Pozdní výsevy zeleniny jsou ideálním způsobem, jak efektivně využít uvolněná místa po sklizni raných plodin. Jak dosáhnout bohaté úrody?
Do poloviny června je v teplých oblastech ještě vhodný termín pro výsev kukuřice cukrové, čímž si prodloužíme sklizeň až do září. Vyséváme po dvou semenech na vzdálenost 50–70 x 20–25 cm do hloubky 5 cm. Po vzejití vyjednotíme. Pro sklizeň lusků můžeme vysévat fazol zahradní, který budeme sklízet v září, začátkem října. V této době lze vysévat ještě i salátové okurky ovšem s nižší sklizní, pro podzimní sklizeň hrách a v teplejších oblastech fazol.
Pro sklizeň lusků v září můžeme vysévat fazol zahradní (z výsevu 14. července)
V tomto měsíci můžeme také vysévat všechny druhy salátů pro podzimní sklizeň. Vyséváme přímo na záhon a poté vyjednotíme nebo předpěstujeme sazenice. Volíme rané odrůdy. Výhodou přímého výsevu je hlubší kořenová soustava a tím i lepší zabezpečení vláhou. Saláty sklízíme v září až říjnu.
Ve druhé polovině měsíce vyséváme pekingské a čínské zelí. Můžeme je vysévat přímo na záhon, po výsevu zakryjeme netkanou textilií (zabráníme tak výskytu dřepčíků, pro které je pekingské zelí velice atraktivní, a dalších škůdců). Pekingské zelí z přímého výsevu má lepší zdravotní stav, než ze sadby (menší výskyt nekrózy listů). Čínské zelí je velice chutné na přípravu salátu, vyséváme do sponu 50 x 30 cm.
V průběhu měsíce vyséváme ředkvičku a ředkev. Ředkvičku je vhodné vysévat postupně, v týdenních intervalech až do září. Volíme rané odrůdy. Z ředkve se dnes pěstují převážně odrůdy japonského typu s dlouhým válcovitým kořenem. Vhodné je proto jejich pěstování na hrůbcích, které si vytvoříme nahrnutím půdy do výšky asi 20 cm, šířka hrůbku např. ve spodní části 50 cm, v horní 20 cm (stěny hrůbku jsou šikmé). Vyséváme do hnízd po 2–3 semenech na vzdálenost 40 cm. Výhodou pěstování na hrůbcích je dobrá kvalita kořenů, které v nakypřené půdě rostou rovně (nevětví se), půda se rychleji prohřívá, takže se urychluje růst. Můžeme však pěstovat i odrůdu černé ředkve, která byla v minulosti oblíbená a výborně se skladuje. Výsevy zakryjeme netkanou textilií jako ochranu proti květilce a dřepčíkům.
Od poloviny července do poloviny srpna můžeme vysévat polníček. Protože osivo pomalu vzchází (až měsíc), je vhodné ho namočit na 24 hodin do vody. Vyséváme na vzdálenost řádků 30 cm, v řádku 1–2 cm. Je důležité, aby povrch půdy byl stále vlhký, proto je potřebné zakrytí výsevu netkanou textilií. Na podzim se sklízejí listové růžice se 4–5 pravými listy. Sklízet můžeme i v průběhu zimy až do předjaří (textilii na rostlinách ponecháme).
Pro podzimní sklizeň můžeme vysít špenát. Rovněž můžeme ještě vysévat vodnici, tuřín a kopr.
Do začátku srpna můžeme vysévat ředkev pro uskladnění. Pro sklizeň v září, říjnu, vyséváme špenát.
Srpen je měsíc pro výsevy ozimých forem zeleniny. Rostliny vhodných odrůd přezimují v juvenilním stadiu a na jaře pokračují v růstu, čímž se docílí rané sklizně.
Od 20. srpna do začátku září vyséváme proto krátkodenní odrůdy cibule, které pěstujeme jako cibuli ozimou. Volíme hustější výsev, po výsevu je obvykle nutná závlaha. Rostliny do zimy vytvoří 5–6 listů a v tomto stadiu přezimují. Výhodou je o 2–3 týdny dřívější sklizeň oproti cibuli z jarního výsevu. Cibule však nejsou vhodné ke skladování.
Cibule sečka ´Strada´ vysetá 20. června
Ozimý salát (např. ´Humil´) vyséváme přímo na záhon (nebo můžeme předpěstovat sazenice) od konce měsíce do 15. září. Abychom předešli vymrzání, je potřebné, aby půda byla humózní a před výsevem včasně připravena, kvůli dostatečnému ulehnutí. Vhodná jsou chráněná stanoviště. Vzdálenost řádků je 25–30 cm, v řádku vyséváme po několika semenech do hnízd na vzdálenost 5–10 cm. Vhodné je rovněž vysévat (vysazovat) do brázd. Po vzejití vyjednotíme na 1 rostlinu, na konečnou vzdálenost vyjednotíme až po přezimování. Osetý (vysázený) záhon můžeme překrýt netkanou textilií. Sklízí se začátkem května. Salát má o něco zelenější listy než salát z jarní výsadby. Výhodou ozimého salátu kromě ranější sklizně je i to, že nemusíme v zimních měsících předpěstovat sadbu.
Ozimý špenát – odrůdu pro přezimování, vyséváme koncem září do řádků vzdálených 15–20 cm a sklízíme na jaře. Můžeme ještě vysévat ředkvičku (výsev zakryjeme netkanou textilií), a do poloviny září ozimý salát, ale i kopr a baby leaf saláty.
Jak z návrhu zeleninových druhů pro pozdní výsevy vyplynulo, jedná se především o krátkodenní druhy rostlin, které za dlouhého dne vybíhají do květu a rovněž jsou pro ně vhodnější nižší teploty. Pozdní výsevy vyžadují však na rozdíl od jarních, kdy se počítá se zimní vláhou, závlahu. Doporučujeme zakrytí výsevů netkanou textilií, která umožňuje lepší udržení vláhy, je ochranou proti škůdcům, zlepšuje teplotní podmínky v září a představuje ochranu proti mrazíkům. Pro pozdní výsevy volíme odrůdy rané a polorané, pro ozimou kulturu odrůdy na přezimování. Důležitá je včasná příprava záhonu k výsevu, aby půda mohla ulehnout. Pozdní výsevy nám umožní využití záhonů pro další sklizeň zeleniny.
Foto autorka a Dalibor Auf
V zimě vyséváme mrkev a petržel, pastinák, mák, třeba i kopr. Semena projdou dobou chladu, vyplaví se z nich inhibitory, po jarním oteplení rychle vzejdou.
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Potřebovat budeme železné hrábě, rýč, motyku na okopávání brambor, motyčku a další kypřicí a odplevelující nástroje, pak sázecí kolík, lopatku a bytelnou lopatku dloubák na vytrvalé plevele.
Co se záhonkem sklizeného hrášku, raných brambor nebo fazolek? Nechat ho ladem, vyset zelené hnojení, nebo tu pěstovat další druhy zeleniny?
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
