
Pěstování v nádobách nám vyřeší problém s nedostatkem místa
2. 6. 2023Rajčata, papriky či okurky pěstované v nádobách, to je cesta k pěkné úrodě i na malém prostoru, jako je parapet, balkon či lodžie.
Zeleninu, jahody či bylinky můžeme pěstovat i na malém prostoru. Práci a péči nám přitom usnadní vyvýšený záhon nebo také velký truhlík.
Větší nádoby nebo vyvýšený záhon umožňují především intenzivní pěstování zeleniny na dosti malé ploše. V zahradě není úplně běžné sázet mezi např. 10 salátů a 8 kedlubnů, časně i sazenice keříčkových rajčat. Ovšem velký truhlík či vyvýšený záhon s víkem, jaké mívá pařeniště, to umožní.
Předpokladem úspěšného pěstování v nádobách je:
Stejně intenzivně můžeme využít takový prostor i pro pěstování remontantních jahod. Když vysadíme deset rostlin a nebudeme porost výrazně omezovat, zaplní do podzimku celou plochu odnožemi, které také plodí. Když sklidíme z každé velké rostliny 500 g jahod a z narostlých odnoží jen po 50 g, můžeme počítat i s více než deseti kilogramy plodů.
Pokud stejnou plochu osadíme bylinkami, kořením, budeme jich mít vcelku dostatečné množství. Pro bylinky připravíme lehčí, méně živný substrát, s dobrou drenáží, aby rostliny nerostly jako blázen. Naopak mírným nedostatkem vody jejich růst usměrníme a podpoříme intenzitu jejich vůně.
Když si uvědomím, že mi v zahradě mizí desítky tulipánů, že kořenová zelenina a jedlá řepa je velmi často vyžraná od hryzců, je pro mě obrovská přednost to, že se do nich právě hryzci nestěhují. Tento způsob pěstování se nelíbí ani krtkům a prostory s vyvýšenými záhony opouštějí. Asi také přejdu na systém vyvýšených záhonů.
Nemocné rostliny rozhodně nedáváme na kompost. Použité nářadí, které jsme užili na likvidaci nemocných rostlin a vyvážení zeminy raději protáhneme plamenem nebo jinak vydezinfikujeme.
Pokud zavedeme intenzivní pěstování, za jedno vegetační období v nich vystřídáme více sledů zeleniny. Tehdy si musíme uvědomit, že úspěšné pěstování bez přihnojování jde poměrně těžko V zemině, ve které není dostatek živin, narostou třeba jen ředkvičky nebo salát. Pokud bychom se chtěli spoléhat např. na přísun dusíku hráškem nebo jinou luskovinou, musíme počítat s tím, že ale fosfor, draslík, hořčík a stopové prvky ze vzduchu nepřiletí.
Potřebu pravidelného přihnojování si můžeme sami velmi dobře ověřit. Vyvýšené záhony nebo velké truhlíky jsou pro srovnávací pokusy ideální. Stačí si nachystat dva truhlíky se stejnou zeminou, ale s rozdílnou péčí, která spočívá v zálivce, hnojení, kypření, pletí. V horizontu několika málo let se ukáže, která je ta správná cesta k úspěchu. Jestli rostliny opravdu potřebují hnojit, nebo rostou jen z vody.
Foto autor
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.