Kdo mi to tu loupe perníček aneb Hlodavci v zahradě

4. 2. 2025

V čem se hlodavci liší, jak je správně identifikovat a co můžeme udělat, aby naše zahrada zůstala v bezpečí? 

Problém je v tom, že značná část zahrádkářů tyto hlodavce často nerozlišuje, zaměňuje nebo je nesprávně nazývá. 

Nezvaní návštěvníci zahrad

Hlodavci jsou nejpočetnější skupinou savců, kam patří asi 2 500 druhů živočichů, jako např. i veverky, bobři, morčata, křečci, dikobrazi atd. Nepatří sem ale krtci, kteří jsou hmyzožravci, rostlinami se neživí, a proto jim přímo neškodí. Obdobně rejsci nebo jim podobné a příbuzné bělozubky sice připomínají malé „myši“ ale jsou to také hmyzožravci.

Nejběžnější hlodavci

Hlodavci mohou na zahradě napáchat nemalé škody – okusují kořeny rostlin, hlízy i kůru stromů. Mezi nejčastější nezvané návštěvníky patří myš domácí, hryzec vodní a hraboš polní. Každý z nich má své specifické návyky i způsob života.

Myš domácí (Mus musculus)

Z uvedených druhů nejmenší (7–10 cm délka těla + přibližně tolik ocas) a má velké černé oči a poměrně velké ušní boltce. Zahrádkářům také asi způsobují nejmenší škody. Většinou škodí v obydlích nebo skladovacích prostorách ovoce, brambor a zeleniny. Myši jsou i přenášeči různých nemocí na lidi, jako je salmonelóza, leptospiróza, tularemie, střevních parazitů a dalších, a to velmi často i jen prostřednictvím jejich trusu nebo moči, kterými jsou znehodnoceny výpěstky.

Poškození skladovaných jablek od myší

Skladovaná jablka po myší návštěvě

Jedna samice může porodit za rok více než sto potomků. Asi nejčastější způsob jejich redukce je lapání do pastí s vhodnou návnadou (ořechy, uzeniny, sýry, slanina apod.) nebo různé komerčně prodávané požerové jedy. Přirozenými nepřáteli myší jsou např. kočky, kuny a sovy.

Hraboš polní (Microtus arvalis)

Hraboš je nepatrně větší než myš domácí, ale má menší ušní boltce a podstatně kratší ocas (přibližně 3 až 4 cm). Z uvedených hlodavců se asi vyskytuje nejčastěji, a to i proto, že potomstvo jedné samičky může mít za rok 500 i více jedinců. Žije převážně ve venkovních prostorách, ale na zimu se často stahuje do stohů, stodol a podobných prostor. Den  tráví převážně ve spleti jimi vytvořených nor, které většinou obývají celé kolonie hrabošů, a ven vylézají převážně jen v noci. V trávnících během zimy často vytváří pod sněhem velké množství chodbiček. Obdobně mu prospívají různé mulče (tráva, sláma, kůra), a proto, je-li mulč položen až k samému kmeni stromů, můžeme se dočkat toho, že kmen bude od hrabošů těsně nad zemí ohryzán.

Jak nám škodí?

Živí se nadzemními částmi rostlin, jako nať a vrchní části kořenů mrkve a petržele, ale i např. lusky hrachu. Vítanou potravou jsou i různé plody spadlé na zem nebo plody zeleniny, které leží na zemi nebo jsou blízko nad ní (např. okurky, papriky, tykve, melouny). Uvádí se, že jeden hraboš ročně spotřebuje přibližně 1 kg potravy.

Plod papriky poškozený hlodavci

Plody papriky poškozené hraboši

Jak se jich zbavit?

Nejlepší ochranou proti hrabošům na zahrádkách jsou kočky, ale je třeba si uvědomit, že ty si libují i na velmi užitečném drobném zpěvném ptactvu. Kromě koček populace hryzců mohou omezovat i lasičky, tchoři, sovy, poštolky a káňata.

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Hryzec je naopak z uvedených hlodavců nejen největší (jako menší potkan), ale i nejnebezpečnějším hlodavcem na našich zahrádkách. I když jeho druhové jméno je vodní a často se uvádí, že žije jen v bezprostřední blízkosti vodních toků a nádrží nebo močálů, mohou se některé populace vyskytovat i ve vzdálenostech stovek metrů od jakékoliv vody. Naprostou většinu svého života tráví ve spleti podzemních nor a na jeho výskyt nás upozorní jen mírné zvednutí půdy nad jeho vrchními chodbami, výjimečně i výskytem hromádek zeminy, které jsou však na rozdíl od krtinců, které způsobují krtci, podstatně menší a nepravidelného tvaru.

Jak nám škodí?

Největší škody způsobuje na kořenech ovocných stromů (především jabloní), ale nepohrdne ani kořeny růží a jiných dřevin. Kromě toho mu chutnají hlízy bramboru, cibule různých okrasných rostlin (s výjimkou snad jen řebčíku královského a některých odrůd narcisů). Pochutná si také na kořenech kořenové zeleniny, ale např. i papriky, tykví, okurek a některých dalších druhů zeleniny. Všechna tato poškození jsou vždy pod povrchem půdy.

Jak se jich zbavit?

Protože hryzec prakticky nevylézá na povrch půdy, kočky mu neuškodí a jedině snad mu znepříjemní život a na určitou dobu hryzce vyženou k sousedům psi norníci (např. jezevčíci). Je ale třeba počítat s tím, že tito pomocníci nedokáží hryzce úplně vychytat. Většinou rozvrtají celou zahradu a pokud přestaneme psy na zahradu pouštět, hryzci se zase vrátí. Doporučovaných metod, jak na hryzce, je velmi mnoho. V případě ovocných stromů je nejúčelnější výsadba do vhodných drátěných košů, které ochrání mladé stromky alespoň na určitou dobu. Odborníci doporučují i ​​různé elektronické odpuzovače, plašiče a pasti. Při jejich používání je však nutné zajistit, aby nebyly cítit lidským pachem.

Fajnovky mezi hlodavci

Hryzci nesnášejí průvan, hluk a některé pachy z nejrůznějších zdrojů (např. „mlýnky“ z PET lahví, výfukové plyny, benzin, psí chlupy, naftalin, cigaretové nedopalky aj.), které se vkládají do jejich nor. Jakmile ale toto přestane účinkovat, hryzci se do svých nor vracejí. Někdy se uvádí, že hryzce odpuzují některé rostliny, jako např. pryšec skočcový (p. křižmolistý), aksamitníky (afrikány), česnek apod. Věřte, že většinu uvedených způsobů jsem v průběhu posledních více než čtyřiceti let osobně vyzkoušel. Buď jsou neúčinné, nebo ve své účinnosti tak pomalé, že rychlost rozmnožování hryzců je mnohem větší. Proto jsem došel k závěru, že kdo úspěšně vyřeší problém „hryzec“, je hoden udělení Nobelovy ceny.

Méně škodliví hlodavci

Kromě uvedených druhů hlodavců se můžeme setkat i hrabošíkem podzemním (Microtus subterraneus) nebo s několika druhy myšic (Apodemus spp.), popř i dalších, ale jejich škodlivost ve vztahu k zahrádkářům jsou většinou zanedbatelné.

Foto autor a Shutterstock 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

10. 2. 2025

Které keře a polokeře řežeme v zimě, aby v létě krásně kvetly

Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1.  Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x