Jak chránit plodovou zeleninu před škůdci, jako je molice
10. 7. 2023Úrodu ze zeleninových záhonů mohou pokazit škůdci, jako jsou larvy a dospělci molic, třásněnek, mšic, květilek a další.
Sazenice papriky ze skleníku nebo z parapetu prodlouží vegetační období tak, jak to teplomilná zelenina potřebuje. Sezona od května do října by jí při výsevu na záhon nestačila.
První na jaře vyséváme od poloviny února papriky a celer, o měsíc později rajčata.
Kvalita výsevního substrátu spočívá mj. v pH upraveném v rozmezí 6 – 8, ale také v nižším obsahu živin. Hodí se i hrubozrnný perlit.
Světla musí být dost, jakmile se objeví děložní lístky.
S výsevem počkáme na druhou polovinu února a začátek března, protože délka dne a s ní i množství světla rostlinkám usnadní vstup do života.
Semínka zasypeme jen několikamilimetrovou vrstvičkou jemně prosátého substrátu. Každému semenu dopřejeme obytnou plochu 1 cm².
Vlhkost by měla být přiměřená a to i kvůli poměrně vysoké teplotě: Papriky klíčí optimálně při 26–30 °C. V bytě takových teplot dosáhneme s obtížemi, ale každý dílek na teploměru se počítá. Pro klíčení paprik je teplota zásadním faktorem. Pozor na chlad na parapetu u nezatepleného okna.
Když vyraší děložní lístky, snížíme teplotu na bytových 20–22 °C přes den a 14–16 ° C v noci. Je dobré, když semenáčky paprik před rozsazením zesílí.
Ve chvíli, kdy rostlinky tvoří první pravý lístek, můžeme pikýrovat. Nejlépe do květináčů o průměru 6–8 cm. Případně si založíme prostokořennou sadbu přepikýrováním rostlin do bedniček s vrstvou substrátu 6–7 cm hlubokou.
Dál dbáme, aby rostlinky měly dobré světlo, denní teplotu asi 22 °C, noční kolem 15 °C. Při zamračeném počasí denního tepla ubíráme.
Rostlinky zavlažujeme opatrně, optimálně 2–3x týdně, bez přemokření, s občasným proschnutím.
Sazenice pro výsadbu má být pevná, kompaktní, s prvními květními poupaty. Pokud sazenice vinou špatného počasí přerostly, otrháme květy, případně i malé plody. Po výsadbě bude rostlina potřebovat hodně síly k založení dalších plodů. Týden před výsadbou na záhon sazenice otužujeme.
Rozmanitá a pestrá nabídka odrůd paprik je příležitostí pro zvídavé, aby si udělali přehled, co je k mání, a vybrali si podle svých představ. Papriky se liší barvami, tvary, velikostmi, jsou sladké, jemně či pekelně ostré, známé víc i méně.
Cynthia F1 má hrubostěnné jehlancovité tříkomorové plody zakončené špičkou. Ze smetanově bílé zraje do červené barvy, ale sklízíme ji světlou. Hodí se do fóliovníku i na záhon. S chutí kousneme do čerstvé i do nápaditě konzervované.
Volské rohy jsou španělskou a italskou specialitou. Hrubostěnné papriky dorůstají hmotnosti až 400 g a délky 30 cm. Jsou sladké. Sytě žlutá paprika Corno Giallo je tradiční španělskou odrůdou pěstovanou v červené a sytě žluté variantě. Příbuzná, červená, šťavnatá a sladká Corno Rosso dorůstá délky až 25 cm.
Kubista F1 patří do skupiny tzv. kvadratických paprik. Pěstuje se ve sklenících a pod fóliovými kryty. Plody o hmotnosti kolem 190 g zrají z tmavě zelené do oranžové barvy. Oranžová barva jde vždy ruku v ruce se sladkou chutí a výrazným aroma.
Ostřejší velmi raná paprika Amboy F1 pálí jen tak, že se na jazyku projeví i její chuť. Pálí totiž pouze žilky (placenta plodů). Stěna štíhlého plodu je sladká, dužnina silnější, šťavnatá.
Foto autor a Shutterstock
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.