Které vlastnosti okurek sledovat při výběru odrůd do zahrady

31. 1. 2021

Vedle volby mezi nakládačkami a salátovkami můžeme odrůdy okurek vybírat podle toho, zda jsou partenokarpní nebo nepartenokarpní.

Rozdíl mezi partenokarpními a nepartenokarpními odrůdami spočívá v poměru květů samičích (plodonosných) a samčích (jalových).

Odrůdy partenokarpní

Těchto odrůd je méně. Měly by mít pouze samičí květy a žádné květy jalové. V praxi to tak nebývá. Často se u těchto odrůd vyskytne i značný podíl jalových květů. Tyto odrůdy nepotřebují opylení včelami – nasadí plody i bez opylení.

Na první pohled je to optimální situace: Lze očekávat, že na výhonu půjde plod za plodem, žádné květy nezůstanou prázdné. Tedy zdánlivě cesta k největší úrodě.

Ale má to jednu velkou chybu: Tyto odrůdy citlivě reagují na jakékoliv zhoršení pěstitelských podmínek. Zvláště náhlé poklesy nočních teplot pak omezují vývoj plodů.

Sazenice okurky

Okurkové sazenice se zdárně vyvíjejí v prohřáté půdě; foto archiv

  • Jakmile přijdou dvě tři noci s teplotami kolem 10 °C, je zle: Tvorba plodů se zastaví, a jen velice pomalu se obnovuje. A je-li takových nocí více, nebo se opakují, bývá obvykle bohatým sklizním konec.

Partenokarpní odrůdy potřebují tzv. intenzivní agrotechniku, tedy:

  • mulčování černou fólií,
  • kapkovou závlahu,
  • přihnojování během vegetace,
  • intenzivní ochranu proti chorobám.

Odrůdy nepartenokarpní neboli převážně samičí

Těchto odrůd je naprostá většina. Měly by mít jalových květů jen asi 15-20 %. Jalové květy jsou totiž nutné pro jejich opylení a násadu plodů. Ve skutečnosti jich mívají někdy i hodně víc, někdy dokonce začínají kvést jalovými květy a teprve zhruba po 5–8 dnech začnou nasazovat plody.

Zálivka okurek konví

Dešťovka v zálivce vždy vylepší úrodu okurek; foto Shutterstock

Jsou tedy obvykle o několik dní pozdnější, než odrůdy partenokarpní. Ovšem jejich odolnost k nepříznivým podmínkám pěstování a zvláště k nízkým nočním teplotám v praxi obvykle více než vyváží tento počáteční handicap.

Nepartenokarpní odrůdy snesou volnější způsob pěstování. Přitom se však dokážou odvděčit větší úrodou za každou péči, jakou je zálivka, přihnojení dusíkem aj.

Hlavním jejich přinosem však je, že několik chladných nocí sice sníží jejich nasazování plodů, ale vzpamatují se mnohem rychleji a dokonaleji, než odrůdy partenokarpní.

Nakádačky

Z nepartenokarpních nakládaček jsou osvědčené především Regina F1 a Admira F1, hruboostné typy s velmi bujným vzrůstem a také bujnou kořenovou soustavou. Právě tyto vlastnosti jsou mimo jiné hlavním důvodem jejich odolnosti k nepříznivým klimatickým podmínkám. Plíseň okurková je napadá o 10 až 14 dní později a není žádnou výjimkou, když vydrží až do září. Osvědčují se tedy velmi dobře nejen na jižní Moravě, ale na celém území České republiky.

Okurka Admira

Odrůda Admira; foto Jiří Holman

Velmi blízké jim jsou nehořké odrůdy Jitka F1 a Lada F1 a novější Viola F1, což je taková vylepšená Regina.

Někteří pěstitelé si oblíbili tzv. hladké či chlupaté (jemnoostné) odrůdy s tím, že se snáze sklízejí. To ovšem není tak docela pravda – to, co člověka při sklizni škrábe, jsou hlavně nať a listy okurek, ne plody. A kromě toho je třeba říct, že tyto odrůdy se hodí jen do nejteplejších, skutečně okurkových oblastí, protože jsou značně náchylné k nepřízni počasí, zvláště k chladu. Z tuzemských odrůd jsou to dobře známá Fatima F1 a Bohdana F1, novější Karolina F1 a Aurea F1.

Odrůda okurky Regina F1

Regina F1; foto Jiří Holman

Salátovky

Nepartenokarpní odrůdy Linda F1 Mix a Natalie F1 jsou velmi vzrůstné, také nenáročné na teplo a odolné k plísni okurkové. Daří se jim velmi dobře i v chladnějších oblastech a ve fóliovnících či sklenících.

Pro tento způsob pěstování se téměř vždy osvědčují lépe, než skleníkové hadovky, které nutně vyžadují teplou zem, tedy např. vysokou vrstvu hnoje, nebo dokonce půdní vytápění. Pokud váš skleník či fóliovník není takto vybaven, je opravdu lépe set (či sázet) polní hybridní odrůdy, než čistě skleníkové typy.

Victorie

Salátovka Victorie; foto Jiří Holman

Rovněž výnosnější salátovka Viktorie F1 je vhodná do chladnějších oblastí, do skleníků a fóliovníků. Je vysoce odolná k plísni okurkové a virovým mozaikám. Ve fóliovnících je také mnohem lepší než skleníkové hadovky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 2. 2021

Vyséváme letničky s dlouhou dobou předpěstování

Konec února a počátek března je důležitým obdobím pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Ideálními podmínkami je teplý skleník, nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20-22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18°C.

zobrazit další rady a tipy