
Podzimní dekorace v dýni: fantazie z rostlin, plodů, květů
11. 10. 2020Podzimní vypichovanou dekoraci můžeme vytvořit z jakékoliv středně velké dýně nebo tykve. Použít se dá cuketa i meloun.
Rozmanité tykve patří ke starým kulturním plodinám. V teplých oblastech Ameriky je pěstovali indiáni ještě před naším letopočtem.
Indiánské kmeny měly samičí květy tykve jako znak úrodnosti. Do Evropy se tykve dostaly spolu s kukuřicí a paprikou po objevení Ameriky. Jako teplomilná zelenina se pěstují v jižní a ve střední Evropě. V Česku roste zájem o rozmanité tykve díky dostupnosti širokého odrůdového sortimentu.
Tykve jsou nutričně hodnotnou zeleninou. Vedle vody (87–93 %), bílkovin (2–8 %) a cukru obsahují tykve 1,6–2,3 % vlákniny, která příznivě působí v trávicím systému. Důležitá je přítomnost většího množství pektinu, který snižuje hladinu cholesterolu a krevního cukru a pomáhá odvádět škodliviny z těla.
Tykve jsou poměrně bohaté na minerálie.
Vápník (230–630 mg/kg) podporuje řízení svalové činnosti, tvorbu kostí, snižuje riziko osteoporózy a má protizánětlivý účinek. Draslík (až 3500 mg/kg) reguluje spolu s chlórem a sodíkem vodní režim v těle. Semena obsahují zinek, který je nezbytný pro funkci enzymů, působí proti lámavosti nehtů a je důležitý pro správnou funkci kůže. Zinek je však i antioxidant, brání vzniku volných radikálů v těle, má proto protinádorové účinky, zpomaluje stárnutí.
Z vitaminů je kromě B1, B2 a C důležitý vysoký obsah (38 mg na 1000 g) beta karotenu (provitaminu A), který se nachází u druhů tykví s oranžově zbarvenou dužninou a který má rovněž antioxidační vlastnosti. Semena tykve olejné obsahují až 54 % oleje.
Stonek i stopka plodu je pětihranná, tvrdá, dužnina plodu až na výjimky krémově bílá. Jedná se o nejčastěji pěstovaný druh. Rozmanité tykve se liší tvarem plodů a také velkým počtem odrůd. Patří sem:
Mnohé malé tykve mají jen ozdobné využití. Bývají tvaru kulovitého, hruškovitého, baňatého, křídlatého, tvaru koruny a jsou různě zbarvené. Sklízí se v botanické zralosti a využívají se k aranžování interiéru. K jídlu se nehodí, protože mají nahořklou chuť.
Růst má plazivý, stonek i stopka plodu je válcovitá, rýhovaná, zůstává šťavnatá, barva dužniny je oranžová.
Tvar plodu je nejčastěji kulovitý nebo ploše kulovitý, u některých odrůd mají plody hmotnost i několik desítek kg. V Česku se v minulosti hodně pěstovala odrůda Goliáš a Veltruská obrovská (povolená v r. 1952). Dužnina plodů se využívala ke konzervování (kompoty), semena se sušila a byla oblíbenou pochutinou.
Z novějších odrůd uvádíme například Atlantic Giant, Gran Gigante.
Hodně oblíbené jsou tykve Hokkaido (ve světě známé pod označením Uchiki Kuri) o hmotnosti 1–3 kg, oříškové chuti, s tmavě oranžovou dužninou, přičemž pokožka se nemusí při kuchyňské úpravě loupat (při vaření změkne).
Plody jsou vhodné nejen k přípravě krémových polévek, ale i k zapékání a k přípravě pyré. Kromě odrůd s pokožkou zbarvenou oranžově (u nás nejčastěji prodávaných) např. Hokkaido Orange, Amoro F1 (má poloplazivý růst), Uchi Kuri, jsou odrůdy s pokožkou zbarvenou zeleně, např. Delica F1, šedomodře např. Blue Kuri, světlošedě Grey Queen F1. Odrůdy s pokožkou jinou než oranžovou se někdy označují jako chuťově lepší.
Do druhu rozmanité tykve velkoplodé patří i odrůdy s ploše kulovitým tvarem např. Bon Bon F1 s tmavě zelenou pokožkou nebo odrůdy s plody protáhle kulovitými se špičatým koncem např. Blue Hubbard se šedomodrou pokožkou.
Tvar plodu turbanovitý, různě zbarvený, po odkrojení horní části plodu a odstranění semen s vláknem se naplní masitou nebo zeleninovou nádivkou, přikryje horní části a zapéká. Vzniká tak efektní a chutné jídlo. Plody pro svůj ozdobný tvar lze využít i k dekoraci (musí se však sklidit v botanické zralosti, kdy je pokožka plodu tvrdá).
Růst má plazivý, stonek pětihranný, listy 3–5laločné, měkce srstnaté, stopka plodu pětihranná, tvrdá, přisedá k plodu bez zduření. Tvar plodu může být hruškovitý, kulovitý, válcovitý, pokožka plodu krémová, oranžová nebo zelená.
Dužnina je výrazně oranžová, nasládlá, obsahuje vysoké množství provitaminu A (38 mg/kg) a vitaminu E (18 mg/kg).
Plody jsou vhodné pro všechny způsoby kuchyňských úprav. Pro svou sladkou chuť se mohou konzumovat syrové nebo přidávat do salátů.
Tyto tykve se v obchodech často označují jako máslové, podle odrůdy Butternut hruškovitého tvaru. Tykev muškátová má malý kuchyňský odpad, protože semena a placenta (vláknitá část) jsou umístěna jen v rozšířené části plodu.
Příklad odrůd: Liscia (hruškovitý plod), Serpentine (kyjovitý plod), Muscade de Provence (tmavě zelený, ploše kulovitý, žebernatý plod) a další.
Růst plazivý, listy podobné listu fíkovníku (hluboko dělené na 5–7 laloků), barva dužniny plodů bílá.
Plody jsou oválné, krémově zbarvené, se zelenými pruhy a skvrnami, dobře se skladují. Rostliny mají mohutnou kořenovou soustavu odolnou vůči půdním houbovým chorobám, a proto se využívají jako podnož pro roubování skleníkových okurek a melounů. Plody se upravují dušením, vhodné jsou na kandování.
Někdy se uvádí ještě 5. druh: tykev pomíchaná (C. mixta). Zahrnuje velký počet odrůd vzniklých vzájemným křížením).
Foto P. Gajdoštin a autorka
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.