Pěstujeme hrášek: výsev, živiny, škůdci, sklizeň, odrůdy

6. 3. 2023

Hrášek patří ke stálicím zeleniny ze zahrady. Nejen kvůli snadné péči a brzké sklizni, ale i díky dětem. Zbožňují ty svítivě zelené kuličky.

Jak se starat o hrách

Také hrášek si zaslouží přihnojit

Hrách patří mezi středně náročné zeleniny. Požadavky na hnojení však bývají zanedbávány s odkazem na to, že hrách (jako ostatní luskoviny) si dokáže symbiózou s rhizogenními bakteriemi získávat samostatně dusík. Ovšem nelze zapomínat na hnojení dalšími živinami.

Výživu zajistíme dávkou okolo 30 g dusíku, 50 g P2O5 a 60 g K2O na 10 m2. Dusíkem hnojíme (startovací dávkou) až na jaře. Pokud jsme však dodávali kompost v posledních dvou letech, pak dusík vynecháme zcela.

Hrášek v řádcích

Po výsevu je hrách citlivý na zaplevelení

Teploty, stanoviště, půda

Hrách preferuje teploty okolo 15–20 °C, tedy jde o zeleninu středně náročnou na teplotu, ale do fáze zelených lusků jej lze dopěstovat za pár měsíců i v chladnějších polohách. Začíná růst přitom už při teplotách kolem 5 °C.

Při dodržování doporučených osevních postupů nepěstujeme hrách na stejném záhoně alespoň čtyři roky. Hrách zlepšuje půdní strukturu, obohacuje půdu dusíkem a je proto vítaný pro střídání s jinou zeleninou v rámci osevního postupu. Proto by se měl pravidelně na zahrádkách objevovat.

Humózní a dobře zásobené půdy jsou výhodou, ne však úplnou nutností. Je však dobré mít na paměti, že na písčitých a chudých půdách bývá omezený mikrobiální život. Ten je pro zajištění dusíkaté symbiózy nezbytný. Takže optimální pro pěstování hrachu jsou spíše středně těžké až těžké půdy s vysokým podílem jílovitých částic. Půdní reakce má být neutrální až slabě zásaditá.

Pravidla hrachu

Protože hrášek není citlivý k nižším teplotám, můžeme osivo vysévat přímo na čisté a předem upravené záhony již od konce března. Nejvhodnější je vysévat se čtrnáctidenními intervaly, abychom získali postupně dozrávající lusky. Vyséváme až do června, avšak časnější výsevy jsou bezpečnější, při nízkých teplotách nehrozí takový výskyt škůdců (zvlášť listopasů).

Přitom jsou vzcházející rostlinky poměrně odolné i ke krátkodobým poklesům pod bod mrazu. Případně lze hrášek vysít i začátkem srpna pro podzimní sklizně. Semena vyséváme do hloubky 3–5 cm a poměrně nahusto i mezi řádky, aby se mohly rostliny vzájemně o sebe opírat.

Hrášek pěstujeme k jídlu v čerstvém stavu nebo pro tepelnou úpravu

Hrách cukrový odrůdy Ambrosia roste pro ochutnání v čerstvém stavu; foto I. Dvořák

Některé odrůdy vyloženě vyžadují oporu, což lze zajistit natažením sítě podél řádků.

Výsledný pěstební spon by měl být okolo 20 x 5 cm. Jakmile totiž leží přímo na zemi, mohou více trpět antraknózou nebo padlím a dalšími půdou přenosnými chorobami.

  • Zálivka je vhodná v době kvetení.

Po zapojení porostu obvykle další péči nevyžadují. V závěru léta bývá hrách silněji napadán padlím. V této době ale chemickou ochranu již neuplatníme.

Kdy sklízet lusky čerstvé, kdy hrášek nechat vyzrát

Doba dopěstování do sklizně je jen kolem 2 až 3 měsíců, v závislosti na počasí i odrůdě. Z toho vychází doba sklizně od poloviny června až po dobu prvních mrazíků. Lusky hrášku sbíráme postupně, jakmile mají semena uvnitř lusků dostatečnou velikost, ale stále nejsou přezrálá.

Lahodná čerstvá semena se po smáčknutí rozdrtí. Pokud mají tendenci se již rozpůlit, obsahují více škrobu a takové raději necháme plně vyzrát pro sklizeň v suchém stavu. Ztrácejí rychle cukry a jejich chuť je pak fádní.

  • Hrách (respektive celé lusky) skladujeme při teplotě kolem nuly a vyšší vlhkosti nejvýše 14 dnů.

Hrášek hodnotný obsahem i rozmanitým použitím

Hrách je bohatý na bílkoviny, sacharidy, vlákninu, fosfor, z vitaminů například na niacin. Čerstvý hrášek použijeme do polévek, omáček, výborný je k zapékání. Ve velkém se steriluje, vhodným způsobem uchování je zamrazení, které zachová většinu cenných látek.

  • Lusky cukrového hrachu se konzumují vcelku, bez vylupování semen. Sklízejí se o něco dříve, když ještě nejsou zrna v luscích příliš patrná.
Hrášek krásný

Hrách setý (Pisum sativum); foto Shutterstock

Odrůdy dřeňové a cukrové

Odrůdy hrachu rozdělujeme na dva typy – dřeňový a cukrový; dále podle doby pěstování na rané a pozdní. První skupina dorůstá rychleji, ale dosahuje nižší úrovně výnosů. Takové hrachy jsou vhodné i do horších pěstitelských oblastí.

Vedle toho jsou nabízeny cukrové hrachy, které jsou určeny především na zahrádky a tam, kde jim lze zajistit dostatečnou péči. K dopěstování křehkých lusků je nutno zajistit průběžný přísun vody rostlinám.

Velmi rané (pěstební doba do 70 dnů): Avola, Junos, Oskar, Havel, Premium.

Rané: David, Rondo, Radovan.

Pozdní (pěstební doba do 90 dnů): Alderman (vyšší, k opoře), Ambassador, Blauwschokker (fialové lusky), Cetris, Dalila, Lancet, Radim.

Cukrový hrách: Ambrosia, Carouby, Jessy, Sweet Salome (vyšší, vhodný k síťové opoře), Zuccola.

Foto autor, I. Dvořák a Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x