lesy s podrostem. Milují okraje lesů a pozdně sečené louky. Myšivky v tomto prostředí žijí ve vegetaci, šplhají po stoncích vysokých bylin a keřů a hledají zde potravu – semínka, plody i hmyz.
K odpočinku zalézají do úkrytu, což může tvořit třeba drn vegetace, trouchnivějící dřevo či skulina pod kameny. Myšivky uvidíte nejlépe během léta. Na podzim totiž zalezou do země a půl roku spí pravým zimním spánkem. Pro období hibernace si nedělají zásoby jídla, vůbec se neprobouzejí.
Metabolismus myšivky se zpomalí, sníží se tělesná teplota, dech i srdeční tep. Schovaná v bezpečí suchého hnízda v zemi přečká těžké období roku. Probouzí se až v květnu, kdy v horách raší nová vegetace.
Myšivky jsou noční tvorové a jsou velmi vzácné. Můžete je tedy spatřit? Málokomu se to podařilo, ani mnoho zoologů je nevidělo. Ale kdo se nekouká, nic nevidí. Myšivky jsou převážně noční, ale mohou být aktivní i ve dne. Pokud se člověk pohybuje pomalu ve vhodném prostředí, například pracuje na zahradě, může ji spatřit, jak se prodírá vegetací, šplhá v malinách.
Existují i pozorování, kdy je lidé chytili do ruky. To ale raději nezkoušejte. Je to drobné zvířátko, mohli byste jí ublížit. Také si ji můžete splést například s myšicí a ta by vás kousla. Myšivku také můžete najít mrtvou po pokosení louky, nebo pokud se vám vaše kočka či pes chlubí svými úlovky.
Velmi vzácné, proto i chráněné myšivce chtějí odborníci pomoci. Nyní zjišťují, kde v současnosti žije a jestli myšivkám něco hrozí. Pokud se tedy domníváte, že jste myšivku horskou viděli nebo ji našli mrtvou, napište autorce článku.
Velmi dobrým rozpoznávacím znakem myšivky je černý proužek na zádech. Je dobře vidět. V České republice se však vyskytuje ještě jedna myš s proužkem na zádech a to je myšice temnopásá (Apodemus agrarius).
Odborník oba druhy rozpozná poměrně dobře, proto v případě, že nějakou myšku s proužkem uvidíte, zkuste ji vyfotit. Myšivkám neubližujte, jsou chráněné. Jsou tak maličké a vzácné, že žádnou neplechu v zahradách neudělají. Jsou to milí tvorečkové, a tak pokud je uvidíte, užijte si pěknou chvíli pozorováním.
Zdroj: https://www.alkawildlife.eu/
Foto Jeroen van der Kooij, autorka a Shutterstock
Kresba Ondřej Poledník
Nehrozí-li již silnější mrazy, hluboce ořežeme i keře a polokeře kvetoucí v létě a časně na podzim a to na jednoletých výhonech. Jednoleté letorosty je potřeba seříznout na několik oček, protože jen tak na nich narostou letošní silné výhony
Jsou to roztomilá zvířátka.
A nekoušou! 🙂
Na rybách, ji potkávám dost často. Zlínský kraj.
Ve Zlínském kraji se vyskytují poměrně často druhé zminované – myšice temnopásé. ale záleží kde přesně chodíte lovit. když by to šlo, pošlete fotku
Já jsem si jednu takovou nějak jako je tato odchytla venku. Jenže jsem ji měla v pouzdře na brýle a to bylo na klips takže s dírou a pak jsem ji dala do papírový krabičky od rychlyho občerstvení a zbyla mi jen krabička. Kde skončila myška už nevím, asi se z té krabičky dostala ven. Ale nechala se chytit venku normálně. Měla jsem ji pár hodin. Pak jsem zase viděla takový podobný u nádraží v Plzni a taky u toho rychlyho občerstvení na Americký jak je banka
V západních Čechách (Plzni) by se neměla vyskytovat žádná myš s proužkem na zádech. Ani myšivka horská, ani druhá zminovaná myšice temnopásá. Opravdu měly proužek na zádech? Nemáte fotku? Je to hodně zvláštní. Ale nic není nemožné 🙂
Šumava,Jelení vrchy
Dobrý den
to zní hodně zajímavě, můžete mi napsat, kdy a kde přesněji? V této lokalitě by se myšivka vyskytovat mohla.
Těmto myškám moc chutnala kukuřice u rybníka v golfovém resortu Ústí nad Labem.
U Ustí nad Labem se bude spíše jednat o druhou zminovanou – myšici temnopásou. Pokud byste měl fotky, pošlete.
Jsem moc šťastná , že v této hnusné době čtu takový článek . Kéž by tato zvířátka přežila cokoliv Jsou krásná , což mnoho lidí absolutně nebere v úvahu , a spíš po nich hodí krumpáč či kámen .Zatím jsem jí neviděla , bohužel . Ostrava Bělský Les .
Tak tohle bylo dneska v pasti na myši. Osoblažsko.
Boskovice -Mladkov videna taktez 🙂
Dnes mi moja mica takúto myšku priniesla okolie Veľké Kapušany (Michalovce) teraz ked som si o nej prečítala mi to je velmi luto