Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Plodová » Jak správně pěstovat okurky a proč na jaře půdu jen pohrabat

Jak správně pěstovat okurky a proč na jaře půdu jen pohrabat

Ovšem někteří opravdu dělají chyby. Ty nejčastější si připomeneme a vysvětlíme:

1. Příliš hluboká příprava půdy k setí

Na jaře patří na pole brány a na zahrádku hrábě. Ne však rotační nářadí, tedy ani rotavátor nebo fréza. Právě nevhodná příprava půdy bývá příčinou pozdního a špatného vzcházení porostů a to i ze semen opravdu dobrých. Mělká jarní úprava půdy ovšem předpokládá, že jsme na podzim poorali či poryli.

Pohrabáním upravíme vrchní vrstvu půdy do hloubky asi 4–6 cm, takže při výsevu se semena dostanou na nezkypřenou zem, která nepoškozenou kapilaritou trvale přivádí k semenům vláhu ze spodních vrstev. Pohrabaná vrstvička zároveň brání dalšímu vysychání, protože v ní je už kapilarita narušena a vláha na povrch půdy vzlíná jen nepatrně. Semena tak i bez větších dešťů mohou vyklíčit a vzejít, jakmile to dovolí teplota půdy.

Hráběmi připravíme půdu pro okurky nejlépe

Naproti tomu rotavátor prokypří půdu do mnohem větší hloubky (12–15 cm i více). Celá tato vrstva proschne, a semena, která se do ní uloží, nemají za suchého období dostatek vláhy pro naklíčení a vzejití. V celé této vrstvě je porušena kapilarita a vláha ze spodních vrstev sem vzlíná jen velmi slabě. Ani menší deště situaci nezmění, teprve pořádný déšť nebo odpovídající zálivka (aspoň 10–15 mm, tedy 10–15 litrů na 1 m²) spojí zkypřenou vrstvu se spodní vláhou a umožní semenům vyklíčit a vzejít.

Snad jen před výsadbou brambor je použití rotavátorů užitečné, je-li půda slehlá a těžká.

Tento rozdíl v přípravě půdy je zvláště patrný v suchých oblastech a na lehčích půdách, pokud jsme po výsevu nezalili. Zahrádkář se potom zlobí, že semena neklíčí, případně i vysévá znovu, a nakonec po pořádném dešti mu pak vzejdou semena z obou výsevů a musí jednotit. To se týká výsevů všech semen, nejen okurek.

2. Během předpěstování chybí rozdílné teploty dne a noci

Pokud máme správně připravenou půdu, můžeme přistoupit k samotnému setí. Řada chyb při setí pramení ze snahy urychlit růst a vývoj okurek, aby většina sklizně proběhla před nástupem plísně okurkové. Jde o předpěstování sazenic a o nakličování semen. V zásadě je to správné, ale chce to své – prostě musí se to umět.

Vyséváme už kolem 10. dubna. Důležité je, aby sazenice měly v noci zřetelně nižší teplotu, než ve dne, a to bývá doma problém. Pokud je noční teplota skoro stejná, jako denní, pak se sazenice vytahují.

3. Zmeškaný vhodný okamžik výsadby semenáčku

Za 3–4 týdny po výsevu mají sazenice dva pravé lístky, a jejich kořenový bal je pevný, kořínky čistě bílé. To je správný čas k výsadbě.

Semenáčky se zdravými kořínky

Ale tento stav netrvá dlouho. Po několika dnech kořínky začnou hnědnout, a zakrátko skoro zmizí. Na sazenici nevidíme celkem nic zvláštního, jen že přestala růst. Ale kořínky jsou pryč, a po výsadbě (dělá se špatně, protože kořenový bal prakticky není) je musí rostlina znovu vytvořit. To zabere i dva týdny, a tak se celý časový zisk předpěstování ztrácí.

Co s tím? Je třeba v době vhodné k sázení hlídat kořenový bal – vyjmout rostlinku z květináčku, a podívat se.

Kontrola kořínku u sadby

Jakmile zjistíme, že kořínky začínají hnědnout, hned je musíme vysadit, nebo, není-li to možné, aspoň přesadit do většího květináčku. Jde tu o dny, za 2–3 dny už může být pozdě. V sadbovačích nebo v běžných kelímcích od jogurtů apod. hnědnou kořínky poněkud později, než v hliněných květináčích, ale i zde je to třeba hlídat.

A samozřejmě je třeba sázet na vodu a dobře zalít. Je s tím dost práce, ale když to vyjde, skutečně můžeme sklízet o 2–3 týdny dříve, a mít svých 50–100 sklenic zavařených dřív, než se objeví plíseň – a k tomu bez použití pesticidů.

4. Nakličování ve vatě je nejrizikovější

Jestliže předpěstováním můžeme získat 2–3 týdny, stojí to za to, i když je to dost náročné. Ale nakličováním semen okurek získáme v nejlepším případě pár dní, a riziko neúspěchu je značné. Proto sám za sebe nakličování okurek nedoporučuji.

Nejběžnější chyba, která se zde dělá, je nakličování v přílišném mokru, a to žádná semena, a zvláště pak okurková, nesnášejí: nevyklíčí a shnijí. Pokud se tedy rozhodneme nakličovat okurková semena, pak ne ve vatě.

Namočíme jen novinový papír, necháme dobře okapat a na několik vrstev papíru dáme semena. Nesmí tam být vrstva vody, platí: vlhko, ne mokro. V běžné pokojové teplotě se objeví klíčky za 2–4 dny a hned je třeba je vysít.

Nakličování semen

Samozřejmě i naklíčená semena sejeme na vodu a prvních 5–10 dní zaléváme. V tom je totiž další riziko: Pokud semena vyklíčí přirozeně v půdě, najdou si kořínky už vodu obvykle samy. Ale naklíčená semena bez zálivky většinou zaschnou (neprší-li delší dobu).

5. Předčasné vysévání do chladné půdy

Naprostá většina zahrádkářů nepochybně seje okurky přímo do země, a za normálních podmínek je to také nejlepší. Sporné bývá jen datum výsevu. V sušších oblastech, pokud nemáme možnost zálivky, je vhodné sít dříve, i když je teplota půdy ještě méně vhodná.

Inkrustovaná semena okurek

Semena okurek se dnes prodávají většinou inkrustovaná – barevná, chráněná proti poškození chladem při vzcházení. Nejde o cohranu proti plísni! Taková semena vydrží i v chladné půdě třeba dva týdny, a po oteplení vzejdou dokonale.

Neinkrustovaná semena obvykle v chladu shnijí a musíme podsévat. Samozřejmě si to napřed ověříme: Zdravé semeno se dá v prstech zlomit, shnilé se rozmáčkne na sliz.

Je-li možno v případě sucha vyseté okurky zalít, pak je nejlépe počkat na začátek až polovinu května, kdy je půda už dost teplá, a sít až pak – třeba zase na vodu.

Výsev na vodu

Okurka zasetá do teplé a vlhké půdy vzejde za týden, a často pak předběhne v růstu i vývoji okurky různě přirychlované. Ono i na zahrádce platí, jak zaseješ, tak sklidíš, a nejjednodušší způsob bývá často nejlepší.

Foto autor

Související články

cibule mrkev rajčata ředkev salát zavlažování zeleninový záhon

Abeceda zelináře: zavlažování zeleniny, její nároky na vodu

9. 6. 2021

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

číst více

brambory fazole květen ledoví muži okopávka teplomilné zeleniny výsevy zelenin

Během května vyséváme na zahradě teplomilnou zeleninu

6. 5. 2020

Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít  s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.

číst více

abionózy albikace čarověník fasciace genetické vady hořkost malformace plnokvětost

Genetické vady rostlin: hořké okurky, ale i přitažlivé úchylky

20. 9. 2019

Poruchy genové výbavy se ve světě rostlin vyskytují v mnoha formách. Některé jsou neslučitelné s dalším vývojem semenáče, jiné zatraktivní vzhled druhu.

číst více

celer kedlubna lilek paprika předpěstování rajčata salát tykve venkovní záhon

Které zeleniny předpěstovat pro výsadbu a při jakých teplotách

30. 3. 2019

Připomeňme druhy zeleniny, které lze předpěstovat v předjaří a během jara. které teploty jsou pro jednotlivé druhy nejvhodnější a kdy nastává čas pro výsadbu sazenic na venkovní záhony.

číst více