
Rajčata Šejk a Zyska: Rostou i plodí spolu, sejdou se v kečupu
21. 8. 2022Pěstuji tři typy rajčat. Nejdelší tyčková – indeterminantní, dále semideterminantní a keříčková – determinantní. Těmi jsou Šejk a Zyska.
Rajčata dodávají nejrůznějším omáčkám, protlakům a kečupům barvu a chuť. Proto jsou řazena i mezi koření. U těch maxi to platí dvojnásob!
Maxi rajčata jsou ideální na kečupy, salsy, omáčky a některé odrůdy jsou velmi chutné také čerstvé. Keříčkových maxi odrůd je poměrně hodně, ale těch tyčkových, výnosných a spolehlivých, poskrovnu.
Čím víc na jih jdete, tím větší rajčata najdete. A ta bifteková jsou navíc ve Středomoří, ale i v USA a Jihovýchodní Asii skutečné populární.
Jsou ceněna pro svou máslovou konzistenci, vůni a chuť. Ne všechny odrůdy se k nám hodí, a ne všechny jsou zapsány v Evropské listině odrůd, aby se u nás daly distribuovat. Ale je několik odrůd, které za pěstování rozhodně stojí.
Tato odrůda je skutečně v rozměru XXL. Tedy velká, kyprá a usměvavá.
Plody jsou až 250 gramů těžké, masité, s menším množstvím šťávy, krásně vybarvené. Mají podlouhlý, válcovitý tvar s typickou špičkou, na povrchu jsou hladké a lesklé.
Plody jsou výborné na kečupy, salsy a omáčky. Odrůda má výborný výnos a výtečnou chuť. Je vhodná nejen na zpracování, ale je výborná i začerstva do salátů a je tyčková!
Biftekové chutné rajče, které zraje ze zelené do sytě oranžové barvy. Oranžová jde u rajčat, ale i u paprik, vždy ruku v ruce s výjimečnou chutí.
Plody této odrůdy jsou ale chutné na druhou. Plod je ploše kulovitý, vícekomorový, dorůstající do hmotnosti až 250 g. Dužnina je máslová, šťavnatá a křehká.
Plody mají velmi dobrou odolnost k praskání kolem stopky, což je častým handicapem velkých biftekových odrůd.
Není jen velké biftekové rajče. Je to rovnou obří biftekové rajče. Plody mají potenciál dorůstat do hmotnosti 700–1000 g.
Překvapí nejenom velikostí, ale i plnou chutí a bohatým aromatem. Odrůda je vhodná na záhon i do fóliových krytů.
U této odrůdy doporučuji dodržovat vyrovnaný vláhový režim. Předejdete tak praskání plodů.
Velké biftekové rajče typu Marmande.
Plody jsou ploše kulovité, vícekomorové, dosahující hmotnosti kolem 250 g. Na svou velikost jsou pravidelné, krásně vybarvené a u stopky prakticky nepraskají. Jejich výtečnou chuť jistě ocení mnozí z vás.
Řadí se mezi velká růžová rajčata, která jsou např. v Polsku, USA nebo Japonsku velmi populární. U nás se zatím moc nepěstují.
Jde opět o biftekové rajče s velkými plody dosahujícími hmotnosti kolem 200 g. Slupka je hladká, lesklá, s netradiční, tmavě růžovou barvou. Rajče výborné do sendvičů či salátů.
V některých letech plíseň dokáže zničit porosty rajčat v plné plodnosti. Nemoc nejenom že redukuje listovou plochu, ale také napadá i stonky a plody.
V USA byly nalezeny 3 geny rezistence proti této nemoci. Ve šlechtění se využívají dva z nich, Ph-2 a Ph-3. Odrůdy, které mají tyto geny, vykazují vysokou odolnost k plísni na rajčatech. Odolnost není absolutní, do 10 % plochy listů bývá při silném tlaku patogenu poškozených.
Plíseň však u těchto genotypů nenapadá plody a z poškozených listů se dál nešíří. Rostlina i při vysokém infekčním tlaku dál vegetuje, přirůstá a plodí.
Tyčkové rajče, které má oba geny rezistence Ph-2 i Ph-3, což zajišťuje velmi vysokou rezistenci k plísni na rajčatech. Plody jsou kulovité, větší, dorůstající až 150 g. Na povrchu jsou červené, dužina je šťavnatá a chutná.
Rostlina je vitální a skutečně zdravá. Chemickou ochranu proti plísni u ní můžete omezit na minimum nebo i vynechat. Přesto budete sklízet zdravá rajčata až do podzimu.
S přípravou půdy začněte už na podzim. Zaryjte dobře rozložený hnůj nebo kompost, aby měly rostliny dostatek živin po celou vegetaci.
Když jsou plody malé, udělejte probírku tak, jak se dělá u jablek. Nechte na jednom vijanu 1–2 pravidelně se vyvíjející plody. Ty, které jsou menší nebo deformované odstraňte.
Pozorně sledujte svoje rostliny, zajistěte jim pravidelný vláhový režim a dostatek živin. Postřik hnojivem v nižší koncentraci tzv. na list jim prospívá.
Foto autor
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými