Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Plodová » Které vlastnosti okurek sledovat při výběru odrůd do zahrady

Které vlastnosti okurek sledovat při výběru odrůd do zahrady

Rozdíl mezi partenokarpními a nepartenokarpními odrůdami spočívá v poměru květů samičích (plodonosných) a samčích (jalových).

Odrůdy partenokarpní

Těchto odrůd je méně. Měly by mít pouze samičí květy a žádné květy jalové. V praxi to tak nebývá. Často se u těchto odrůd vyskytne i značný podíl jalových květů. Tyto odrůdy nepotřebují opylení včelami – nasadí plody i bez opylení.

Na první pohled je to optimální situace: Lze očekávat, že na výhonu půjde plod za plodem, žádné květy nezůstanou prázdné. Tedy zdánlivě cesta k největší úrodě.

Ale má to jednu velkou chybu: Tyto odrůdy citlivě reagují na jakékoliv zhoršení pěstitelských podmínek. Zvláště náhlé poklesy nočních teplot pak omezují vývoj plodů.

Okurkové sazenice se zdárně vyvíjejí v prohřáté půdě; foto archiv

• Jakmile přijdou dvě tři noci s teplotami kolem 10 °C, je zle: Tvorba plodů se zastaví, a jen velice pomalu se obnovuje. A je-li takových nocí více, nebo se opakují, bývá obvykle bohatým sklizním konec.

Partenokarpní odrůdy potřebují tzv. intenzivní agrotechniku, tedy:

• mulčování černou fólií,
• kapkovou závlahu,
• přihnojování během vegetace,
• intenzivní ochranu proti chorobám.

Odrůdy nepartenokarpní neboli převážně samičí

Těchto odrůd je naprostá většina. Měly by mít jalových květů jen asi 15-20 %. Jalové květy jsou totiž nutné pro jejich opylení a násadu plodů. Ve skutečnosti jich mívají někdy i hodně víc, někdy dokonce začínají kvést jalovými květy a teprve zhruba po 5–8 dnech začnou nasazovat plody.

Dešťovka v zálivce vždy vylepší úrodu okurek; foto Shutterstock

Jsou tedy obvykle o několik dní pozdnější, než odrůdy partenokarpní. Ovšem jejich odolnost k nepříznivým podmínkám pěstování a zvláště k nízkým nočním teplotám v praxi obvykle více než vyváží tento počáteční handicap.

Nepartenokarpní odrůdy snesou volnější způsob pěstování. Přitom se však dokážou odvděčit větší úrodou za každou péči, jakou je zálivka, přihnojení dusíkem aj.

Hlavním jejich přinosem však je, že několik chladných nocí sice sníží jejich nasazování plodů, ale vzpamatují se mnohem rychleji a dokonaleji, než odrůdy partenokarpní.

Nakádačky

Z nepartenokarpních nakládaček jsou osvědčené především Regina F1 a Admira F1, hruboostné typy s velmi bujným vzrůstem a také bujnou kořenovou soustavou. Právě tyto vlastnosti jsou mimo jiné hlavním důvodem jejich odolnosti k nepříznivým klimatickým podmínkám. Plíseň okurková je napadá o 10 až 14 dní později a není žádnou výjimkou, když vydrží až do září. Osvědčují se tedy velmi dobře nejen na jižní Moravě, ale na celém území České republiky.

Odrůda Admira; foto Jiří Holman

Velmi blízké jim jsou nehořké odrůdy Jitka F1 a Lada F1 a novější Viola F1, což je taková vylepšená Regina.

Někteří pěstitelé si oblíbili tzv. hladké či chlupaté (jemnoostné) odrůdy s tím, že se snáze sklízejí. To ovšem není tak docela pravda – to, co člověka při sklizni škrábe, jsou hlavně nať a listy okurek, ne plody. A kromě toho je třeba říct, že tyto odrůdy se hodí jen do nejteplejších, skutečně okurkových oblastí, protože jsou značně náchylné k nepřízni počasí, zvláště k chladu. Z tuzemských odrůd jsou to dobře známá Fatima F1 a Bohdana F1, novější Karolina F1 a Aurea F1.

Regina F1; foto Jiří Holman

Salátovky

Nepartenokarpní odrůdy Linda F1 Mix a Natalie F1 jsou velmi vzrůstné, také nenáročné na teplo a odolné k plísni okurkové. Daří se jim velmi dobře i v chladnějších oblastech a ve fóliovnících či sklenících.

Pro tento způsob pěstování se téměř vždy osvědčují lépe, než skleníkové hadovky, které nutně vyžadují teplou zem, tedy např. vysokou vrstvu hnoje, nebo dokonce půdní vytápění. Pokud váš skleník či fóliovník není takto vybaven, je opravdu lépe set (či sázet) polní hybridní odrůdy, než čistě skleníkové typy.

Salátovka Victorie; foto Jiří Holman

Rovněž výnosnější salátovka Viktorie F1 je vhodná do chladnějších oblastí, do skleníků a fóliovníků. Je vysoce odolná k plísni okurkové a virovým mozaikám. Ve fóliovnících je také mnohem lepší než skleníkové hadovky.

Související články

březen kedluben okurky rajčata ředkvičky salát skleník

Skleník v březnu: okurky, salát, ředkvičky, rajčata, kedlubny

3. 3. 2021

Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.

číst více

dešťová voda konev kypření půdy petka zálivka zavlažovací pomůcky

Chvála zahradních petek aneb zaléváme dobře namířenou konví

20. 4. 2020

I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.

číst více

indická okurka kalabasa lagenárie

Kalabasa, indická okurka, se jí jako tykev, poslouží i jako šálek

31. 3. 2020

Svou zahradu a jídelníček můžeme obohatit i méně obvyklou zeleninou. Indická okurka, lagenárie, kalabasa je vděčná, bujně rostoucí popínavá tykvovitá rostlina.

číst více

inkrustovaná semena okurky předpěstování příprava půdy rotavátor sazenice setí na vodu teplota

Jak správně pěstovat okurky a proč na jaře půdu jen pohrabat

25. 3. 2020

Většina zahrádkářů má svůj způsob setí okurek, a pokud jim vychází, není třeba jej měnit. Ale jsou i tací, kterým se nedaří. Mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální.

číst více