Pálivá jídla fascinují lidstvo po staletí. Někdo miluje jemně pikantní chuť, jiný si užívá, když mu jídlo doslova „hoří“ v ústech.
Pálivé papriky nejsou jen kulinářským zážitkem – mají i pozoruhodné zdravotní benefity a po celém světě vznikají stále silnější a zajímavější odrůdy.
Jsme různí. Jeden to chce mírně ostré, jiný ostřejší a pro dalšího musí jídlo doslova hořet. Čím více na jih putujeme, tím více stoupá obliba ostrých jídel kořeněných pálivými paprikami. Capsaicin, látka odpovědná za jejich pálivost, je nepřítelem nasycených mastných kyselin a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi – lidově řečeno „čistí krev“. Vědci proto předpokládají, že jižanské národy trpí méně chorobami srdce a cév právě díky konzumaci chilli. Milujete indickou, mexickou, thajskou či čínskou kuchyni? Všechny jsou typické použitím chilli papriček. Indové dokonce považují papriku spíše za léčivou rostlinu než zeleninu.
Sladká paprika obsahuje nulové množství capsaicinu, a proto má na Scovilleho stupnici hodnotu 0. Oproti tomu paprička Habanero dosahuje cca 300 000 SHU, což znamená, že roztok musí být 300 000× naředěn, aby pálivost zmizela. Nebojte se pálivých paprik – začněte s nimi ale postupně. Capsaicin je návykový a brzy můžete pocítit potřebu stále vyšší pálivosti. Na rozdíl od jiných návykových látek je však tělu prospěšný.
K měření pálivosti se používá tzv. Scovilleho stupnice, která je pojmenována po Wilburu L. Scovillem, americkém chemikovi, který v roce 1912 zveřejnil metodu kvantitativního srovnávání pálivosti papriček – Scovilleho organoleptický test. K měření podle tohoto testu je potřebná paprika, voda a cukr. Paprika se smíchá s vodou a cukrem a následně se ochutná. Pokud roztok pálí, naředí se vodou a opět ochutná. Tento proces se opakuje až do stavu, kdy roztok nepálí. Stupeň naředění tak odpovídá příslušnému číslu SHU (kolikrát musí být roztok naředěn, aby capsaicin nebyl detekován chutí). Počet ředění = hodnota SHU.
Zájem o extrémně pálivé papriky stále roste. Mezi nejžádanější patří odrůdy HABANERO (druh Capsicum chinense), které patří mezi nejpálivější papriky světa.
Papriky Capsicum chinense mají nízké stonky, velké listy a malé květy s občasným fialovým odstínem. Pěstují se převážně v Karibiku, ale lze je úspěšně pěstovat i doma v nádobách – potřebují však kvalitní hnojení, teplo a pravidelnou zálivku.
Technicky zelené, botanicky červené plody připomínají malé lucerničky o velikosti 4–7 cm. Jsou velmi dekorativní a extrémně pálivé. Rostliny jsou nižší a vhodné do nádob.
Podobné jako RED varianta, v botanické zralosti však oranžové.
Hnědočervené, velmi dekorativní plody o velikosti 4–7 cm, nepravidelného tvaru a silně pálivé.
Citronově žluté plody s pálivostí okolo 500 000 SHU. Mají turbanovitý tvar a typickou výraznou špičku. Plod je světle zelený, vybarvuje se do sytě žluté barvy s výrazným leskem.
V technické zralosti bílé, později přecházejí do bělorůžové. Plody mají 4–6 cm a pálivost 400 000–500 000 SHU. Rostliny jsou vyšší a bohatě větvené.
Jedna z nejpálivějších paprik světa, přesahuje 1 000 000 SHU. Pochází ze severovýchodní Indie a Bangladéše. Plody jsou tenkostěnné, protáhlé, zrají ze světlezelené do červené barvy.
Mezidruhový kříženec Capsicum chinense a Capsicum frutescens. V roce 2007 držela světový rekord nejpálivější papričky. Je oblíbená díky extrémní, ale stále snesitelné pálivosti. Plody jsou 5–8,5 cm dlouhé, se slabou stěnou. Po rozříznutí lze vidět olejovité kapičky bohaté na capsaicin. Používá se při vaření indických jídel, k nakládání, sušení i do dezertů. Pálivost: cca 1 050 000 SHU.
Patří ke druhu Capsicum chinense jako Habanero. Její pálivost dosahuje 1 200 000 SHU.
Foto autor a Nova-Photo-Graphik
K rychlení cibulovin, které pokvetou o Vánocích, jsou nejvhodnější preparované, tj. tepelně ošetřené cibule. Pokud takové nemáme, je možné preparaci nahradit přemrznutím zasazených cibulek v květináčcích. Prostě je necháme volně na mrazu v zahradě.