Brkoslav přilétá v zimě a živí se i plody, v nichž kvasí alkohol

6. 12. 2019

V tuzemských zahradách a sadech se brkoslavi objeví jen někdy. Jejich přílet závisí na průběhu zimy a hlavně na úrodě plodů.

Brkoslavi severní (Bombycilla garrulus) mají svou domovinu v oblastech od Skandinávie až po Daleký východ. Do střední Evropy, tedy na jih, se vydávají, když je k tomu donutí hlad.

Černá páska přes oko, načepýřená chocholka v týlu hlavy, pestře zbarvené zakončení letek a ocasu, to jsou charakteristické znaky brkoslava severního.

Velikostí připomínají špačky. Pozorovatele však tito zimní krasavci upoutají elegantní kombinací barev svého peří, jak napovídá jejich české pojmenování.

Převládají pírka světle šedá, skořicově hnědá, černá, žlutá, v malém rozsahu jsou zastoupena i bílá a červená. Zbarvení samic je poněkud méně výrazné.

Brkoslavi

Brkoslavi upoutají vybarvením peří; foto Shutterstock

Čím se brkoslav v zimě živí

Brkoslavi se mohou v Česku objevit v průběhu zimy v hejnku čítajícím desítky ptáků zejména na dřevinách, na kterých zůstávají plody, například na jabloni malokvěté, obsypané přezrálými malvičkami. Pro brkoslavy se mohou stát významným zdrojem potravy.

Ptáci přilétající ze severských krajin se mohou chovat plaše, když před kolemjdoucími odlétají do vzdálenějších zahrad nebo sadů. Ale stejně tak se velkém počtu objeví na zahradě uvnitř frekventované části města, pokud tam najdou, co hledají.

Brkoslav severní

Brkoslav severní; foto Shutterstock

Svého času jsme velké hejno brkoslavů pozorovali poblíž brněnského výstaviště. V časných ranních hodinách přilétlo na mohutný, asi 25 m vysoký jerlín japonský (Sophora japonica), rostoucí v rozlehlé soukromé zahradě. Ptáci intenzivně uštipovali růžencovitě zaškrcené lusky této dřeviny. Ve velkém počtu přitom byli poměrně hlasití svým typickým cvrčením. V malých skupinkách pak postupně slétali pít k blízkému jezírku.

Hlavním zdrojem potravy brkoslava severního jsou v zimě malvičky jeřábu obecného (Sorbus aucuparia), ale také jabloní, plody hlohů (Crataegus sp.), peckovičky svídy (Cornus sanguinea), dřínu (Cornus mas), či bobulky ptačího zobu (Ligustrum vulgare). Brkoslavi byli pozorováni také při pojídání bobulí jmelí a ochmetu.

 

Enzymy na alkohol

Pro zahrádkáře a sadaře je zajímavé, že se brkoslav neživí jen plody na stromech, ale i spadaným ovocem. Většinou se jedná o plody v různém stadiu kvašení. Obsah alkoholu v jeřabinách či opadaných jablcích se pohybuje kolem 5 %. Brkoslavi a některé další ptačí druhy (kos, kvíčala, špaček) jsou ke konzumaci takové potravy vyzbrojeni trávicími enzymy, které dokážou alkohol z potravy odbourat.

Jablíčka jabloně lesní neboli plané už obsahují alkohol

Brkoslav severní na plané jabloni. V přezrálých jablíčkách již probíhá alkoholové kvašení. Foto Shutterstock

V poměru k velikosti těla má brkoslav velká játra. Z vědeckých výzkumů vyplynulo, že kdyby brkoslavi měli hmotnost odpovídající hmotnosti průměrného člověka, mohli by denně konzumovat jeden litr vína. Přitom by alkohol neměl vliv na jejich chování a hlavně na schopnost letu.

Další zajímavostí je, že brkoslav při konzumaci bobulí nepoškodí semena, která jsou v nich obsažena. Semena procházejí jejich zažívacím traktem a dopadají s jejich trusem všude tam, kde se pták právě živí či odpočívá. Některá pak úspěšně vyklíčí a zahrádkář se může divit, jak se v jeho zahradě či sadu objevil semenáček té které dřeviny.

5 komentářů: “Brkoslav přilétá v zimě a živí se i plody, v nichž kvasí alkohol”

  1. Lešo napsal:

    jsou nádharní, ty barvy a stavba tělíčka, napohled ruka mistra…

  2. Jitka napsal:

    Mám ráda krásu přírody a kouzlo jejích obyvatel – bohužel jsem neměla tu možnost sledovat tohoto krásně zbarveného brkoslava – snad někdy……

  3. Havran napsal:

    Letos jsem je neviděl.

  4. Dalen napsal:

    Před několika lety se objevili na Velikonoce u nás na zahradě. Naházeli jsme jim postupně 3/4 uskladněné úrody jablek. Bylo jich tam opravdu celé hejno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

24. 1. 2020

Teplý leden zahradu trápí; jak pomoci dřevinám, růžím, vřesu

Je-li teplo, rostliny schované pod chvojím začínají růst a vytahovat se. Navíc hrozí nebezpečí rozšíření plísní. Pod chvojím se také schovávají hlodavci. Proto za teplého počasí chvojí nadzvedneme a větráme.

zobrazit další rady a tipy