
Pěstujeme fazoly pro různá menu: zahradní, polní, do salátu
1. 5. 2022Fazoly se liší barvou i tvarem lusků: Jsou zelené, žluté, fialové, v řezu kulaté, ploché. Rovněž různé barvy zrn zpestřují užití plodiny.
Hrášek se vysévá od časného jara, fazol až od poloviny května, protože je citlivý na mráz. Tento způsob pěstování však zvyšuje riziko poškození škůdci.
Na omezeném prostoru zahrádky při postupných výsevech se mohou škůdci snadno stěhovat ze záhonu na ten záhon, na kterém nacházejí luskoviny v optimálním stadiu pro svůj vývoj.
Škůdci mohou hrách i fazole napadat v různých fázích růstu od klíčení až do tvorby mladých lusků. Největší škody vznikají v období mezi vykvétáním a vývinem lusků. Poškozené rostliny buď netvoří květy a lusky, nebo se uvnitř lusku nebo semene vyvíjejí larvy škůdců, které dokonale zkazí chuť luštěniny.
Poupata, květy a mladé lusky jsou velmi citlivé na přítomnost savých škůdců. Na zahrádkách se v tomto období vyskytují na rostlinách hrachu ve velkém množství mšice a třásněnky.
Drobné třásněnky hrachové ((Kakothrips robustus) velikosti 1–3 mm, patří k nejvýznamnějším škůdcům rostlin. V teplém období se dokáže kalamitně přemnožit. Láká je bílá barva.
Od začátku června do poloviny července černí, asi 1 mm velcí dospělci poškozují sáním květy, které zasychají a opadávají. Později sají na mladých luscích, které pomalu rostou, jsou zdeformované nebo opadávají. Poškozují i listy. Do poškozených buněk proniká vzduch, který dává posátým místům charakteristické stříbřité zabarvení.
Drobná vajíčka klade třásněnka jednotlivě hlavně do květů, ale i na listy a mladé lusky. V červnu a v červenci se v porostech objevují světlejší nymfy, které poškozují rostliny stejně jako dospělci. Třásněnky se rozmnožují jednou generací do roka. Nymfy přezimují v půdě.
Základním preventivním opatřením je včasné setí. Záhony se silně poškozeným hrachem je třeba na podzim pečlivě hluboko zrýt a tím zapravit do větší hloubky přezimující stadia třásněnek. Na zahrádkách mají třásněnky také mnoho přirozených nepřátel.
Výjimečně je možno ošetřit hrách povolenými chemickými přípravky a to tak, aby nebyly ohroženy včely a další hmyz včetně významných užitečných predátorů či parazitoidů.
Na zahrádce celoročně podporujeme přirozené nepřátele mšic – slunéčka, pestřenky, zlatoočka či mšicomary.
Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) patří k největším mšicím, které můžeme na zahrádce najít. Je 3–5 mm velká, zelená. Okřídlená samička je hnědavá. Dospělci a nymfy škodí sáním ve velkých koloniích na vrcholcích rostlin, listech, výhonech a květenstvích od května do konce září. Pletiva se deformují a žloutnou. Mladé plůdky opadávají. Mšice mohou přenášet viry. Podle průběhu počasí mají mnoho generací do roka.
Vedle hrachu poškozuje kyjatka hrachová také vikev, čočku, fazole a okrasné rostliny.
Na zahrádce bychom měli v případě potřeby chemického ošetření dávat přednost selektivní látce pirimicarb (přípravek Pirimor 50 WG), který v předepsané dávce nehubí přirozené nepřátele mšic. Z neselektivních přípravků lze na zahrádce použít pyretroidy deltamethrin (různé formulace přípravku Decis) nebo lambda-cyhalothrin (Karate Zeon, Samuraj). Použití těchto neselektivních přípravků by se však mělo vždy důkladně zvážit, protože hubí všechen hmyz. Podrobné rady a aktuálně povolené přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.
Vedle kyjatky hrachové se v porostech luskovin objevuje i mšice maková.
Nejvýznamnějším škůdcem hrachu na zahrádce je nenápadný motýlek – obaleč hrachová (Laspeyresia rusticella). Drobný dospělec s tmavou kresbou na křídlech a dvěma kovově lesklými proužky se vyskytuje v porostech v období květu hrachu, rostliny nepoškozuje.
Bělavá vajíčka jsou kladena na nadzemní část rostliny (nejčastěji na list) po jednom (někdy po 2–4). Larvy zprvu minují v listech, později se prožírají do lusků, kde povrchovým žírem poškozují semena. V lusku je řídké předivo a trus housenek. Poškození je poměrně časté a říká se mu červivost hrachu. Po ukončení žíru opouštějí housenky lusk a zahrabávají se do půdy, kde v kokonu přezimují. Kuklí se až na jaře v kokonu v půdě.Obaleč hrachový škodí na hrachu, pelušce, vikvi a hrachoru.
Preventivní ochrana není účinná, velmi časné výsevy jsou méně napadány.
Aplikace insekticidů se provádí na základě signalizace letu dospělců ve feromonových lapačích (registrovaná značka Deltastop CN), obvykle v době květu. Koupit tento feromonový lapač bývá v obchodech někdy obtížné, lépe je zkusit nákup přes internet. Je možné zkusit na zahrádce vyvěšením několika lapačů i přímý odchyt samečků a tím snížit kladení oplozených vajíček samičkami. Při ruční sklizni a vylupování lusků je možné napadené lusky vytřídit, housenky mechanicky zahubit a tím se vyhnout aplikaci pesticidů.
Významným škůdcem hrachu je 4–5 mm velký tmavě zbarvený brouk zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum). Od příbuzných druhů se dá snadno rozlišit podle zbarvení konce těla (pygidium), které je světlé s dvěma černými skvrnami.
Zrnokazi mají zajímavý vývoj, který může, zejména v zimě překvapit. Brouci se vyskytují v porostech od počátku květu hrachu, živí se částmi květů, ale nezpůsobují škody. Jantarově žlutá vajíčka 0,6 mm velká jsou kladena na mladé lusky. Vylíhlá larva se prožírá do lusků a do semen. Drobná larva mírně naruší zárodek semene hrachu a nechá se rostoucím semínkem doslova obrůst. Vývoj probíhá ve zdánlivě neporušeném semeni, které larva uvnitř vyžírá. V jednom semeni žije vždy jedna larva.
Napadený zelený hrášek není ničím nápadný, mnoho larev zrnokazů tedy pěstitelé nechtěně zkonzumují (uvádí se, že exkrementy larev obsahují lidskému zdraví škodlivý alkaloid kontaridin, který je příčinou zákazu využití poškozených semen pro potravinářské účely či jako krmiva pro skot).
Larva se uvnitř semene také kuklí. Brouk v semeni přezimuje a semeno opouští v přírodních podmínkách na jaře. Semeno hrachu skladované doma v teple vývoj zrnokazů urychluje a obvykle již v lednu nebo únoru typickým otvorem dospělci opouštějí zrno. Pěstitel se pak vyděsí, když v dobře zavřené nádobě objeví desítky brouků.
Další šíření v domácnostech však není možné, protože tento druh zrnokazů není schopen se rozmnožovat na skladovaném suchém hrachu a celý vývojový cyklus musí proběhnout venku na zelených rostlinách. Zrnokaz hrachový škodí pouze na hrachu.
Preventivním opatřením je setí kupovaného osiva. Nevyséváme vlastní vypěstované osivo, protože v něm mohou přezimovat brouci. Delší dobu trvající silnější mráz hubí v semeni přezimujícího brouka. Aktuální poznatky, doporučení, případně i povolené přípravky lze získat v Rostlinolékařském portálu.
Podobně poškozuje semena všech luskovin zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus) a zrnokaz fazolový, který je nejčastější.
Vzcházející hrách může silně poškodit typický žír (zoubkování) dospělců listopasa čárkovaného (Sitona lineatus).
Jedinou prevencí je včasný výsev. Ohroženy jsou zejména porosty vzcházející za teplého a suchého počasí. Brouci jsou při žíru plaší, často unikají pozornosti. Při silném výskytu dospělců je možno použít chemické přípravky, ovšem se všemi negativními důsledky. Od fáze 3–4 listů se ochrana již nemusí provádět, větší rostliny již nejsou žírem ohroženy.
Mnohem víc než listopas škodí hrachu v období vzcházení poškozuje moucha květilka všežravá (Delia florilega) vzcházející fazole. V klíčícím semeni larvy vyžírají chodbičky a klíček. Rostliny nevzcházejí nebo vzcházejí značně deformované s černými chodbičkami v děložních lístcích. Později rostliny hynou.
Preventivní ochranou je přikrytí půdy bílou netkanou textilií ihned po zasetí. Účinné je také setí insekticidně mořeného osiva, takto ošetřená semena však nejsou obvykle v běžném obchodě k dostání. Obvykle se mohou koupit pouze semena fungicidně mořená.
Foto autor
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.