Okurky nakládačky pěstujeme mnohdy z přímého výsevu. Je na něj čas až do poloviny června. Okurkám svědčí teplo, vláha, ochrana před mšicemi i před větrem.
Využijeme například místa uvolněná po sklizni raných brambor, salátu, hrachu apod. Záhon okurek můžeme umístit mezi řádky kukuřice. Bráníme tím poškození listů při silném větru.
Vyséváme do řádků vzdálených 90–110 cm, v řádku do hnízd po dvou semenech do hloubky 2–3 cm, na vzdálenost 20–25 cm v závislosti na odrůdě. U okurek salátových vzdálenost prodloužíme. Po výsevu půdu utužíme.
Kukuřice jako větrolam na záhoně okurek
Výhodné je osetý záhon zakrýt netkanou textilií. Zlepšíme tím teplotní podmínky a urychlíme vzcházení a růst rostlin, takže můžeme okurky pěstovat i v méně příznivých polohách, snížíme výpar vody z půdy a zabráníme napadení rostlin mšicemi. Textilii ponecháme až do doby kvetení rostlin. Záhon krátce odkryjeme pouze při prokypření půdy a jednocení rostlin.
V požadovaných vzdálenostech do textilie vyřízneme nožem otvory (do kříže), do kterých vysejeme semena. Kromě lepšího prohřátí půdy a snížení výparu vody, zabráníme růstu plevele a snížíme napadení rostlin plísní okurky, protože zkrátíme dobu ovlhčení listů, které jinak po dešti leží na mokré půdě. Plody při sklizni zůstanou čisté.
Černá netkaná textilie pomáhá zachovat v půdě vláhu a omezuje plevele
Tento způsob, často využívaný při pěstování okurek salátových, můžeme kombinovat s nakrytím průhlednou netkanou textilií. Textilie uschováme pro příští rok.
Okurky jsou náročné na vodu, a tak je při nedostatku srážek v ranních hodinách zavlažujeme. Někteří zahrádkáři používají kapkovou závlahu, která je pro plodovou zeleninu výhodná, protože nedochází k ovlhčení rostlin, čímž se sníží nebezpečí výskytu houbových chorob a zároveň se šetří vodou.
Pokud začneme se závlahou již od vzejití rostlin, měli bychom přiměřeně zavlažovat až do konce sklizně, protože rostliny si vytvořily kořenovou soustavu jen v nejsvrchnější vrstvě půdy. Během sucha budou přežívat hůře než rostliny nezavlažované. Je vhodné závlahu kombinovat s přihnojováním vodorozpustným hnojivem.
V chladnějších oblastech předpěstujeme rostliny 2–3 týdny před předpokládaným termínem výsadby, sazenice mají mít 1–2 pravé listy.
Okurky patří ke klimaticky nejnáročnější zelenině. Optimální teploty pro pěstování jsou mezi 22–30 °C, teplota půdy 15–18 °C. Teploty pod 10 °C již poškozují růst. S nejlepšími výsledky se tedy dají pěstovat v nejjižnějších oblastech republiky, do nadmořské výšky 280 m.
Oblíbené hruboostné okurky
Pro pěstování vybíráme dobře osluněné, bezvětrné polohy. Kromě vysokých nároků na teplotu jsou náročné i na dostatečné zásobení vodou. Půdu vyžadují spíše lehčí, provzdušněnou, záhřevnou, s vysokým obsahem organických látek potřebných k udržení vlhkosti, ale i dostatku půdního vzduchu. Nevhodné jsou těžké, zamokřené a příliš lehké půdy. Zařazujeme je po veškeré zelenině s výjimkou tykvovitých a košťálovin. Vhodnými následnými plodinami jsou zelené hnojení, kořenová zelenina, luskoviny.
Na podzim zaryjeme chlévský hnůj v dávce asi 40 kg na 10 m². Můžeme ho nahradit zakoupením fermentovaného a vysušeného hnoje v množství 1 kg na m². Organickou hmotu můžeme dodat i zeleným hnojením, které jsme zaryli na podzim, nebo kompostem, který zaryjeme na jaře. Živiny doplníme minerálními hnojivy např. NPK v množství 700–1000 g na 10 m². Pokud jsme na podzim hnojili fosforečnými a draselnými hnojivy, doplníme pouze dusíkaté hnojivo např. formou močoviny, síranu amonného.
Okurky patří k nejstarším kulturním rostlinám známým dva tisíce let před naším letopočtem, jak o tom svědčí nálezy z Egypta. Pocházejí z východní Indie, z oblastí tropických džunglí. Nejstarší nálezy ve střední Evropě jsou z Mikulčic, z období Velkomoravské říše.
Foto autorka
Někdy váháme nad zapomenutým sáčkem osiva oblíbené zeleniny, jestli je ještě čas na výsev a předpěstování. Jindy nás do takové situace pošle příliš chladný květen. Jak se rozhodnout?
Chladné dny jara 2021 mohly mnohé příznivce okurek zaskočit. Snažili se vysít nebo vysadit okurky včas, ale nízké teploty se opozdily. Co s tím?
Na zahradě nejvíc ohrožují okurky mšice, klopušky a plíseň okurková. Ve skleníku mšice, třásněnky, molice, svilušky, plíseň okurková, vadnutí okurek.
Nabízíme tipy, jak se v odrůdách orientovat. Výběr však zůstane na vás. Nejlépe znáte své pěstitelské podmínky a chutě svých blízkých. Obojí je pro volbu okurek podstatné.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
