
Paprika: žádaná zelenina s nejširším sortimentem odrůd
13. 10. 2022Paprika díky své vysoké vitaminové hodnotě, chuťovým vlastnostem a širokému kulinářskému využití jednoznačně patří k oblíbené zelenině.
Rajčata, papriky či okurky pěstované v nádobách, to je cesta k pěkné úrodě i na malém prostoru, jako je parapet, balkon či lodžie.
Plodová zelenina by se dala rozdělit do dvou skupin podle toho, jestli potřebuje opylovače nebo nepotřebuje. Bez přispění hmyzu nebudeme mít pěknou úrodu rajčat a ani okurek salátovek. Špatně opylená rajčata nenarůstají do solidní velikosti a nejsou ani dobrá. Chybí jim ta hmota, která obaluje semena. U salátovek je to podobné. Nejsou-li dobře opylené, jsou buřtíkaté, tzn. v místě, kde došlo v květu k opylení, je okurka tlustá, jinde naopak tenká, bez semen. Cukety jsou na to velmi podobně. Bez opylení budeme mít problémy s jejich dopěstováním, protože nenarostou.
Naopak papriky a okurky partenokarpické tyto potíže nemají. Papriky jsou samosprašné, což znamená, že vytvářejí semena. Partenokarpické okurky zas vytvářejí plody bez opylení, tedy bez semen. Za to to jsou kultury náročné na vláhu, živiny a prostor pro kořeny rostlin.
Nádoby by tedy měly mít alespoň 10 l. Větší jsou určitě lepší, protože se v nich zem ohřívá pomaleji a zásoba vody neubývá tak rychle.
Kvalitní substrát a dostatek živin je při pěstování v nádobách samozřejmostí.
Podle mých zkušeností by měla mít nádoba co nejsvětlejší barvu, aby se nepřehřívala.
Větší jistotu závlahy nám zajistí samozavlažovací nádoby, nebo jejich domácí obdoba. Do věder stačí udělat otvory ovšem ne do dna, ale cca 5-10 cm nade dnem. Tento prostor vyplníme keramzitem, kamínky nebo polystyrénem a přikryjeme nějakou textilií. Takovou, aby byla schopná nasáknout vodu, aby vydržela oddělovat zeminu od drenáže, a aby do ní zemina nepronikla celou sezonu.
Komerční substráty mají zásobu živin na 6 týdnů. Pokud bychom hnojili tekutými hnojivy, musíme začít zhruba týden před vypršením této lhůty. Ani živiny rozpustné ve vodě nejsou rostlinami ihned přijímány z půdy. Pokud budeme čekat na konec šestého týdne, budou rostliny chvíli hladové.
Jednorázově lze vyřešit hnojení zásobními hnojivy, se zásobou hnojiv na půl roku. Z granulek se živiny uvolňují podle teploty a vlhkosti půdy, což rostlinám vyhovuje více, než zálivka jednou týdně.
Vysazujeme dobře vyvinuté sazenice, před kvetením, abychom měli úrodu velmi časně. Po otužení rostlin v nádobách je umístíme na trvale osluněné, teplé místo. Díky akumulaci tepla v okolí na tom budou podobně, jako by byly ve skleníku. Tedy až na nízkou vzdušnou vlhkost v okolí. Ta může dělat problémy např. paprikám. Suchý horký vzduch často vede k tomu, že rostliny nasazují plody, které ovšem nebudou plně vyvinuté.
Když budeme vedle sebe pěstovat odrůdy papriky roční sladké i pálivé, musíme zabránit hmyzu, aby nepřeletoval z jedné na druhou. Plody sladkých odrůd, na které se přenese pyl z pálivých, mohou také pálit. Pálí tedy jen ta blána, na které jsou semena. Když ji odstraníme, plod už pálit nebude.
Papriky sázíme obyčejně ve dvojici. Zajistíme jim tak oporu, aby se rostliny obtěžkané plody nezlomily.
Oporu zajistíme i okurkám. U okurek musí být vyšší, širší, aby po ní okurky mohly šplhat. Velikost nádoby pak musí odpovídat opoře, aby ji i po zatížení nepřevrátila. Lepší jsou nádoby stejně široké nahoře i dole, než ty, které se ke dnu zužují.
Pokud nechceme mít okurky šplhající, seženeme si okurku zakrslou, jako je například Bush Champion F1, která netvoří velkou vzdálenost mezi jednotlivými nody. Takto pěstované okurky nemusí prakticky vůbec přijít na déšť a mohou mít listy trvale suché. To významně snižuje možnost napadení plísní okurkovou i bakteriózami a dalšími houbovými chorobami.
Co není moc dobré je, že v suchém prostředí se velmi rychle množí svilušky a molice. Jejich výskyt musíme nějakým způsobem omezovat a likvidovat, protože významně snižují plodnost rostlin a tím negativně ovlivňují sklizeň. Ideální jsou eko, bio nebo organické přípravky.
Kromě partenokarpických okurek se můžeme zaměřit na odrůdy typu tzv. multifruit. Ty nasazují více plodů v jednom nodu, třeba čtyři, pět kusů. U paprik bych spíše doporučil odrůdy rané, nasazující více paprikových lusků, určené ke sklizni v konzumní zralosti, nečeká se na botanickou zralost, plné vybarvení.
Jak jsem uvedl, balkonové kultury netrpí příliš houbovými chorobami, ale škůdci. Proto bychom měli dodržovat jistou kázeň a fytosanitární pravidla. Když přijdeme z prostředí, kde pěstují obdobné rostliny jako my, nejdříve se převlečeme a umyjeme mýdlem, abychom si na ně nepřenesli třeba něco od sousedů.
Foto autor a Shutterstock
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými