Zimní spáči plch a plšík osídlí ptačí budku i během léta

19. 2. 2019

Na podzim se ukryjí v kořenech nebo dutinách. Probudí se na jaře. Během zimy se obejdou bez potravy a vody; tep se jim zpomalí, tělesná teplota klesne k nule.

Při kontrole a čistění ptačích budek vyvěšených při okrajích lesních porostů se mi nejednou přihodilo, že po jejím otevření jsem v ní nenašel ptačí hnízdo, ale byla celá vyplněna suchým listím. Když se mi to stalo poprvé, v domnění, že se v ní usídlily myšice, jsem chtěl výstelku vyházet. Sotva jsem se jí však dotkl, vyběhl z budky malý, světle rezavý tvoreček s velkýma černýma očima a s ochlupeným ocáskem – plšík lískový. Vyšplhal po stromě o něco výš, schoval se za kmen a čekal, co bude dál. Nedělo se nic, budku jsem mu přál a dal jsem mu sbohem.

Plšík lískový na třešni

Plšíka lískového můžeme překvapit na zrající třešni

Kromě různých dutin a ptačích budek může plšík k výchově mladých použít i vlastní hnízdo, vybudované ze stébel trav, jen s malým otvorem po straně. Většinou mezi větvemi hustého křoviska a poměrně nízko nad zemí. Samička mívá obvykle dva vrhy za rok po třech až pěti mláďatech.

Zima v hnízdě z trav

Plšík je známý zimní spáč. K tomuto účelu si buduje kulovité hnízdo z trav někde na suchém místě na zemi nebo těsně nad ní, mezi kořeny stromu nebo v nízko položené dutině stromu. Ke spánku uléhá koncem října a probouzí se až v dubnu. V té době se musí obejít bez potravy a vody, jeho tep se zpomalí a teplota klesne až téměř k nule.

Měl jsem jednou příležitost zastihnout plšíka uprostřed zimy, tedy v době jeho hlubokého spánku. Zcela náhodně jsem tehdy zabloudil k partě lesních dělníků, provádějících probírku. Právě porazili napůl vyhnilý pahýl staré borovice. Bylo v něm několik částečně vyhnilých strakapoudích dutin, a z jedné z nich vyčníval chumáč tenkých stébel.

Ze zvědavosti jsem vylomil zchátralý bok dutiny a zjistil jsem, že to nebyla stará výstelka ptačího hnízda, ale poměrně pevná, z trávy upletená koule. Když jsem ji opatrně rozevřel, objevila se malá, chlupatá, rezavá kulička – spící plšík! Pěkně stočený do klubíčka s hlavou přitisknutou k bříšku a přikrytou tenkým chlupatým ocáskem. Vypadal jako mrtvý – studený, ztuhlý, ani se nepohnul.

Věděl jsem však, že v teplých rukách by se brzy začal probouzet, proto jsem ho raději vrátil zpět do jeho pelíšku, vhodnou prohlubeň pod jedním z okolních pařezů důkladně vystlal listím a do ní jsem ho pak uložil i s jeho postýlkou. A popřál mu sladké sny o velké hromadě lískových oříšků!

Plšík lískový na lískovém keři

Kde jinde bychom plšíka lískového zastihli spíše než na lískových oříšcích

Na lískovém keři

Náhodně můžeme plšíka navečer přistihnout na lískových keřích v době zrání oříšků.  Během dne však jen v případě, že nám vyskočí z ptačí budky, nebo pokud máme zahrádku u lesa, můžeme ho při sběru rybízu vyplašit z jeho hnízdečka umístěného ve spleti větví. Někdy se i zastaví a vypoulí na nás své velké oči, svědčící o nočním životě.

S rodinkou plchů velkých

Během jednoho mého putování po našich pohraničních horách jsem měl možnost seznámit se i s jeho větším příbuzným. Schoval jsem se tehdy před deštěm do malé dřevěné chaty patřící k blízké lesní školce. Rychle se blížil večer, déšť neustával, a proto jsem se na malé půdičce na troše sena uložil k spánku. Probudilo mě cupkání a škrábání někde přímo nad mou hlavou. Když jsem tam posvítil baterkou, spatřil jsem několik jako malá veverka velkých, šedě vybarvených chlupatých tvorečků s dlouhým huňatým ocáskem a výraznýma očima.

Plch velký

Plch velký

Byla to rodinka plchů velkých. Příliš se mě nebáli. Spíše jen zvědavě poulili své velké černé oči. Holá ouška měli nastražená kupředu a čile pohybovali dlouhými vousky. Teprve když jsem se snažil k nim více přiblížit, rozeběhli se na všechny strany. Obratně šplhali po trámech i prkenné stěně a v několika okamžicích zmizeli v temných koutech.

V Česku se plch velký vyskytuje jen místy v hornatých lesích, ale podle literatury je možné se s ním setkat i v Praze na Petříně. Živí se převážně rostlinnou stravou, přes léto různými pupeny a na podzim olejnatými plody: žaludy, bukvicemi, lískovými oříšky a různými semeny.

Vypouklé oči svědčí o nočním způsobu života plcha velkého

Vypouklé oči plcha velkého svědčí o jeho nočním životě

Je jako všichni plši známý spáč. Zimní období přespává ve stromových dutinách, a probouzí se až někdy v květnu. Proto potřebuje před zimou nashromáždit co největší množství tuku, aby tak dlouhou dobu vůbec přežil.

Další plši v Česku

Kromě uvedených dvou druhů plchů jsou v České republice místy, i když jen velmi vzácně, k zastižení další dva – plch zahradní a plch lesní. Obývají podobná území, řídké prosvětlené lesy, živí se olejnatými plody a semeny, mladé vyvádějí v různých dutinách, nebo si staví kulovitá hnízda z trávy. A také mají na svědomí občasné škody v lesních chatách. Oba jsou stejně jako ti předešlí zimní spáči.

Plch zahradní je o něco menší než plch velký, ale je barevnější, s černou páskou přes oko a pod uchem. Lesní je větší než plšík lískový, a má huňatější ocásek.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 2/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

15. 11. 2019

Rozmnožování okrasných a ovocných dřevin řízkováním

Již nyní můžeme začít s odběrem dřevitých řízků okrasných a ovocných dřevin. Potřebujeme jednoleté silnější rovné pruty, ze kterých nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny.

zobrazit další rady a tipy