Rozhodneme-li se plodovou zeleninu pěstovat od semen, vybereme si s předstihem odrůdy a do předpěstování sazenic se pustíme během února.
Semínka paprik vyséváme 9–12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby do vlhkých výsevních substrátů, přibližně jedno semeno na cm2, do hloubky 0,5–1 cm. Není-li pěstební zemina dostatečně sterilní, prostá choroboplodných zárodků, zalijeme výsev dostupným fungicidem podle návodu.
Výsevy posléze zaléváme tak, aby pěstební zemina byla mezi jednotlivými zálivkami přibližně stejnou dobu vlhká i suchá. Tím zajistíme přístup vzduchu ke kořenům, aby neodumřely kořenové špičky.
Paprika po vzejití a pikýrování
Teploty doporučuji od výsevu do vzejití 26–30 °C. Také v noci je pro dobré klíčení papriky nutná vyšší teplota okolo 22–24 °C. Po vzejití a přepichování je optimální teplota 20–28 °C, noční již nižší, 14–16 °C.
Papriku vyséváme k předpěstování sazenic jak pro skleník, tak pro květnovou výsadbu do volné půdy. Tomu uzpůsobíme odrůdovou skladbu i počty sazenic.
Největší množství paprik lidé snědí v zeleném stavu, v technické zralosti. Nejchutnější jsou odrůdy s plody žlutě zelenými (Any, Amyka F1, Superamy F1, Kvadry F1) nebo světlezelenými (Slávy F1, Slovana F1, Ostry F1 – mírně pálí). Zelenoplodá odrůda Lungy F1 je vhodná pro sklizeň v technické zralosti i pro sterilaci v červeném stavu. Pálivec – pálivý kozí roh – se hodí na stůl v čerstvém i sterilovaném stavu.
Odrůda papriky Radmila
Pro sklizeň v botanické zralosti je určena odrůda Hamík s mimořádně chutnými plody. Pro sterilaci plodů a pro sklizeň červených paprikových lusků jsou určeny tzv. pravé kápie Lydia (sladká), Rafaela F1 či Raduza F1 a pálivá Dráky F1, které ani při dlouhodobém skladování neměknou. Do skleníku si můžeme předpěstovat i kvadratické papriky, jako je Rubika F1 (zelená do červena) nebo Oreny F1 (zelená do oranžova). Výběr je velmi široký, záleží tedy na tom, kterou papriku upřednostňujeme.
V polovině února nebo počátkem března, vyséváme rajčata. Předpěstování sazenic potrvá 6–9 týdnů před výsadbou. Fo navlhčených výsevních substrátů umístíme přibližně semeno na cm2 do hloubky 0,5 až 1 cm.
Přepichujeme do zeminy se středním obsahem živin, aby na každou sazenici připadlo 40–80 cm2. Zaléváme pravidelně tak, aby pěstební zemina byla mezi jednotlivými zálivkami přibližně stejnou dobu vlhká i suchá. To pro zajištění přístupu vzduchu ke kořenům.
Ke klasickým chutným odrůdám patří Tornádo F1 nebo odolnější k praskání Tipo F1. Děti ocení koktejlový typ o velikosti plodů okolo 3 cm – Bejbino F1 nebo tzv. třešňové, datlové a další podobné odrůdy, jako je Bibi, Mini, Gardenberry F1, Jahodo, Pollicino F1, Valdo, Datlo, Perun, Tigrino.
Z velkých tzv. beefsteakových typů se osvědčily například Homestead nebo Pithagiora F1.
Semena lilku vyséváme koncem února až začátkem března. Osivo klíčí po 8–14 dnech. Denní teplota by se měla pohybovat v rozmezí 19–23 °C, noční 13–16 °C, aby se sazenice nevytahovaly a neslábly.
V tuzemských podmínkách se daří známé odrůdě Český raný s oválně vejčitým, tmavě fialovým lesklým plodem.
Foto autor
Kdo si oblíbil nakládané beraní a kozí rohy, nejspíš ví o vzhledových i chuťových rozdílech mezi těmito skupinami štíhlých paprik.
Při dvou návštěvách Bolívie jsem objevoval úžasný svět horských rostlin a kaktusů. A také jsem pátral po lahůdkách, jakou je i rocoto.
Zatímco velkopěstitelé vysévají keříčková rajčata přímo na stanoviště, pro zahradu obvykle předpěstujeme jak rajčata tyčková, tak keříčková.
Pochutnejte si na lilkových receptech od čtenářů Zahrádkáře. Vybíráme ze srpnového vydání časopisu, další inspiraci najdete v něm.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
